„Země na obzoru!“- pro námořníky vracejících se z dlouhých plaveb od amerických břehů úlevné a spasné zvolání kormidelníků. Tou zemí na obzoru byly ostré kontury vápencových obrů Kantabrijského pohoří, které si tak vysloužily jméno Picos de Europe – Evropské štíty. Nejsou
Picos de Europe – Španělsko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Bílá věž a Božské hrdlo
Torre Blanca je výškou 2617 m jedním z nejvyšších turisticky dostupných vrcholů Picos de Europe. Přesto tak úplně zadarmo to není. Výstup není zcela jasně značen a tak se snadno můžeme v nepřehledném terénu plném propastí a roklin velmi snadno ztratit. Prvním krokem je opět výjezd lanovkou z Fuente Dé a dosažení bivaku Verónika. Jen obtížně schůdný „chodník“ pokračuje labyrintem skal a krasových trhlin do sedla Collada Blanca.
Zde opouští výstup hlavní trasu, klesající do kaňonu Cares a boční hranou s několika málo lezeckými partiemi dosahuje vrcholu. Díky poloze vrcholu takřka v srdci celého Centrálního masívu se odtud otevírají úžasné výhledy jak na samotné Picos, včetně hradby nejvyššího štítu Torre de Cerredo, tak na zvlněné, do nekonečna se táhnoucí hřebeny Kantabrijských hor. Cílem našeho dalšího, tentokrát dvoudenního přechodu hor však není pouze Bílá věž – Torre Blanca. Je jím především úchvatný kaňon Garganta del Cares. Než však do něj sestoupíme, čeká nás neskutečný záběr na klouby a kolena. Rovné dva vertikální kilometry nás dělí od soutěsky, která již v dávných dobách dostala přezdívku „Garganta Divino“, neboli Božské hrdlo. Velmi příkře spadající chodník končí v malé ospalé vesnici Caín, kde zcela zmoženi usínáme na trávě veřejného tábořiště.
Kaňon Cares, přestože není příliš známý, patří nepochybně k nejkrásnějším přírodním divům Evropy. Je dlouhý 12 km a jeho hloubka kolísá mezi 500 až 1000 m, blízký a prakticky bezprostředně sousedící masív Cerredo překonává dno kaňonu dokonce o více jak 2 km! Napříč soutěskou vede pečlivě vyvedená a ve skále odvážně vystřílená cesta, vybudována hydrografickou společností v souvislosti stavby vodního koryta, vedoucí zhruba v půli výšky stěn kaňonu. Procházka tímto zcela unikátním chodníkem je úžasným prostorovým zážitkem. Cesta překonává několik krátkých tunelů, ve dvou místech se dokonce pomocí mostů nad říčkou Cares dostáváme z jedné strany kaňonu na druhou.
Vhodná doba pro návštěvu: vybrat jakési universální doporučení pro návštěvu hor není snadné. Každopádně nejlepší podmínky zde vládnou v červenci a v srpnu. Ale ani podzim (září) není špatnou volbou. Jaro a především zima jsou poněkud drsnější variantou. Bouře a atlantické orkány jsou zde časté, hory jsou na dlouhé dny či dokonce týdny zahaleny v mracích.
Mapy: dobrou a přehlednou mapou pro celou oblast vydalo nakl. Alpina. Jedná se o praktické dvoubalení (Macizo Central y Oriental a Macizo Occidental) v měřítku 1:40 000 za vcelku lidovou cenu kolem 6 €.
Potřebné vybavení
Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.
Přístup na začátek
Picos de Europe jsou pro české horaly velmi vzdáleným a obtížně dostupným pohořím. Při cestě z ČR musíme počítat minimálně s 3000 km v jednom směru. Nejkratší cesta vede klasicky přes Itálii do francouzského Narbonne. Odtud kvalitní dálnici A61 přes Toulousse dojedeme k Atlantiku (Biaritz). Španělskou dálnicí A8 přejedeme gigantické, takřka na sebe navazující městské aglomerace San Sebastián, Bilbao a Santander. V přímořském městě Onguera pak odbočuje vzhůru do hor silnice N621 s cílem v letovisku Fuente Dé nebo můžeme po komunikaci C6312 dojet pod hory od severu (Covadonga, Bulnes).
Základní trasa
Další možnosti túr v okolí
Okruh pohořím Picos de Europe ve Španělsku
