Výstup na vrchol Špik

Přestože vrchol Špiku patří vedle Jalovce mezi vizuálně nejkrásnější hory Julských Alp, není jeho vrchol příliš navštěvován. Jistě se na této skutečnosti podílí fakt, že vrchol je poněkud izolovaný a výstup na něj nelze spojit s žádným dalším turistickým cílem či přechodem. Čekají nás však neskutečně krásné pohledy na blízko ležící obry Alp – Škrlaticu, Visoku Poncu a Frdamane Police. Výstup zahájíme na boční cestě vedoucí z Kranjske Gory k chatě v Krnici v místě, kde k cestě dosahuje zarostlý žleb Kačji graben. Cesta hned zkraje značně strmě stoupá lesem, míjí vyvýšeninu Pogorela glava a vede stále přes křoví a kamení až na horní hranici lesa.

Následují velmi strmé žlaby a nepříjemná suťoviska, kde musíme dávat velký pozor na orientaci. V závěru nás výrazný, ale velmi nepříjemný suťový splaz dovede mezi vrcholy Špik a Lipnica. Fantastický pohled na vápencový hrad druhého nejvyššího vrcholu Julských Alp – Škrlaticu. Kolmé skalnaté pasáže jsou prostoupeny mohutnými suťovisky neobyčejně tmavé žluté barvy. K vrcholu nám zbývá závěrečný zajištěný, ale vcelku schůdný úsek. Jsme ve výši 2 472 m a rozhodně to stojí za to. Instruktivní výhled na všechny strany.

Vzhledem k tomu, že samotný Špik je nejsevernějším vrcholem Julských Alp, jsou z něj neobyčejně krásné pohledy na travnaté hřebeny Karavanek a za nimi vypínající se ledovce Vysokých Taur v Rakousku. Do sedla se vrátíme stejnou cestou. Na rozcestí se však dáme vlevo a přecházíme obtížnější úsek (zajištění) pod vrcholem Lipnica (2 418 m), kterého vzápětí dosahujeme. Při sestupu nás čeká další obtížné místo – takřka kolmá stěna, naštěstí nepříliš vysoká (cca 5 m). Po místy zajištěné pěšině procházíme pod vrcholem Gamsova špica. Stezka stále vytrvale klesá po horním okraji dolinky Gruntovica, míjí neznačenou odbočku vedoucí k bivaku I v kotlině Velika Dnina pod mohutnými stěnami Visoke Ponce (2 602 m).Tento bivak slouží jako opěrný bod pro horolezecké výstupy v západních stěnách Škrlatice a Oltar, především pak na vrcholy Mala a Visoka Ponca. Sutí a klečí dosáhneme chaty Koča v Krnici. K vršičské silnici nám schází půlhodina mírného klesání přes nádhernou louku Planina v Klinu a na cestu vycházíme pod serpentinou u chaty Mihov dom. Jednoznačný sestup po asfaltce do Kranjske Gory.

Jedinou chatou v oblasti je Koča v Krnici (1 113 m, majetek PD, kapacita 18 míst, v provozu 1. 5.– 31.10.a o svátcích, tel.+386 31 301 773). Dojdeme k ní po pěkné lesní cestě a loukách od hotelu Erika (3 km od centra Kranjske Gory) nebo od chaty Mihov dom (parkoviště, 1 hod. chůze).

Město Kranjska Gora je přístupné po silnici č. 1 z Ljubljany přes Jesenici, příp. z italské strany z města Tarvisio. Rovněž je možno přejet hřeben Karavanek z rakouského Villachu přes Korensko sedlo (Würzenpass, pozor omezená průjezdnost – 18% stoupání). Z Villachu můžeme také dojet pohodlně přes Karavankentunel (mýto). Železniční spojení je z Ljubljany (nebo z Villachu) do stanice Jesenice (26 km). K chatě v Krnici dalších 7 km ve směru na sedlo Vršič.