Výstup na vrchol Jezerska Kočna

Monumentální skalní bašta masívu Jezerska kočna je vstupní bránou do velkolepého světa druhého nejvyššího pohoří Slovinska od západu. Jestliže na opačném pólu pohoří nás vítá malebná a všemi barvami hor hrající Logarská dolina, zde se Savinjske a Kamnické Alpy tyčí náhle a hrozivě jako přízrak z prehistorických dob. Hřeben Kočna – Grintovec – Skuta je navíc takovou malou českou enklávou. Vždyť právě tady se psaly dějiny kdysi velmi agilního Českého odboru SPD a posezení na zápraží Čeké chaty patří k povinným zastávkám našich turistů.

Prvním krokem při výstupu na Jezerskou Kočnu je dosažení turistické chaty Češka koča. Z obce jdeme nejprve po široké cestě kolem statku Mlinar, později stoupáme lesem na travnatou výhledovou Štularjevu planinu (1 350 m). Cesta se zužuje a stoupá přes několik snadných zajištěných míst vysoko nad dolinou Ravenské Kočny. Stezka kličkuje mezi skálami a kosodřevinou a dosahuje krásně položené chaty Češka koča (1 542 m), postavené na dně skalního kotle Spodnje Ravni pod půlkruhem skalnatých obrů – Kočny, Grintovce, Dolgeho hrbetu, Rinky a Baby. Značená cesta na Jezerskou Kočnu vede jižním směrem vzhůru do výrazného skalního kotle, spadajícího z Grintovce. Prudké stoupání serpentinami nás dovede na rozcestí, situovaném uprostřed velkého sesuvu kamenů. Vlevo odbočuje cesta na Mlinarsko sedlo, doprava vede tzv. „Kremžarjevova pot“, vedoucí až pod východní stěnu bočního žebra Jezerské Kočny (pozor na často zde ležící sníh). V těchto místech nastupujeme na jištěnou cestu, která značně exponovaně, ale bezpečně stoupá zářezem na severní rozsochu vrcholu Kočna. Po dosažení hřebene se směr prudce mění na jih (vlevo) a pokračujeme stále po zajištěném chodníku vedoucím přímo po ostří hřebene. Nádherné výhledy do údolí Kokry. Tento úsek je asi nejhezčí etapou výstupu. Dosahujeme sedlo Zdolška škrbina, kde se cesty dělí. Vlevo pokračuje náročný, jako břitva ostrý spojovací hřeben vedoucí na nejvyšší vrchol Savinjských Alp – Grintovec. Naše cesta vede opačným směrem, tedy doprava.V sedle je vhodné zanechat batohy, neboť následuje velice originální úsek výstupu. Stezka za sedlem Zdolška škrbina je vedena po úzké, asi 5 m dlouhé rampě, částečně zavalené skalním převisem, pod kterým je nutno se plazit (výška štěrbiny cca půl metru, batoh je tedy značně na obtíž). Vzrušujícím zážitkům však zdaleka není konec. Prudce stoupáme k vrcholové, divoce rozervané pyramidě. Čekají nás další, jen velmi úsporně zajištěná místa, spojená s opravdovým lezením. Ale vše má svůj konec a nejinak je tomu i v tomto případě. Vrchol je jen velmi malá plošinka, schopná pojmout max. 5 osob. Na všechny strany spadají z vrcholu strmé skalní stěny. Nádherný „prostorový“ zážitek se skvělými, opravdu leteckými rozhledy. Na vrchol Kokrska Kočna nyní vede nově zajištěný přechod (šipka). Nejprve slezeme do skalní rozsedliny mezi oběma vrcholy a pomocí ocelových lan vyjdeme na vrchol Kokrska Kočna. Sestup je nutno vést stejnou cestou až do Zdolške škrbiny.

Pokud nechceme scházet na chatu Češka koča stejnou cestou, máme na výběr ze dvou variant. První z nich znamená velmi strmý sestup přes hrozivý skalní kotel Dolci k Cojzove chatě v Kokrskom sedle na jihu pohoří nebo můžeme pokračovat po hřebeni na nejvyšší vrchol Savinjských Alp – Grintovec. Pokud nám přeje počasí, máme dostatek sil a dostatečnou časovou rezervu, pak se vydejme raději na tuto cestu. Dostaneme tak asi nejkrásnější vysokohorský okruh v celých Savinjských a Kamnických Alpách (cesta nese název „Špremova pot“). Značná expozice při překonávaní skalních ploten a štěrbin je vykoupena nádhernými rozhledy. Po místy skutečně velmi ostrém a závratném hřebeni dojdeme pod severozápadní stěnu Grintovce, namáhavě, ale již bez jištění dosáhneme vrcholového hřebene a po něm jednoznačně na samotný vrchol. Zde se většinou setkáme se spoustou lidí, neboť se jedná o turisticky velmi populární cíl (většina návštěvníků však vrcholu dosahuje od chaty Cojzova koča, ležící pod námi v jižních hloubkách). Pokud jsme drženi návratem do výchozího místa, pak volíme sestup přes Mlinarsko sedlo (viz následující túra). Základním předpokladem pro absolvování této velmi dlouhé túry je především dobré počasí. Za bouře, deště či námraze krajně nebezpečné, místy dokonce neschůdné.

Na severní straně masívu je to Češka koča (1 542 m , majetek PD, kapacita 70 lůžek + 6 míst v zimním prostoru, otevřeno 15. 6.–30. 9., tel. +386 40 673 449). Chata samotná má pro nás nesmírně zajímavou minulost. Byla postavena ze sbírek Pražského odboru Slovinského planinského družstva.V r. 1898 proběhly přípravné práce, v červnu 1900 byla stavba zahájena a v srpnu toho roku byla chata dokončena. Měla (a dodnes má) podobu české roubené chalupy. Na chatě vládne skvělá atmosféra, jsou zde zachovány památky na české působení v těchto horách.V blízkosti chaty pramen vody a příjemné posezení. Na jižní straně masívu najdeme chatu Cojzova koča, která však plní funkci výchozího bodu především pro výstup na nejvyšší vrchol pohoří – na Grintovec (viz následující túru).

Zgornje Jezersko leží na turisticky důležité komunikaci mezi rakouským městem Völkermarkt v údolí Drau (sjezd z dálnice Wien – Klagenfurt, cesta č. 82) a slovinským městem Kranj. Obec leží v blízkosti bývalého hraničního přechodu Seebergsattel (Jezerski vrh – 1 218 m). Parkování možné přímo v centru obce u restaurace a hotelu Kazina. Nejbližší žel. stanice Kranj (trať Ljubljana – Jesenice, 35 km). Autobusové spojení s Kranjem.