Výstup na vrchol Njulla v NP Abisko

Do tohoto krajinářsky zajímavého a trochu odlišného rozlehlého koutu přírody, plného obrovských jezer, kaňonů a husté vegetace se přesouváme naším expedičním vozidlem silnicí ze Svolværu přes celé Lofoty až do Narviku na pevnině. Na chvíli zastavujeme u památníku námořní bitvy z II. světové války na kopci nad fjordem a poté pokračujeme silnicí E 10 směrem na Kirunu. Kilometry ubíhají, kolem silnice se míhá rozlehlá severská krajina plná jezírek, až se pak odpoledne konečně před námi objeví rozlehlé jezero Torneträsk. Kolem jeho břehu přijíždíme do osady Abisko, která dává jméno stejnojmennému národnímu parku.

Po levé straně na okraji osady je návštěvnické centrum NP Abisko a hotel, jenž nabízí k pronájmu i pětilůžkové chatky za 1150 SEK. Naproti přes silnici je železniční viadukt, za nímž se nachází volné parkoviště před rozcestníkem turistických cest do národního parku. Po pravé straně silnice je pak odbočka k železniční stanici, u níž má být další možnost ubytování v chatkách. Dále se tu nachází benzinová čerpací stanice s prodejnou rozličného zboží a kousek nad ní Laponský market – prodejna se širokým spektrem potřebného vybavení i potravin. Zaujaly nás tu stánky s výrobky domorodých Laponců a tak zakupujeme nějaké suvenýry místní provenience.

Jelikož je problém sehnat v Abisku v tomto termínu ubytování, zkoušíme něco rozumného sehnat jinde. Vracíme se po silnici asi 8 km zpět do osady Björkliden a vyjíždíme nahoru do kopce k hotelu Fjellet. V recepci domlouváme na tři noci pronájem pětilůžkové chaty ve svahu pod hotelem za 1150 švédských korun na noc. Nutno poznamenat, že se jedná o luxusní chatu se dvěma pokoji, kuchyní vybavenou el.redukčním sporákem, mikrovlnkou, lednicí i myčkou. Samozřejmostí je WC s koupelnou a teplovzdušným boxem k sušení oděvů, který jsme prvně považovali za velkou mrazničku. Je uvařena vydatná krmě a v očekávání zítřejšího výšlapu laponskou krajinou jdemě na kutě.

K vrcholu Njulla za výhledy na Laponskou bránu

Laponská brána (Lapporten), která je i logem Národního parku Abisko, je obrovská proláklina mezi dvěma horskými masívy, vyčnívajícími z rozlehlé severské krajiny. Má tvar písmene „U“ a domorodým Laponcům odedávna sloužila jako důležitý orientační bod v krajině. Chtíc si pořádně prohlédnout tento zajímavý přírodní výtvor, přesouváme se ráno opět k osadě Abisko, na parkoviště za železničním viaduktem po pravé straně. Nachází se tu i vstupní brána známé Královské stezky – Kungsleden. Vpravo pokračuje makadamová silnička mírně do kopce, ke spodní stanici lanovky, vedoucí na vrchol Njulla. Lanovka je v provozu od 9.30 do 16.30 hodin a jízda nahoru přijde na 155 SEK, obousměrná pak 195 SEK. My se vydáváme samozřejmě pěšky kousek dolů po silničce, až k rozcestníku vpravo na okraji lesa. Přecházíme na povalový chodník označený symbolem květiny a po něm se vnoříme do severského lesa.

Po zhruba půl kilometru chůze se pak u dalšího rozcestníku stáčíme doprava na stezku, stoupající po levém břehu horského potoka vzhůru hustým severským porostem. V lese u cesty se objevují první oranžově zbarvené hlavičky krásných křemenáčů a houbařská horečka u noviců severských expedic povážlivě stoupá. Zprvu pozvolné stoupání se při dosažení kamenitého koryta potoka Rihtonjira mění na výraznější. Rovněž výrazněji zesilují i ataky komářích letek a proto rychle rozvinujeme chemickou obranu. Na terase nad potokem ukazuje po chvíli označník stezky s květinou doprava a tak přecházíme potok a vrstevnicově pozvolna ukrajujeme poslední metry z pětisetmetrového převýšení k horní stanici lanovky s vyhlídkovou věží. Počasí je od rána mlhavé, takže slibované výhledy z vrcholku Njully na Laponskou bránu se prozatím nekonají.

V útulné kavárně horské chaty vedle lanovky  zkoušíme počkat, zda-li se mlha zvedne. Příjemně tu posedíme ve výšce 900 metrů nad mořem při dobré kávičce za 25 SEK s panoramatickými výhledy do mlhy. Vzhledem k tomu, že Laponská brána v dáli je stále v mlze, tudíž našim pohledům zavřená, je rozhodnuto sestoupit po značené zimní cestě pozvolna, avšak o to dál do doliny Kårsavagge. Zimní značení ve tvaru jednokolejného železničního přejezdu začíná kousek nad chatou; nejprve se vydáme po značce k vrcholu Njulla a směru na Björkliden. U budky WC nad chatou se pak zimní značení stáčí vlevo pozvolna dolů přes svahy, plné vřesu, trávy i mokřadních úseků. Mlha se místy díky větru protrhává, a tak můžeme při pauze na skalním hřebínku pozorovat rozlehlou severskou krajinu, s rozlehlým jezerem Torneträsk i částečně se odkrývající Laponskou bránu – Lapporten.

Luděk, jakožto dnešní kuchař výpravy mezitím vytahuje výtečné zavařené domácí klobásky a večer upečený chleba a rozděluje příděly. Sestup je náročnější na místy silně podmáčený terén, kdy je třeba vážit každý krok; důkladná impregnace bot se vyplatila. Po zhruba tři a půl kilometrech sestupu se opět vnořujeme do osikovo-březového lesního porostu na okraji doliny, v níž se zimní značení připojuje na letní značenou stezku do Abiska. Místy po povalovém chodníku prochází stezka zvlněným terénem a tady již houbařská horečka graduje; křemenáči malých, větších i trofejních velikostí plní všechny možné přepravní nádoby. Výprava je nyní kromě batohů a fotoaparátů ověšena i taškami, plnými krásných hřibů. Dnešní večeře je ve znamení hub, které přidáváme do všeho, snad kromě čaje…

Doporučené mapy

LANTMÄTERIETS  FJÄLLKARTA, BD6  Abisko-Kebnekeise-Narvik 1 : 100 000

Ubytování NP Abisko (Švédsko)

adresa: Björkliden Fjällby, 981 93 Björkliden

web: www.bjorkliden.com

e-mail: [email protected]

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek.

Letecky do Stockholmu, dále přes město Kiruna do Abiska vlakem nebo autobusem.

Tří týdenní trek Laponskem za polárním kruhem