Výstup na Similaun s návratem přes sedlo Hauslabjoch a soutěsku Rofen

Vyrážíme z Ventu, jež je příjemná horská vesnička ležící v nadmořské výšce 1896 metrů. Samotný Vent stojí za krátkou prohlídku, krom pěkného kostelíku je zde také moderní informační centrum, jehož část s expozicí je otevřena i mimo otvírací dobu. Po zavíračce je přístupná také místnost s počítačem blokovaným na místní stránky, kde se můžeme podívat třeba na aktuální předpověď počasí. Poblíž parkoviště u řeky je také malá kaplička s měnící se výstavou fotografií.

Vesnici opouštíme po mostu přes řeku a pak prudkým stoupáním po sjezdovce, kde se napojíme na širokou cestu vedoucí k Martin Busch Hütte (2501 m). Za chvíli se před námi objeví první pohled na Similaun, jež bude lákadlem a vzpruhou na docela dlouhé cestě. Po chvíli, hned za kapličkou začíná „Umleitung“ (stav podzim 2016). Došlo zde totiž k masivnímu sesuvu, který zavalil cestu, takže přístup na chatu byl nějakou dobu nemožný. Stále hrozí další sesuvy, proto byla vybudována nová stezka na druhém břehu řeky. Nejdříve tedy klesáme dolů k novému mostku a pak pokračujeme po stezce podél řeky. Mineme i starý most, který sice sesuv vydržel, ale uprostřed mu trůní veliký balvan. Stezka k němu je částečně zničena. Po chvíli se náhradní cestička vrací po dalším mostku zpět na druhou stranu řeky a po stoupání se napojuje na původní širokou silničku. Ani tady nemá člověk při průchodu úplně nejlepší pocit, údolí je sevřené, kameny v prudkých svazích jsou docela volně ložené, jen se sesypat. Po nějaké chvíli šlapání do kopce se už za zatáčkou objeví Martin Bush Hütte. U ní silnička končí a dál už pokračuje příjemná stezka teď již mnohem širším údolím, v jehož čele leží moréna rychle ustupujícího ledovce Niederjochferner. Ještě před dosažením morény mineme odbočku do sedla Tisenjoch, k takzvané Eismann Fundstelle, tedy k místu, kde byla nalezena mumie lovce z doby měděné, Ötziho. Ale tam se vydáme později, nejdříve míříme na vrchol Similaunu. V moréně se můžeme rozhodnout kudy pokračovat. Buď dál podél potoka až na ledovec po kterém vystoupáme až pod skály, kudy vede výstupová cesta na vrchol od chaty Similaun hütte postavené v sedle Niederjoch (3019 m) na rakousko-italské hranici. Druhou variantou je následovat značenou cestu a po boční části morény vystoupat k chatě.

Od chaty jdeme kousek po hřebínku a pak sestoupíme na nepříliš strmý ledovec, který je v této části bez trhlin, a po jeho pravé straně, kousek pod skalami, stoupáme vzhůru. U prohlubně s mnoha trhlinami se trasa rozdvojuje, sníženinu je možné obejít z obou stran, na obou trasách potkáme trhliny. Varianta vpravo vede poblíž skal, překonává několik trhlin a poté už v mírném sklonu stoupá na plošinku před konečným hřebínkem, která je tradičním odpočinkovým místem. I tady jsou dvě možnosti dalšího postupu – buď přímo po smíšeném skalnatém hřebínku anebo traverzovat strmý sněhovo-ledový severní svah. Kousek pod vrcholem se obě varianty spojují a následuje krátký úsek po úzkém, lehce vzdušném, hřebínku a už jsme na vrcholu 3606 m n. m. vysokého Similaunu. Výhledy jsou za dobré viditelnosti fantastické všemi směry.

Na sestup můžeme volit opět některou z variant a vrátit se do sedla k Similaun hütte.

