Výstup na vrchol Slavnik

Pohoří Čičarja na hranicích Slovinska a Chorvatska je obrovskou krasovou náhorní plošinou, jejíž délka dosahuje úctyhodných 40 km. Na východním okraji se stáčí k jihu a přechází pak v nejvyšší istrijské pohoří Učka gora. K jihu spadá pohoří výrazným krasovým zlomem a markantně převyšuje jinak ploché okolí. Vrchol Slavnik je nejvyšším vrcholem západní, tedy slovinské části pohoří (leží pouze 15 km vzdušnou čarou od moře). Málokteré místo dokáže nabídnout tak obsáhlý a velkolepý rozhled, který na jednu stranu vyplňuje panoráma zubatého cimbuří vysokých hor a z druhé strany se zrcadlí nekonečná hladina moře. Výstup není těžký ani namáhavý a rozhodně se vyplatí.

Cestu zahájíme v malé obci Podgorje, která je doslova přilepená  pod lesnatým úbočím Čičarje. Z vesnice vede na vrchol hned několik cest, jedna je dokonce určena pouze pro cyklisty. Nejpěknější a nejméně strmá je značená stezka, která vede z vesnice nejprve na jih a stoupá mírně v traverzu svahem. Na rozcestí lesních cest se dáme vlevo nahoru kolem skalek. Po 500 m dojdeme k dalšímu rozcestí. Odbočíme opět vlevo a v serpentinách dojdeme na krásné louky plné typické krasové vegetace. Narazíme na silničku, vedoucí napříč náhorní planinou a před sebou už spatříme travnatý kužel vrcholu Slavnik s vysílačem nahoře. Po hodině a půl přicházíme k chatě Tumova koča (k chatě můžeme také dojít z Podgorje přímým výstupem, sice o půlhodinu kratším, ale o poznání strmějším). Od blízkého vrcholu široký rozhled, kterému se jen tak něco nevyrovná. Na severozápadě rozeznáváme Kamnické Alpy a blízký Snežnik, za ním Gorski Kotar z Risnjakem. Na jihu vystupuje celý Kvarnerský záliv s Učkou a krasový svět plošiny Čičarja. Z istrijských měst vidíme Umag, Piran, Koper a Terst v Itálii. Při jasném počasí je údajně možno dohlédnout až do Benátek. Daleko na západě vykukují Dolomity, Julské Alpy a Karavanky. V popředí vidíme krásnou zalesněnou plošinu Trnovského Gozdu. Z vrcholu Slavniku můžeme sejít po Slovinské planinské transverzále kolem vrcholu Grmada do Prešnice (cca 1,5 hod.).

Hlavní slovinská dálková trasa SPP zde definitivně opouští hory a klesá k moři. Po cestě míjí ještě jednu zajímavou lokalitu. Po dvou hodinách chůze, na 300 m vysoké vyvýšenině stojí zříceniny hradu Socerb (389 m). Tři sta metrů od hradu je vchod do jeskyně, kde podle legend žil a umřel mučedník Sv. Socerb. Z vrcholu nádherný pohled na Terstský záliv a na Terst. Transverzála schází do malé obce Osp, která je malebně položena pod jakoby rozlomenou horou. Ve skalní stěně je vchod do 500 m dlouhé jeskyně s několika malými jezírky. Samotná skalní stěna je oblíbeným horolezeckým cílem. Hlavní značený chodník ještě naposledy mírně stoupá k osadě Tinjan se starými kamennými domy nalepenými jeden na druhém. Od silnice, vedoucí po výrazném hřbetu, nádherné pohledy do širého kraje, které jsou považovány za nejlepší ve slovinské Istrii.

Přímo na vrcholu Slavnik najdeme turistickou chatu Tumova koča (1 082 m, soukromá, kapacita 20 lůžek, v provozu o víkendech a o prázdninách, tel. +386 41 428 820). Chata pochází z r.1956 a je pojmenována po dr. Henriku Tumovi (1858–1935), známému slovinskému horolezci, botanikovi a politikovi.

Do obou vesnic se dostaneme odbočkou po lokální silnici nedaleko města Kozina, ležící na hlavní cestě z Ljubljany k moři. Na vrchol Slavniku je možné vyjet po úzké cestě z Hrpelje – Koziny přes vrchol Glavica a kolem rozhledny na vrcholu Grmada (1 001 m).Železniční stanice vhodné pro výstup jsou Prešnica, Podgorje a Hrpelje – Kozina. V blízkosti chaty na Slavniku parkoviště. Na severu pohoří vede údolím mezi masívy Brkini a Čičarja silnice, spojující Kozinu s hraničním přechodem Starod a Rupa do Chorvatska. Na této cestě je několik dobrých opěrných bodů pro turistiku na Čičarji – Morkovština, Obzor, Podgrad a další.