Rodí se krásný zimní den, přesně takový jaký mám rád. Ráno je hodně chladné, rtuť teploměru spadla osm stupňů pod nulu. Ale jasná obloha dává tušit, že si dneska užijeme sluníčko. Pokud je pro vás tento scénář zajímavý, tak jste jasnými adepty na zimní výlety. Co si je trochu okořenit za pomocí sněžnic, které vás dovedou do míst, kam byste se jindy nedostali.
Orlické hory – Česko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Vystoupíme v Mladkově. Prochází tudy červená turistická značka a začíná tu naučná stezka Betonová hranice. Obujeme sněžnice a vyrážíme vzhůru ušlapávajíce centimetry čerstvě napadlého sněhu. Vyhneme se projeté běžkařské stopě, ale ta naštěstí po pár desítkách metrů uhýbá do lesa. Naše první zastávka je zhruba po kilometru u skupiny pramínků – Šalamoun, Karolína a pramen Knížete Rostislava.
Znamenám si do pomyslné mapy, až tudy půjdu v létě. Dnes však necháváme křupat sníh pod nohama a stoupáme až na první vrchol z masivu Suchého vrchu – Vysoký Kámen. Z lesa vykukují vrcholky bunkrů s pracovním názvem řopík. Linie opevnění se táhne po celém hřebeni a dominuje mu několik stovek metrů vzdálená dělostřelecká tvrz Bouda. V té je zřízeno muzeum Československého opevnění. Můžete se procházet stovkami metrů zachovalých podzemních tunelů s masou betonu nad hlavou a ozvěnou kapající vody. Prohlídka je velmi působivá, podívat se sem můžete od května do listopadu.
Už jen kousek za nádhernými výhledy
Od Boudy pokračujeme vedle rolbou upravené lyžařské stopy dál k vrcholu. Pod vrcholem Bradlo odbočuje turistická trasa na holé úbočí a nám se v lednovém slunci otevírá pohled na Králicko s dominantou Králického Sněžníku. Výhled je opravdu parádní. K rozhledně aKramářově chatě dorážíme o pár minut později. Vypadá to tu jako v ráji běžkařů, ale i pěší turisté se najdou.
Na Suchý vrch vede z Červenovodského sedla silnice. Pokud raději chodíte po svých, máte možnost využít hned několika značených cest. Modrá stoupá Kobylím dolem od vlakové stanice v Těchotíně. Zelená z Jablonného nad Orlicí, v zimě se mění v běžkařskou stopu a od vrcholové rozhledny pokračuje na sousední Bukovou horu a dál až do Lanškrouna. Z Jablonného se můžete na vrchol vydat také po červené, která vás z vrcholu zavede k tvrzi Bouda. Tam se se rozděluje, dál se po ní můžete vydat do Mladkova nebo do Králíků. V zimě je vrch protkán několika desítkami kilometrů běžkařských tras.
Na kole se k vrcholu dostanete taktéž z Mladkova, Jablonného nebo po silnici od Králíků, ale počítejte s tím, že si dáte hodně do těla.Na vrcholu se nachází radiokomunikační rozvaděče a také vojenský nad Kramářovou chatou. K nim je vstup zakázán a nemusí nás až tolik zajímat. Mnohem zajímavější je zmiňovaná Kramářova chata. Již v roce 1925 byla na vrchu otevřena turistická útulna. V roce 2003 bohužel chata vyhořela a byla několik let ponechána svému osudu. Za přispění evropských fondů byla v roce 2010 započata rekonstrukce, která umožnila chatu v roce 2012 opět otevřít pro veřejnost. Rozhledna, na kterou ohnivý kohout nedosáhl, stojí vedle chaty od roku 1932. Můžete z ní dohlédnout na nedaleké Jeseníky, severně položený Králický Sněžník nebo Hanušovickou vrchovinu na východě. |
Sestup technikou „po zadku“
Po občerstvení je čas se opět obout do sněžnic a pokračovat směrem dolů. Trochu zmateni si uděláme kolečko kolem vysílače, ale pak už odbočku najdeme správně a opět vedle upravené běžkařské trasy kráčíme dál po červené. Cesta padá velmi ostře jehličnatým lesem až k rozcestí Hvězda, kde se potkává hned několik turistických tras. Naše kroky vedou po červené opět lesem z kopce až do Orliček. Cestou se nám povede i přes sněžné obutí se několikrát svézt po zadku dolů z kopce. Do Orliček přicházíme kolem jedné hodiny a sundáváme sněžnice. I přes zimní období má sluníčko sílu a sníh je dost povolený, místy dokonce mizí. Zima ale bude ještě dlouhá. Na to, než zmizí sníh z úbočí Suchého vrchu, si budeme muset nejméně do dubna počkat. Náš cíl je v Jablonném nad Orlicí, kde si krátíme čekání na vlak v místní nádražce. Víc takových dnů.
Zimní výlet mě moc bavil, ale když vyjde počasí, jaké jsme měli my, je krásně skoro všude. Na Suchém vrchu a v okolí jsem také strávil několik podzimních dnů, kdy bylo počasí mnohem méně příjemné. Když vodník Kebule vaří mlhu a vy nevidíte než na pár metrů, není už tolik o co stát. V teplejších měsících na Suchém vrchu a okolí najdete dostatek značených tras a náročný terén pro výšlapy, výběhy nebo vyjížďky na kole. V zimě si pak přijdou na své běžkaři, milovníci skialpů nebo sněžnic. Pokud máte raději sjezdové lyžování, pak je kousek na Bukovou horu.
Potřebné vybavení
Jedná se o zimní túru, takže základním předpokladem je teplé oblečení. V tomto případě ještě přibalit sněžnice, trekové hůlky s širokými kotoučky a není co řešit. Termoska s horkým čajem taky přijde vhod.
Přístup na začátek
Do Mladkova je možné dojet vlakem a také autobusem
Základní trasa
Další možnosti túr v okolí
Túra přes celý hřeben Bílých Karpat, která unaví nohy a potěší oči