Odtud pokračujeme skalnatým hřebínek až do sedla Tisenjoch (3210 m). Donedávna zcela bezvýznamné sedlo se díky nálezu mumie pravěkého člověka stalo slavným. V září roku 1991 ji zde objevili manželé Simonovi. Mumie byla  nejdříve považována za mrtvolu horolezce, až archeolog Konrad Spindler z Univerzity Innsbruck datoval nález jako „asi 4000 roků starý“, což způsobilo celosvětovou senzaci. Dalšími výzkumy se zjistilo, že Ötzi, jak byla mumie pojmenována, zemřel násilnou smrtí někdy v intervalu 3350–3100 př. n. l. Sedlo Tisenjoch se tedy před pěti tisíci lety pravděpodobně stalo svědkem pravěké vraždy. Jak to tehdy bylo, se již nikdy nedovíme, i když vědci k rozluštění této detektivky za těch pětadvacet let od nálezu přispěli mnoha cennými poznatky o Ötziho životě i smrti. V sedle stojí kamenný památník připomínající tento unikátní nález a člověku v těchto místech běží fantazie na plné obrátky – vždyť támhle zpoza hřebene právě vidíte přicházet nebohého Ötziho a za tím velkým kamenem na něj s lukem a šípem číhá jeho vrah …

Po vstřebání atmosféry tohoto místa pokračujeme již neznačenou cestou, překonáme krátké ledovcovo-sněhové pole v severním směru a stoupáme šikmo do nevýrazného sedla Hauslabjoch (3279 m). Pokud není nasněženo, je vyšlapaná stezka dobře patrná. V sedle čeká příjemné překvapení – ledovec Hochjochferner začíná bez odtrhové trhliny v podstatě přímo ze sedla. Stačí se navázat a jít. Trasa vede po pravé straně ledovce pod skalami. Ledovec má mírný sklon, trhliny začínají až ve střední a spodní části. Méně příjemný je fakt, že dole je ledovec už značně odtátý a proto musíme traverzovat přes morénu, abychom narazili na značenou cestu vedoucí z vrcholu Seikogel. Před lety bychom ke stezce dorazili pohodlně po ledovci. Jinak než po značené stezce není příliš vhodné morénu procházet, je rozsáhlá a hodně členitá, takový průstup by sebral hodně sil i času. Značka klesá do údolí a dovede nás k mostu přes řeku. Odtud lehce stoupáme nad divokým skalním kaňonem, abychom posléze opět klesli až k mostu přes další přítok řeky Rofenache. Za mostem se stezka dělí, můžeme vystoupat prudkým svahem k chatě Hochjoch Hospiz (2412 m), anebo pokračovat nad kaňonem řeky a napojit se na stezku vedoucí do Ventu. Ta nás místy vzdušně provede nad dramatickým kaňonem Rofental a za pár hodin už ukončujeme okruh a jsme zpátky ve Ventu.

Marin-Busch Haus (i winterraum)

Similaun Hütte (Rifugio di Similaun), italská soukromá chata

Hochjochhospiz (i winterraum)

Běžné turistické vybavení a základní ledovcová výbava. V zimních měsících se jedná o skialpinistický výstup.

Za Innsbruckem odbočit z dálnice na Öetz/Öetztal, a dále pokračovat údolím do Sölden a v Zwieselstein odbočit do Ventu. Zde převažují placená parkoviště, možno parkovat u lanovky za cca 4 eura/den, za tímto parkovištěm je ještě jedno menší, kde lze parkovat zdarma. Bývá ale poměrně rychle zaplněné.

velice populární výstup

1. Vent – Similaunhütte

2. Similaunhütte – Similaun – Hochjochhospiz

3. Hochjochhospiz – Vent

Více variant výstupu i sestupu (např. přes hřeben Marzellkamm), stejně jako možnost výstupu na další vrcholy v okolí, např. Finailspitze nebo Seikogel. Z Hochjochhospiz lze pokračovat výstupem na druhou stranu údolí k chatám Branderburger Haus či Vernagthütte a přilehlých ledovcových oblastí.