Výstup na vrchol Rondslottet v Norsku

Pohoří Rondane, jehož nejvyšším vrcholem je Rondslottet (2178 m), leží ve východním Norsku a je třetím nejvyšším pohořím v zemi. Jeho území je ohraničeno ze severu údolím Grimsdalen, na východě tvoří jeho hranici řeka Atna, od západu k jihu jej pak vymezuje údolí Gudbrandsdalen. Do tohoto národního parku se vydáváme z městečka Otta, ležícího v údolí stejnojmenné řeky na jihozápad od pohoří. Sedm set výškových metrů z údolí k parkovišti Spranget zdolává vozidlo stoupáním silničkou přes osadu Mysusæter, na jejímž konci následuje úsek mýtné silnice. Placení mýtného je tu založeno na poctivosti motorizovaných návštěvníků, kteří u neuzamčené závory vypíší obálku s SPZ vozidla, vloží do ní minci 10,- Norů, zalepí a odtrhnou kontrolní ústřižek. Obálka s mincí se vhodí do kovové pokladny, ústřižek za okno vozidla- jak jednoduchá kontrola poctivosti nahoře na parkovišti.

Rozlehlé parkoviště Spranget, ležící na široké náhorní plošině s opravdu panoramatickými výhledy na okolní vrcholy impozantní horské krajiny pohoří Rondane je východiskem do srdce tohoto národního parku. S plně naloženými popelnicemi na zádech se šotolinovou cestou vydáváme vstříc horám. Po hodince cesty kolem řeky Store Ula, protékající rozlehlou krajinou mechů, lišejníků a zakrslých osik, jsme u horské chaty Rondvassbu na břehu protáhlého jezera Rondvatnet, sevřeného vysokými stěnami okolních vrcholů. Odpoledne trávíme vycházkou údolím Illmanndalen pod jižními svahy vrcholu Storronden, kde se dostáváme do fotografického vytržení z nádhery a rozmanitosti místní přírody. Dravý horský potok zde protíná krajinu plnou zelení zářících mechových ostrůvků, tůněk usazených mezi trsy trávy i koberci lišejníků, které se nám ani nechce svými botami narušovat.

Noclehárna v suterénu chaty se pak stává naším základním táborem; pohostinnosti místní kuchyně však využíváme pouze dnes a to degustací zeleninové chřestové polévky, která vyšla bratru na poctivých dvěstě korun českých-ovšem i s plátkem chleba. Tím degustace končí a další dny se již rozléhá hukot našeho plynového vařiče a polévky Vitana mají opět svoje čestné místo  na našem jídelníčku.

Pokus o výstup na Rondslottet (2178 m.n.m)

K asi pětihodinovému výstupu na tento nejvyšší vrchol pohoří Rondane se chystáme s Jirkou, neboť Ivoš si rozhodně hodlá odepřít rozkoš tohoto tisícimetrového výstupu. Jako opravdový hanácký patriot odmítá jakékoliv výstupy větší než K1 (K1=převýšení od úpatí k vrcholu nejvyšší hanácké hory Velkého Kosíře 4420 dm.n.m).

Ráno sice pohled na oblohu příliš optimismu nedává, avšak rozhodujeme se „vyrazit a uvidět“. Od chaty Rondvassbu nás typická norská turistická značka tvaru písmene T hned docela příkře vytahuje do svahu, odkud se naskýtají zajímavé pohledy na jezero Rondvatnet i protilehlý horský hřeben s vrcholem Veslesmeden. Kamenitým svahem pokračujeme kolem rozcestníku a po zdolání 300 metrů jsme v dolině Rondholet, sevřené z obou stran vysokými skalními hřebeny, přes něž se začínají převalovat husté, vodou nasáklé mraky. A najednou se zatahuje a přichází prudký déšť, který neustává a jenž nás při našem úprku zpět na chatu zcela promáčí, Goretex-negoretex.

Výstup na Rondslottet však není žádný extrémní počin, takže se ho vůbec nebojte. Jen si prostě dejte pozor na velmi proměnlivé počasí, které tady na severu panuje.

kemp Holungsøy na břehu jezera Vågåvatnet – typické norské dřevěné chatky s trávou na střeše pro 4 osoby za 300,- Norů (NOK).

chata Rondvassbu

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Průjezd přes Německo do Saßnitzu na Rujáně proběhl v pohodě, až na to, že soudruzi v bývalé NDR odmítli vzít při placení u benzínky Jirkovu platební kartu…
Čas, který nám zbývá do odjezdu nočního trajektu do švédského Trelleborgu trávíme u Baltu hledáním jantaru pod křídovými útesy na severním okraji Saßnitzu.(pozn. úspěšným). Po vylodění na švédské půdě následuje dlouhý přesun po dálnici na Göteborg a dál směr Oslo. Zatímco řidič tvrdý chleba má a musí se držet volantu, osádka vozu pokračuje ve spánku. První pohledy na míhající se okolní krajinu po úplném procitnutí dávají tušit, že se máme nač těšit. Navečer konečně zakotvujeme v útulném kempu Holungsøy na břehu jezera Vågåvatnet.

Nekrásnější hřebenová túra v Norsku – Besseggen