Výstup na vrchol Raduha od severozápadu

Masív Raduha leží společně s protáhlým hřebenem Smrekovško pogorje horským celkem na pomezí horských celků Karavanky a Savinjských Alp, ke kterým podle literatury také horopisně náleží. Ovšem spojovacím hřebenem a sedlem Sleme navazuje na masív Olševa, který je jasně součástí Karavanek. Takže jak tomu vlastně je? Na vrchol vede celá řada cest ze všech směrů. My se soustředíme pouze na dvě z nich – normální cestu od chaty Koča na Loki a zajištěnou cestu severní stěnou.

V obou případech musíme z údolních středisek vystoupit na některou z výše položených chat.

Výstupy od severozápadu (Dom na Grohatu)

Výstupy z této strany jsou poněkud náročnější. Zde musíme nejprve vyjít k chatě Dom na Grohatu. Pokud máme vlastní dopravní prostředek, pak je ideálním řešením vyjet ze Solčavy po Olševské panoramatické cestě do sedla Sp. Sleme (1 254 m, také Pavličevo sedlo). Odtud po makadamové silnici dosáhneme nejvýše položenou slovinskou obec Bukovnik (1 327 m, parkoviště). Slušná cesta se zákazem vjezdu, během níž se otevírají krásné pohledy na Savinjské a Kamnické Alpy, nás dovede až k chatě (2,5 hod.). Pokud jsme odkázáni jen sami na sebe, pak vedou z údolí Savinje dvě značené stezky.

První z nich vede přímo ze Solčavy přes osadu Bukovnik k chatě (3 hod.), druhá označená jako transverzála č. 1 vede přes louky Javor a je zhruba stejně dlouhá, tedy cca 2,5–3 hod. Převýšení je v obou případech stejné – takřka 900 m. Od chaty pak vedou na vrchol dvě varianty výstupu, žádná z nich není vyloženě snadná a jsou částečně zajištěné. Lehčí výstup vede nejprve lesem a loukami k rozcestí pod severozápadní stěnou, kde se dáme vlevo ve směru  skalní brány Durce. Stezka vede nepříjemnou strmou sutí a přes skalní prahy a je místy zajištěna ocelovými lany a kolíky, ovšem regulérní „ferrata“ to rozhodně není. Od sedla Durce nás čeká již jen snadný výstup na vrchol (od chaty 1,45 hod.).

Druhá varianta je podstatně náročnějším soustem. Nástup je totožný s předchozím popisem, pouze od prvního rozcestí pokračujeme stále rovně (doprava) pod impozantními skalními srázy severozápadní stěny.Výstup po jištěné cestě není náročný, přesto si na několika místech „zamakáme“. Jištění je v dobrém stavu a vrcholu dosahuje takřka přímým výstupem ve vertikále stěny. K úspěšnému a hlavně bezpečnému výstupu slouží natažená ocelová lana, kolíky a tyče s lanovým zábradlím. Cesta vyústí na hřebeni pouhých pár minut od nejvyššího vrcholu.

V masívu najdeme celkem tři turistické chaty.Na severním úbočí to je Koča na Grohatu (1 460 m, majetek PD, kapacita 80 míst, otevřeno od června do konce září a o víkendech, tel. +386 41 690-011). Nejjednodušší přístup je od silničního sedla Sp. Sleme (1 254 m, 2 hod.). Na opačném pólu hory najdeme často vyhledávanou chatu Koča na Loki (1 534 m, majetek PD, kapacita 86 lůžek, v provozu 1. 6.–31. 9. a o víkendech, tel. +386 41 968 022). V blízkosti chaty byla před nedávnem vysvěcená pěkná dřevěná kaple Svatého kříže. Poslední chatou v oblasti je Koča na Travniku (1 548 m, majetek PD, kapacita 16 lůžek, v provozu 1. 6.–30. 9., tel. +386 41 526 168). Všechny přístupy na chatu jsou značně zdlouhavé, nejkratší trasa vede od jihu z lokality Ljubenske Rastke – 3,5 hod. (možný výjezd autem na parkoviště Ribnikovo planino a odtud za cca 40 minut pěší výstup na chatu).

Do obce Solčava, ležící nedaleko Logarského údolí, je možný dojezd pouze od jihovýchodu po silnicí vedoucí z města Celje (příp. z Ljubljany přes Kamnik a Ljubno). Nejbližší žel. stanicí je Paška vas na trati Celje – Velenje (41 km) nebo stanice v městě Kamnik (trať Ljubljana – Kamnik, 54 km). Pokud směřujeme pouze do oblasti vrcholu Travnik, pak musíme ve městě Ljubno ob Savinji odbočit po místní komunikaci na sever a dojet do osady Ljubenske rastke (rovněž možný nástup na hřeben Smrekovško pogorje přes chatu Dom na Smrekovcu).