Výstup na vrchol Razor a Stenar

Hora Razor a věnec okolních hor (Križ, Stenar, Pihavec) je vedle masívu Škrlatice, Triglavu a Mangartu čtvrtou nejvyšší horskou oblastí Slovinska. Pod významnými štíty se ukrývá jedno z nejpůvabnějších míst Julských Alp – krasová kotlina Kriški Podi se stupňovitě položenými smaragdovými jezírky. Krajinově rozhodně jedno z nejpřitažlivějších míst v horách.

Výstup na Razor lze výhodně spojit s přechodem (resp. jednotlivými výstupy) na okolní vysoké vrchy – architektonicky souměrný Stenar, dominantní Pihavec či na souseda Razoru – vrchol Planja. Všechny tyto štíty jsou relativně dobře přístupné z nádherně situované chaty Pogačnikov dom, postavené takřka uprostřed tohoto skvostného kamenného amfiteátru.

Výstup na chatu Pogačnikov dom z doliny Trenta

Chata je nejsnáze dostupná z údolí Trenta, resp. z její boční rozsochy Zadnjica. Jistým zajímavým řešením při výstupu s těžkými batohy je možnost přepravy zavazadel pomocí nákladní lanovky, zásobující chatu Pogačnikov dom. Do doliny Zadnjica se dostaneme od silnice, vedoucí přes sedlo Vršič (Koča Zlatorog, informační centrum Triglavského národního parku). Odtud pokračujeme na východ po široké sjízdné cestě. Na prvním rozcestí opouštíme dolinu Zadnjica a odbočením vlevo se dostaneme ke krásnému Belopečskému vodopádu (údolní stanice nákladní lanovky). Cesta zde ubíhá do svahu hřebene Planja a lesem, později vede kosodřevinou až k úpatí západního stěny Pihavce. Cesta je velmi dobře upravená (tzv. „mulí stezka“ , v čase 2. svět. války byla tudy pomocí mul zásobována italská vojenská posádka) a stoupá serpentinami k jezeru Spodnje Kriško jezero (1 880 m, rozměr 120×90 m, max. hloubka 10 m). Krátkým výšvihem doleva vyjdeme k chatě Pogačnikov Dom. Celkem 4,5–5 hod.

Výstup na chatu Pogačnikov dom z doliny Krnica (Kranjska Gora)

Tento dlouhý, ale mimořádně atraktivní přístup je ideálním vstupem do světa dramatických hor masívu Stenar – Razor. Cestu můžeme zahájit již u pěkného jezera na potoku Mala Pišnica na jižním okraji města Kranjska Gora. Po naplavených sutích kolem potoku Velka Pišnica dojdeme k cestě, vedoucí na sedlo Vršič. Pohodlnou širokou cestou jdeme stále v blízkosti silnice, zhruba po hodině chůze začíná chodník stoupat do doliny Krnica. Pokračujeme krásným lesem a přes suťové nánosy potoka k chatě Koča v Krnici, stojící pod mohutnou severovýchodní stěnou Prisojniku. V dalším postupu opouštíme les a v porostu kosodřeviny nabíráme výšku. Serpentiny v nepříjemně ujíždějící suti nás vedou do stále užšího závěru doliny až ke strmé stěně vrcholu Križ. Pod stěnou nebezpečné, prudké firnoviště (traverz vlevo), zakončené okrajovou trhlinou. Asi 250 m vysokou vysokou bariérou Križske stěny vede velice dobře zabezpečená, ale poměrně náročná stezka (lezení pouze pomocí ocelových lan). Po hodině dosahujeme vrcholu Križske stěny, stáčíme se vlevo (na jih) a již snadno dosahujeme sedla Bavška Vratica (2 375 m). Skvostný pohled na Razor, ale také na Stenar. Ze sedla sejdeme nad jezerem Zgornje Kriške jezero (2 154 m, hloubka 9 m, nejvýše položený zdroj vody ve Slovinsku) k chatě Pogačnikov dom. Neobyčejně pěkně situována, ale poněkud nevzhledná chata stojí na skalnaté terase vysoko nad dolinou Zadnjica. Byla postavena v r. 1951 a nese jméno iniciátora její výstavby Jožefa Pogačnika. Ironií osudu jistě je, že tento neúnavný propagátor hor zahynul ve věku 24 let přesně v den slavnostního otevření chaty. Zřítil se do propasti při výstupu na vrchol Planja. Výstup zabere minimálně 5 hod.

