Jih francouzských Alp je často nazýván jako „Slunečné Alpy“, jelikož tady údajně téměř neprší a podmínky pro lezení a turistiku jsou zde ideální.
Alpy – Francie
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Jezero devíti barev
Poprvé jsem kamenné giganty Chambeyron spatřil již před pěknou řádkou let. Tehdy jsem objevovali kouzlo blízkého „evropského Tibetu“ – hor Queyras, které s údolím Ubaye bezprostředně sousedí. Už jen vstup do hor doslova vyrazil dech. Úzká silnice, klikatě stoupající z městečka Barcelonnette do horní části údolí Ubaye, míří do úzké skalní průrvy, překlenuté 110 m vysokým kamenným mostem. Pont du Châtelet (z r. 1882) je vizuálně i prostorově jedinečným dílem. Šířka silnice je na centimetry přesně vymezena šíři osobního auta. Na konci silnice pak stojí shluk kamenných domků osady Fouillouse.
Na mnoho lidí zde asi nenarazíme (především pak mimo sezónu), stany můžeme postavit přímo na louce u prostorného parkoviště a k posezení slouží jeden hodně skromně vyhlížející bar. Se starým pánem Marcelem, majitelem a bývalým horským vůdcem je díky částečné ztrátě sluchu poněkud těžké pořízení, přesto se můžeme o zdejších horách ledaco zajímavého. Prvním cílem působení v horách je jezero s neobyčejně záhadně znějícím názvem – Lac des Neuf Couleurs neboli Jezero devíti barev. Stezka vede přes novou chatu Chambeyron a cílem je sedlo Col de la Gyptiére. A právě odtud máme možnost spočítat, kolik barev vlastně ono tajuplné jezero má. No, po pravdě řečeno, napočítal jsem pouze jednu a to neobyčejně tmavě modrou, ale věřím, že se voda mění s proměnou světla a ročních dob do ještě více odstínů, než jaký udává název. V sedle pak cesta zdaleka nekončí. Ještě můžeme popolézt pár výškových metrů a z vrcholu Tête de la Frema (3143 m) pohlednou pěkně do tváře jak Zubu Chambeyron, tak nejvyššímu vrcholu Horní Provence – impozantní jehle Aiguille de Chambeyron, tvořící mnohobarevnému jezeru více jak důstojnou kulisu.
Mapy: Nejlepší jsou samozřejmě speciálky IGN v měřítku 1:25 000 (č. 3536 OT), dále pak hodně zdařilé mapy Didier Richard (1:50 000, č. 10, nová řada pod písmenem „K“), ale docela nám postačí mapa IGN 1:100 000 č. 54 Grenoble – Gap (nejlevnější varianta). Na našem trhu se oblasti věnuje průvodce Francouzské hory (Mirago 2004).
Vhodný čas pro návštěvu: Jaro (duben až červen) a pak samozřejmě podzim (září až listopad). V létě zde zahyneme pod nemilosrdným sluncem.
Ubytování a jídlo
Potřebné vybavení
Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. Nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.
Přístup na začátek
Není to snadné, ale zase nijak zvláště komplikované. Mezi italským městem Vinadio a francouzským Barcelonette vede kvalitní asfalt přes sedlo Col de Larche (nástup do hor od jihu). U velké a slavné pevnosti Fort de Tournoux (údolí Ubaye) pak odbočuje do hor lokální silnice D 902, která nás přes vesnici St. Paul dovede až k úpatí hradby Chambeyron.
