Výstup na vrchol Krn

Krn – majestátní pyramida, vypínající osamoceně stranou bělostných vápencových štítů Julských Alp, patří k nejkrásnějším, ale trochu zapomenutým horským koutům slovinských hor. Jedná se o jeden z nejstarších pojmenovaných vrcholů. Ve starých kronikách se již v r. 1178 setkáváme s názvem Crén, což znamenalo něco jako pastvina. Ostatně dodnes se na svazích vrcholu pasou ovce, což je jev jinde v Julských Alpách nevídaný. Přes dlouhý a vysílující přístup se hora odmění rozhledem, před nímž se rozklepou kolena i otrlým horalům. Čeká nás totiž dokonale kruhové panoráma všech krajinných typů horského světa slovinských pohoří.

Výstup ze severu (Lepenja)

Zajímavý, ale velmi dlouhý je výstup z údolí Trenta. V místě Podklanec odbočuje sjízdná silnice do boční doliny Lepenja. Míjí dva kempy a po 6 km končí na horním konci údolí. Zde ve výši 700 m stojí chata Dom dr. Klementa Juga (také Dom v Lepenju).Značená cesta se dělí do dvou větví – vlevo vedoucí stezka je strmější, ale kratší než pěšina mířící doprava. Stoupáme stále v blízkosti nákladní lanovky a dosti strmě vyjdeme nejprve na rozcestí pod výšinou Vrh Dupla a hned vzápětí dojde k chatě Dom při Kriških jezerih (v blízkosti hezké Dupeljsko jezero (80×60 m, hloubka 3,5 m, v létě skoro vysychá, nádherně zelené barvy). Od chaty můžeme vystoupit na snadno dosažitelný vyhlídkový vrchol Velika Baba (2 016 m + 3 hod.v obou směrech). V dalším postupu stoupáme žlebem, kde se dlouho do léta drží sníh (stezka sněhové pole obchází) Krnského jezera (300x 150 m, hloubka 17 m, největší a nejhlubší pleso ve Slovinsku). Otevírá se první krásný výhled na vápencovou tvrz našeho cíle. Jezero obcházíme po jihovýchodním břehu a dosahujeme pastviny Planina na Polju (salaš, pramen vody).Stezka stoupá krasovým koridorem a stáčí se k jihu. Obcházíme hřeben vrcholu Vrh nad Peski (pramen vody) a prudce vystoupíme nakloněnou plošinou Vlaštah do sedla Krnska škrbina (2 058 m, důležitá křižovatka značených cest, pozor na dlouho ležící sníh, památník ve tvaru velké patrony). Naše kroky stáčíme doprava a po krátkém výstupu po trávě dosahujeme vrcholu Krn (2 244 m). Dodnes jsou zde patrny pozůstatky opevnění z 1. světové války. Italové po týdenním mohutném útoku dobyli 16. 6. 1915 vrchol Krn jako důležitý strategický bod. Rakouskouherská vojska poté vybudovala své pozice jen ve vzdálenosti několika set metrů odtud, kde setrvala neskutečné dva roky! (až do bitvy u Kobaridu). Zbytečné zákopové válce podlehlo tisíce vojáků nejen v bojích, ale především zimou a hladem. Z vrcholu nádherný kruhový rozhled. Celá vrcholová oblast je nesmírně bohatá na květenu, která především v jarních měsících rozzáří louky a skalnaté svahy barvami všech odstínů. Nedaleko vrcholu stojí chata Gomiščkovo zavetišče, kam můžeme seběhnout během několika minut. K sestupu můžeme použít hned několik cest (viz dále).