Razor (2 601 m)

Ohromný a několika skalními věžemi naježený vrchol Razor je přes svůj hrozivý zjev poměrně snadno dostupným cílem. Navíc zde nenarazíme na žádné umělé jištění, skálu si musíme pěkně ohmatat a nahoru vylézt dle vlastních schopností. Od chaty Pogačnikov dom vyjdeme nejprve na sedlo Planja. Výstup není obtížný, ale traverz hladkých prahů kotle Kriški Podi provětrá naší odolnost vůči závratím (především po dešti nebo při sněhové nadílce). Ze sedla pokračujeme nejprve snadno, v závěru již mnohem namáhavěji do sedla mezi vrcholy Razor a Vrh Žlebičev. Cestou můžeme spatřit již z dálky viditelnou jeskyni, zírající na nás obrovskou temnou „tlamou“. Ze sedla se stáčíme doprava, přejdeme kolem jeskyně a traverzem vyjdeme k ústí komína, který nás přes skalní bloky (bez jištění) dovede na hřeben a vzápětí až na samotný vrchol. Jedinečný rozhled přes celé Julské Alpy. Sestup stejnou cestou.

Stenar (2 501 m)

Stenar rozhodně patří vizuálně k jedněm z nejkrásnějších vrcholům Julských Alp. Ze tří stran spadá až 650 m vysokými, takřka kolmými stěnami. Pouze na jihozápad se hora tváří mnohem přístupněji a právě tudy vede normální výstupová cesta. Od chaty Pogačnikov dom přejdeme východním směrem napříč kotel Kriški Podi. Vyjdeme do sedla Dovška vrata (2 180 m) a přes vršek Dovški Pihavec (2 224 m) vyjdeme do sedla Stenarska vratca (2 295 m). Podle zbytků rezavějících ostnatých drátů, lemujících cestu poznáme, že se pohybujeme v místech meziválečné jugoslávsko – italské hranice. Ze sedla snadno vystoupíme na Stenar, který nás odmění nádherným výhledem do 3 km široké stěny Triglavu. Sestup stejnou cestou (ze sedla Dovška vrata můžeme snadno také sejít do doliny Vrata a k chatě Aljažev dom). Samotný výstup zabere sotva 2 hodiny. Pokud se nám tento výlet zdá přece jen jako snadné sousto, pak můžeme při návratu na sedlo Stenarska vratca vystoupit na podstatně hůře dostupný vrchol Križ (2 410 m). Cesta je na několika místech zajištěna ocelovými lany, v závěru nás pak čeká náročnější výstup asi 10 m vysokým komínem. Přestože nás na vrcholu skutečně čeká velký kříž, původ názvu hory hledejme jinde. Vrchol je totiž geografickou křižovatkou (tedy křížem) mezi masívy Stenar, Škrlatica a Razor.

Posledním zajímavým horským cílem kotliny Kriški Podi je pyramida vrcholu Bovški Gamzovec (2 392 m).Vzhledem k tomu, že přes vrchol vede komunikačně důležitá trasa, spojující chaty Pogačnikov dom a Tržaška koča, jedná se o hojně navštěvované místo. Od chaty Pogačnikov dom vyjdeme nejprve do sedla Dovška vrata (snadné) a odtud částečně jištěnou cestou vyjdeme na vrchol. Cesta není ve skutečnosti vedena po hřebeni, jak je tomu v mapě, ale stoupá v západním úbočí masívu. Samotný vrchol leží mimo trasu, ale vede na něj krátký značený výšvih (5 minut). Sestup na sedlo Luknja je strmý a na jednom traverzu zabezpečený ocelovým lanem.

Turistická chata Koča v Krnici (1 113 m, majetek PD, kapacita 18 míst, v provozu 1. 5.–31. 10. a o svátcích, tel. +386 31 301 773). Dojdeme k ní po pěkné lesní cestě a loukami od hotelu Erika (3 km od centra Kranjske Gory) nebo od chaty Mihov dom (parkoviště, 1 hod. chůze). Turisticky nejvýznamnějším stavením v oblasti je vysoko položená chata Pogačnikov dom (2 052 m, majetek PD, kapacita 59 lůžek, v provozu od 1. 6. do poslední neděle v září, tel. +386 51 221 319).

Město Kranjska Gora je přístupné po silnici č.1 z Ljubljany přes Jesenici, příp. z italské strany z města Tarvisio. Rovněž je možno přejet hřeben Karavanek z rakouského Villachu přes Korensko sedlo (Würzenpass, pozor omezená průjezdnost – 18% stoupání). Z Villachu můžeme také dojet pohodlně přes Karavankentunel (mýto). Žel. spojení je z Ljubljany (nebo z Villachu) do stanice Jesenice (26 km). K chatě v Krnici dalších 7 km ve směru na sedlo Vršič.