Schesaplana je nejvyšším vrcholem jednoho z nejpůvabnějších pohoří Rakouska – Rätikon. Jako mohutná osamělá pyramida ční nad neskutečně modrým jezerem Lünersee a vytváří až pohádkově krásné scenérie. Turista se zde setká se vším, po čem jeho horské srdce touží – nádhernými skalnatými štíty, připomínající více krajinu Dolomit než Centrální Alpy, bělostnými ledovci, jezery a především hustou sítí kvalitně značených stezek, vedoucích až do těch nejvyšších poloh.
Rätikon, Alpy – Rakousko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Přestože Rätikon zařazuje alpská literatura pod Centrální krystalické Alpy, je jeho geologické složení natolik odlišné, že patří spíše pod vápencové Alpy na severu území. Stavebním prvkem velké části masívu je totiž šedý vápenec, takže mnohé hřebeny a oblasti hor připomenou blízké Lechtálské Alpy či jiná vápencová horstva Alp. Přestože pohoří je velmi chudé na jezera (několik málo jich najdeme na švýcarské straně hor) leží pod nejvyšším vrcholem pohoří „Klenot Rätikonu“ jezero Lünersee.
Toto původně ledovcové jezero (dnes přehradní nádrž) je svou až neskutečnou zelenomodrou barvou a nádherným prostředím skalních vrcholů pod dominantní pyramidou Schesaplany, jedním z nejkrásnějších míst západního Rakouska.
Výstup na vrchol Schesaplana
My se k hoře Schesaplana vydáme velkým okruhem ve směru západ – východ a výstup povedeme přes ledovec Brandner Gletscher.
Z Brandu od zastávky autobusu „Zalimtal“ jdeme po sjízdné silnici na horské louky Untere Zalim Alm a po cestě dojdeme až na její konec u chaty Oberzalimhütte. Po značené cestě „Leibersteig“ pokračujeme nejprve v blízkosti nákladní lanovky, později ke skalní stěně, kterou prostoupíme jihozápadním směrem několika serpentinami až na okraj ledovcové kotliny. Směr cesty se ostře lomí doleva a jen mírným stoupáním dojdeme k velkému stavení jedné z nejvýznamnějších turistických chat v pohoří – Mannheimer Hütte.
Chata stojí na hraně skalnatého hřebene při okraji propasti a ledovce Brendner Gletscher. Nádherný pohled nejen na náš cíl – skalnatou temnou pyramidu vyrůstající z čisté bělostné pláně ledovce, ale také na hladinu Bodamského jezera a pahorky Oberschwaben. Od chaty nejprve krátce sestoupíme na ledovec Brandner Gletscher.
Přes ledovec Brandner Gletscher
Přechod ledovce není dlouhý ani těžký a při dobrých podmínkách nejsou zapotřebí mačky či cepín. Většinou vyšlapaná stezka kříží ledovec jihovýchodním směrem ke konci západního ramene vrcholu, v závěru přechodu trochu strměji vystoupíme do sedla Schesaplana Sattel (2 739 m), kde se napojíme na nádhernou dálkovou a částečně zajištěnou stezku Liechtensteiner Höhenweg.
Ze sedla vystoupíme velmi prudce po skalnatém ostrém hřebeni k velkému kříži na vrcholu. Z vrcholu, který nemá široko daleko sobě rovného, grandiózní panoráma hor od ledovců švýcarských velikánů přes centrální Alpy Rakouska a do německých rovin.
Sestup
Z vrcholu sestupujeme dvěma různými variantami. Obě jsou prudké, skalnaté a nelehké. První možností je sestup zpět do sedla Schesaplana Sattel a po jižním úbočí přejít po tzv. Südwandsteig na suťové východní úbočí vrcholu nebo z vrcholu sejít přímo do kotle Tote Alp k celní budce. Odtud kolem malých jezírek sejdeme k chatě Totalphütte, která stojí vysoko nad přehradním jezerem Lünersee.
K jezeru scházíme prudce serpentinami ve skalách kolem nákladní lanovky a po vyhlídkové pohodlné cestě Lünersee Utterweg dojdeme k chatě Douglasshütte. Od chaty můžeme sejít do kaňonovitého závěru údolí Seetal (autobusové spojení, tento úsek také můžeme sjet velkou kabinovou lanovkou) nebo si postavíme tábor někde stranou hlavních stezek (dobré místo je ještě před dosažením chaty na jihozápadním konci jezera na travnatém dně kotle Tote Alp).
Po případném noclehu na chatě Douglashütte je možné si túru prodloužit na dvoudenní přechod pohoří přes sedlo Zimbajoch, případně se vyšplháme na symbol Rätikonu – vrchol Zimba, a uzavřeme tak okruh zpátky do Brandu.
Náročnost: Všechny výstupy na Schesaplanu jsou náročnými vysokohorskými túrami, v případě přístupu od severozápadu (od chaty Mannheimer Hütte) vede výstup dokonce po ledovci. Celkově středně obtížné.
Čas přechodu: Brand – Oberzalimhütte – Mannheimer Hütte 3,5 hod. – Schesaplana 1,5 hod. – Totalp- hütte 1 hod. 15 min. – Douglashütte 1,5 hod. Celkem 7,5–8 hod.
Ubytování a jídlo
Malá vesnice, ale významné středisko zimních sportů Brand (1 037 m, 600 obyvatel), ležící na konci mimořádně krásného údolí Brandner Tal. Disponuje 2 000 lůžky v mnoha hotelích a penzionech. Obec byla známá již ve 14. stol., z památek zaujme snad jedině kostel s dřevěnou lodí z r. 1964.
Množství lanovek (dvě sedačkové a jedna kabinová – k Lünersee v samotném závěru údolí) je schopno vyvézt stovky návštěvníků k mnoha zajímavým horským cílům.
Nejvýše položenou chatou v pohoří Rätikon je Mannheimer Hütte (2 679 m, majetek DAV, kapacita 175 míst, v provozu 1. 6.–15. 9., tel. 0043 664 3524768, info: www.dav-mannheim.de).
Další chaty:
Oberzalimhütte (1 889 m, majetek DAV, kapacita 28 míst, otevřeno 1. 6.–15. 10., tel. 0043 664 122930),
Totalphütte (2 385 m, majetek OeAV, kapacita 85 míst, v provozu 29. 5. až 19. 10., tel. 0043 664 2400260, info: www.members.aon.at/totalphuette),
Douglasshütte (1 976 m, majetek OeAV, kapacita 150 míst + 20 v zimním prostoru, otevřeno 25. 6.–17. 10., tel. 0043 5559 206)
Heinrich-Hueter-Hütte (1 776 m, majetek OeAV, kapacita 110 míst, v pro- vozu 12. 6.–5. 10., tel. 0043 5556 76570, info: www.huettehuette.at).
Přístup na začátek
Z dálnice A 14 (Bregenz – Bludenz) výjezdem „Bludenz West/Brand“ do údolí Brandner Tal a přímo do Brandu. Konec sjízdné silnice je u spodní stanice lanovky k chatě Douglashütte u jezera Lünersee. Autem je možné dojet po úzké horské silnici až do závěru doliny Zalimtal k chatě Oberzalimhütte, čímž se podstatně zkrátí doba výstupu k chatě Mannheimer Hütte (ideální výchozí bod na vrchol Schesaplan). Nejbližší žel. stanice je Bludenz (9 km, autobusové spojení).
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
