Výstup na vrchol Kebnekaise

Nejvyšší hora Švédska Kebnekaise má jeden unikát v rámci EU. Je to jediná hora, která se prakticky nedá zdolat a vrátit do civilizace během jednoho dne. Na horu Kebnekaise vede nejsnazší cesta z vesnice Nikkaluokta a zpáteční cesta zabere obyčejně tři dny. Tuto cestu jsem však absolvoval tři roky zpátky, a tak jsem se tentokrát rozhodl vyrazit z vesnice Abisko na sedmidenní okruh švédskými horami a částí velmi známé stezky Kungsleden.

Během sedmi dnů mě a moji přítelkyni tedy čekalo 130 km v divočině bez civilizace a bez mobilního signálu. Po pečlivých uváženích nakonec má krosna skončila na 26 kg obsahujících stan, spacák, oblečení, jídlo na sedm dní a samozřejmě fototechniku. Pět dní na stezce Kungsleden bych shrnul do pěti slov – jezera, sauna, sobi, Laponci a puchýře. Cesta drsnou švédskou horskou krajinou k chatě Kebnekaise Fjällstation přinesla prostě vše, co měla. 

Nakonec rozhodujeme vstát o půlnoci a vyrážíme na vrchol za svitu slabé polární záře. Po prvních třech kilometrech se cesta stáčí strměji vzhůru, po další půlhodině překračujeme řeku. Pak už pokračujeme po čerstvě postavené cestě zbudovanou šerpy z Himálaje. Vstupujeme nad sněžnou čáru. Z poprašku je brzy úplně bílo. Jaký kousek stačí ujít a člověk se ocitne v úplně jiném ročním období. Slunce už vylezlo a okolní hory zalévá krásným růžovočerveným světlem. Posledních 30 výškových metrů je velmi strmých. Vede tam však pěkně vyšlapaná cestička ve sněhu. Obdivujeme zasněžené vrcholky okolních hor a začínající červený podzim v údolích. Nad jezerem mezi vesnicí Nikkaluokta a Kebnekaise station se vytvořila mlha. Krásná podívaná. Na samém vrcholu je velmi kluzký povrch a silně fouká. Dáme tedy povinné selfie a scházíme dolů k bivaku. Tam je na rozdíl od větrného vrcholu příjemné teplo.

Kdybych se na horu vydal o týden dříve, musel bych zdolat severní bod Kebnekaise. Ten se totiž stal poprvé v historii nejvyšším kvůli velmi neobvyklému horku na severu Švédska. Na vrcholu poslední týden ale neustále sněžilo, a tak hora podle místních horských vůdců vzrostla o neuvěřitelných 10 metrů. Samotnému by se mi na severní vrchol opravdu nechtělo. Propast minimálně 300 metrů na každé straně hřebenu vůbec nevypadala lákavě.

Sestup nám nakonec trvá čtyři hodiny a přicházíme velmi unavení. Opět usínáme u Kebnekaise fjällstation a následující den se po devatenáctikilometrové cestě do vesnice Nikkaluokta konečně ocitáme zpět v civilizaci.

Vesnice Abisko