Výstup na vrchol Dinara

Dinara, starověké Adrian Oros, není pouze nejvyšším vrcholem vnitrozemského Chorvatska, ale názvem více jak 100 km dlouhého horského komplexu, vypínajícím se na kdysi velmi horkých a dodnes ne zcela bezpečně dostupných hranicích s Bosnou a Hercegovinou. Nejvyšším vrcholem je vápencová kra Troglav (1 913 m), ležící zcela na území Bosny, další vysoké vrcholy hledejme přímo na státní hranici nebo v její bezprostřední blízkosti – Kamešnica (1 855 m) a Ilica (1 654 m). Samotný vrchol Dinara (také Sinjal) je tvořen impozantními, 700 m vysokými a takřka 6 km širokými skalními útesy, spadajícími nad zvlněnou krasovou planinu Suho Polje (pramennou oblast krasových řek Krka a Cetinje převyšuje val pohoří dokonce o 1 400 m). Pokud překročíme tento labyrint žlebů a skalních teras, naskytne se nám zcela jiný obrázek. Horní patro pohoří je tvořeno rozlehlým vrcholovým plató, jedná se o úplné království krasových závrtů a podzemních jeskyní. Přestože Dinara je krásným a monumentálním horským celkem, na mnoho turistů zde asi nenarazíme. Celá oblast byla rozsáhle zaminována (vesnice v okolí blízkého Peručského jezera byly v průběhu srbské agrese zcela srovnány se zemí a dodnes zde číhá na návštěvníky mnoho nebezpečných míst). Turisticky zpřístupněn je pouze samotný vrchol Dinara po jasně vedené a označené stezce. Důležitým faktorem je vlastní dopravní prostředek. Do vyšších poloh při úpatí masívu vedou jen místní chatrné horské cesty a nezajíždí zde žádné autobusové spoje.

Základním výchozím bodem je městečko Knin, odkud vyrazíme po silnici směrem na Split. Po 4 km přijedeme k rozcestí. Dostáváme se do místa, kde si musíme rozmyslet, kterou ze dvou výstupových cest chceme nejvyššího chorvatského vrcholu dosáhnout. Pokud bychom pokračovali přímo vedoucí cestou, dostaneme se k pramenům řek Krka a Cetinje a výstupové variantě přes samotu Mirkoviči.V případě výstupu přes výšinu Badanj odbočíme vlevo ve směru Bosansko Grahovo. Po kilometru odbočíme na další křižovatce doprava a úzkou silnicí vyjedeme přes samotu Jelici do vesnice Guge, odtud zase doprava přes most a dosáhneme krasové planiny Suho Polje. Na konci pláně, pod vrcholem Visibaba se cesta dělí. Zde zahneme doprava a dostaneme se na severní stranu vrcholu Badanj (1 263 m). Zde končí makadamová silnice, ale pokud se nebojíme chatrného povrchu pokračování cesty můžeme ještě kousek pokračovat sjezdem do údolí Brezovac, kde stojí stejnojmenná chata (celkem 14 km, z vrcholu Badanj 0,5 hod. pěšky). Na chatě, která byla za války zničená, ale v r. 2004 znova otevřena, má počátek nové turistické značení. Stezka vede nejprve přes bukový les a po necelé půlhodině výstupu dojdeme na další krasové polje Duler (salaše). Jedná se o mělkou zelenou proláklinu, sevřenou mezi oblými krasovými bochníky hor, odkud se otevírají první krásné výhledy na masív Dinara před námi. Makadamová cesta pokračuje na druhou stranu pastviny a stoupá k další planince Samar. Ještě před jejím dosažením se stáčíme doleva a vytrvalým stoupáním kolem vrcholu Bukvin vrh se dostáváme na samotný hřeben Dinara, který dosahujeme přechodem kolem obrovských skal v sedle Samar. Stezka se stáčí doleva a velmi strmě stoupá ke dvěma osamělým bukům na obzoru, kde se spojíme s výstupovou cestou od Krčiče (viz dále). Doprovázeni stále velkolepějšími výhledy pokračujeme stále přímým směrem.V okamžiku, kdy se cesta stáčí vlevo, pokračujeme rovně a přelezením několika skalních pasáží a kdysi neprůchodnou klečí (dnes zničenou požárem) vyjdeme za 20 minut na nejvyšší vnitrozemský vrchol Chorvatska. Celkový výstup od parkoviště pod vrcholem Badanj zabere cca 3–3,5 hod.

