Výstup na vrchol Pop Ivan v Karpatech

Ukrajina je krásná země – jsou tam milí a přátelští lidé, chutné jídlo, cestuje se pohodlně (byť pomalu), je levně, atd. – pro cestování ideální. Východní karpatská část je naprosto odlišná od Krymu, ale obě mají své kouzlo – chudé vesničky, krásné hory a lidová architektura vs. přímořská letoviska, památky a subtropická příroda. Přátelské posezení u lahodné vodky však mají rádi všude…

Výstup na Pop Ivan

Cesta vede po bývalé československo-polské hranici, pohraniční patníky jsou stále ve velmi dobrém stavu. Na hřeben se můžete dostat z mnoha směrů a míst. My si vybrali přístup od vesničky Dzembronia. Zprvu trasa vede nad potůčkem. Po chvíli se objevíte u kempu s pramenem vody. Od něj pak směřujete výrazným hřebenem jihozápadním směrem k vrcholu Smotrič (1898 m). Za ním obcházíte okraj výrazného kotle, abyste po hlavním hřebeni konečně vystoupali na Pop Ivan s jeho meteorologickou stanicí, tu tam v letech 1938-9 postavili Poláci, jako tehdy nejlépe vybavenou stanici v Evropě.

Těsně před vrcholem se začaly honit šedé mraky, a když jsem dorazil na vrchol, jejich cáry se hnaly okolo mne, nebylo toho moc vidět, a vítr fučel mezi šedými zdmi mohutné a rozlehlé rozbořeniny stanice – byla to tajuplná a trochu děsivá scéna! Ondra už zmizel někde ve stanici, já tedy také odložil batoh a začal budovu obcházet a prozkoumávat, ostatní byli ještě kdesi daleko za námi.

Najednou se z mraků proti mě vynořila podivná čtveřice – mladík s rozzářeným úsměvem, zachmuřený chlápek s brokovnicí přes rameno, ušlápnutá holka a děda. Já měl v ruce jen vcelku drahej foťák (ke kterému mám navíc i osobní vztah) a byl jsem trochu vyplašenej. Oni byli takový rumunsky snědší, nikde nikdo, a navíc ta puška přes rameno! Nerad někoho (rasisticky) soudím podle vzhledu, ale dostal jsem o své věci strach, a začal celkem rychle mizet k místu, kde jsme měli batohy a měli být ostatní. Čtveřice byla ještě poměrně daleko. Ten vysmátej ale najednou na mě volal: „Pán, pán, pán…“ Tak jsem zastavil, a on ukazoval na můj foťák, a říkal něco, čemu jsem nerozuměl. Zatrnulo mi, a je to tady! Přišli ke mně, naštěstí jsem ale po komunikačních těžkostech vyrozuměl, že chtějí jen vyfotit (mým foťákem). Tak jsem je vyfotil a zas šupajdil pryč. Ale než jsem stačil zmizet za rohem stanice, opět: „Pán, pán, pán…“, znovu jsem je vyfotil, a pak ještě mnohokrát se stanicí, s mraky, a na sto padesát různých způsobů.

Kousek za výchozím místem cca 1,5 km se nachází kemp.

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Do Dzembronie se dostanete od města Verkhovyna, zhruba 5 hodin jízdy od hranic se Slovenskem.

Třídenní přechod hřebene Krymských hor na Ukrajině