Výstup od západu (Drežnica)

Jinou variantou, ale značně obtížnější, je výstup z obce Drežnica po jištěné stezce přes západní stěnu. Prvním krokem je dosažení vesnice Drežnica, postavené skoro o 600 m výše nad údolím Soče na travnaté terase (výjezd autem nebo autobusem). Z obce vyjdeme po silnici nejprve jihovýchodním směrem (Košec) a po 500 m odbočíme do svahu vlevo po značené stezce.Výstup nás zavede k rozcestí cest. Doprava odbočuje jedna z variant výstupu, která přechází hřebenem Kožljak k chatě Gomiščkovo zavečišče (zdlouhavé, nikterak atraktivní), druhá cesta vede od rozcestí doleva a stoupá lesem k malé dřevěné boudě Bivak na Črniku (1 216 m, kapacita 5 osob). Stezka stoupá prudce korytem v západním svahu Krnu (pozor na dlouho ležící sníh) a dochází k nástupu na jištěnou cestu Krnska plezalna pot.Ta se na konci žlebu dělí na dvě rozdílné větve. Doprava odbočuje snadnější traverz západní stěny (Záhodná drežnička směr), vlevo pak vede tzv. Pot Silva Korena, která v nádherné expozici překonává takřka 300 metrů vysoký skalnatý pilíř. Stezka se šplhá ke skalní kazatelně, kde je umístěna kovová schránka s knihou výstupů a s razítkem. Celkově spíše snadnější ferrata zabere cca 5 hod. ve výstupu.

Výstup od jihu (Vrsno)

Nejjednoduší a asi nejrychlejší je výstup z obce Vrsno, resp. Chaty Zavetišče na Planine Kuhinja, kam lze jednoduše vyjet po úzké kroutící se asfaltce. Od parkoviště u chaty vyjdeme po staré vojenské cestě. Značená cesta zkracuje serpentiny cesty, mířící k salaším a pastvinám na planině Plapnik. V blízkosti salaše na louce Zaslap opouštíme cestu a po staré vojenské zásobovací stezce překonáváme strmé svahy Police. Po překonání táhlé serpentiny se zleva připojuje výstupová cesta z obce Drežnica. Na dalším rozcestí máme na výběr ze dvou variant výstupu. Strmý a prakticky přímo k vrcholu vedoucí chodník stoupá k chatě Gomiščkovo zavetišče a odtud snadno na hrot Krnu. Druhá varianta výstupu odbočuje na severovýchod a vyjde nejprve do sedla Krnska škrbina a odtud jednoduše na vrchol. Celkový čas pro výstup 4–5 hod.

Na severním okraji masívu to je chata Dom dr. Klementa Juga (700 m, majetek PD, kapacita 38 lůžek, v provozu 1. 6.–30. 9., tel. +386 51 622 719), stojící na konci 6 km dlouhé boční silnice, vedoucí dolinou Lepenje. Název připomíná slovinského spisovatele, filozofa a horolezce dr. Juga. Dvě hodiny pochodu je odtud vzdálena další významná turistická chata –  Dom při Krnskih jezerih (1 385 m, majetek PD, kapacita 170 lůžek, v provozu 1. 6.–30. 9., tel. +386 5 30 23 030). Nejvýše položeným turistickým zařízením je Gomiščkovo zavetišče (2 182 m, majetek PD, kapacita 50 lůžek, v provozu 1. 6.–30. 9., tel. +386 51 611 363). Na jižní straně masívu Krn najdeme jedinou horskou chatu – Zavetišče na Pl. Kuhinja (991 m, majetek PD, kapacita 16 lůžek, po úderu blesku v r. 1994 je chata mimo ubytovací provoz, tel. +386 31 607 217).

Pro přístup na chatu Gomiščkovo zavetiščte je velice krásný, třebaže dlouhý přístup z doliny Soče boční dolinou Lepenja přes chatu Dom dr. Klementa Juga a Dom při Krnskih jezerih. Dalšími výchozími místy mohou být obce Drežnica a Kamno v blízkosti řeky Soča, která v podstatě celý masív Krnu  obtéká širokým obloukem od severu k jihu. Pro tato výchozí místa jsou charakteristické velké výškové rozdíly, které mohou být až dva vertikální kilometry!

Do doliny Lepenja se dostaneme odbočkou ze silnice Kranjska Gora – Bovec přes sedlo Vršič. Stejná silnice pokračuje z Bovce dále na jih do Nove Gorice a zpřístupňuje tak obce Drežnica a Kamno vhodné pro výstup od jihu (obě leží v blízkosti města Kobarid).