Jiná varianta výstupu (tzv. Mirkovická cesta) vede z jižní strany masívu a její nespornou výhodou je skutečnost, že můžeme výstup spojit s prohlídkou pramenů řek Krka a Cetinje.Tak jako v předchozím popisu musíme nejprve z Kninu vyjet ve směru na Split k první křižovatce. Odtud však pokračujeme stále rovně po makadamové silnici. Ještě než se cesta stočí doleva a začne stoupat na náhorní planinu, udělejme si krátkou pauzu. Dolů k řece vede úzká polní cesta pod závojem vzrostlých stromů.Již z dálky vidíme vodní sloup vodopádu zvaného Topoljski slap. Je vysoký 22 m a padá do nádherné, temně modré hluboké tůně. Fantastické koupání.Vrátíme se zpět a vyjedeme nad vodopád.Ti odvážnější se mohou podívat až ze samotné hrany vodopádu do jeho hloubi. Na louce před přepadem vodopádu báječné „vany“ s prohřátou vodou. Silnicí nyní pokračujeme východním směrem stále v blízkosti rychle tekoucí říčky Krčič. Míjíme několik skutečně velmi krásných míst (např. starý kamenný most nad řekou, prodírající se asi 2 km dlouhým a velmi úzkým kaňonem nebo několik bývalých vodních mlýnů), opustíme tok řeky a serpentinami vyjdeme na mírně stoupající krasovou planinu Suho Polje. Asi 500 m za poslední zatáčkou nesmíme na křižovatce minout na skále namalovaný směrovník „Dinara“.

Do startovního místa – samoty Miroviči pokračuje již o poznání horší cesta, kterou je lepší absolvovat již pěkně po svých. Výstup trvá asi 45 minut. Od posledního parkoviště stoupá značená cesta přes několik skalnatých prahů ukrytých ve smíšeném, v horní části požárem poškozeném lese (borovice). Stezka se zde pomocí několika ostrých serpentin dostane nad hranici lesa a vyjde na nádherné, na jaře květy pokryté horské louky. Před námi se v celé své nádheře objevuje členitá, mnoha skalnatými žleby a římsami protkaná jihozápadní stěna masívu Dinara. Cesta míjí zleva skalnatou bránu pod holým, ale několika solitérními borovicemi porostlým vrcholem Andiča vrh a scházíme se s první výstupovou variantou (údolí Duler). Stáčíme se doprava a přes sedlo Samar vyjdeme dle předchozího popisu na vrchol. Od konce silnice asi 4–5 hod. Z vrcholu můžeme pokračovat velkolepým hřebenovým přechodem dále na jihovýchod. Značená cesta vede přes náhorní plato kolem ruin věže Glavas do stejnojmenné obce (leží již v blízkosti Peručského jezera). Mnohem zajímavější, ale neznačená varianta stejného sestupu je trasa vedoucí přímo po hraně skalnatého jihozápadního zlomu celého 6 km dlouhého hřebene Dinara. Čas potřebný na sestup je cca 4 hod.

Pokud dospějeme pod pohoří Dinara z tohoto směru, nebo přejíždíme po staré cestě z Kninu do Splitu (mimo dálnici), pak by naší pozornosti určitě neměl uniknout svým způsobem jedinečný pramen řeky Cetinje. Úžasné místo najdeme v blízkosti vesnice Cetinje (9 km severovýchodně od obce Kijevo, ležící na hlavní silnici mezi městy Knin a Split, odbočku s ukazatelem „Cetinje“ najdeme v osadě Civljane). Řeka Cetinje pramení ve výšce 395 m ve formě úchvatné a tak trochu děsivé propasti, hluboké 100 m naplněné až po povrch křišťálově modrou až tyrkysovou vodou. Nedaleko pramene leží zajímavá jeskyně Gospodska pečina, která je však pro množství podzemních toků nepřístupná.

V oblasti pohoří Dinara najdeme jedinou horskou chatu. Je jí Planinarska kuča Brezovac (1 050 m, kapacita 12 lůžek, otevřeno po domluvě na tel. +385 23 561 753).

Do Kninu vede cesta z Gračacu, který leží na hlavním silničním tahu Zagreb – Karlovac – Zadar. Při pramenu Krky omezené možnosti k parkování (spíše žádné, pouze dole u pstružích sádek malý travnatý prostor). Šibenik leží na jadranské magistrále mezi Zadarem a Splitem (k vodopádům sjedeme dálničním výjezdem „Skradin“). U všech vstupů do NP Krka velká parkoviště.