Výstup na Schönbichlerhorn

Není jistě náhodou, že v centrální části Zillertálských Alp najdeme množství horských chat, jež jsou majetkem německého alpského spolku DAV – sekce Berlin. Od roku 1879, kdy byla postavena Berliner Hütte bylo touto akční skupinou postaveno dalších 12 chat (např. Olperer H., Furtschagl Haus a další). Berlíňané skutečně zcela ovládli rozsáhlou oblast kolem nejvyšších vrcholů „Zilertalek“. Z iniciativy svého předsedy Dr. Helmuta Gutlera byla v roce 1975 vytýčena, mnoha jistícími prvky upravena a slavnostně předána k užívání skoro 50 km dlouhá vysokohorská cesta Berliner Höhenweg. Cesta tvoří jakousi obrovskou podkovu nad údolím Zamser Grund a spojuje všechny „berlínské“ chaty – Berliner H., Furtschagl Haus, Olperer H., Friesenberg Haus a Gamshütte. Nejvyšším a zároveň turisticky nejpřitažlivějším vrcholem na cestě je krásná hrotitá třítisícovka Schöblichenhorn. Chodí se sem nejen pro pověstný excelentní výhled, ale také kvůli zajímavému zajištěnému výstupu, jemuž podobný bychom v Zillertálských Alpách hledali marně. 

Vykročme tedy na první část vyhledávané Berlínské „vysoké cesty“. Prvním krokem bude dosažení turisticky významné chaty Berliner Hütte. Od hostince Breitlahner (1 257 m velké parkoviště, konečná autobusu z Mayrhofenu) odbočuje do údolí Dornauberger Tal široká lesní štěrková cesta (se zákazem vjezdu). Míjíme několik stavení sloužící jako penziony – Grawandhaus (1 604 m) a Alpenrose (1 875 m, 2,5 hod. od Breitlahner). Odtud již snadno za půl hodiny dojdeme k jedné z největších chat v pohoří – Berliner Hütte(2 040 m, majetek DAV, 180 míst, otevřeno 15. 6.– 30. 9.), kde má svůj počátek samotná Berliner Höhenweg.

Od rozcestníku (šipka „Schönbichlerhorn“) traverzujeme vymleté kotliny – pozůstatky činnosti ledovce Waxenkees a přecházíme několik koryt ledovcových potůčků. Vyjdeme na hřbet západní morény (připojí se zde chodník od penzionu Alpenrose) a dobře značenou stezkou přecházíme travnato-suťovým kotlem Garbenkar, který je na mnoha místech zavalen mohutnými skalními bloky. Pomocí dobře instalovaných ocelových lan a kramlí vystoupíme na severovýchodní hranu vrcholu Schönbichlerhorn. Stoupající cesta vede zpočátku širokým a vcelku snadným hřebenem, který se v závěru zužuje a velmi strmě a exponovaně (jištění) vystoupí k markantnímu kamennému mužíku. 

Odtud již jen krátce přes několik skalních bloků vystoupíme na vrchol (pozor na celoročně ležící zbytky tvrdého sněhu). Schönbichlerhorn nabízí i přes svou relativně malou výšku (alespoň ve vztahu k ostatním obrům Zillertálských Alp) nádherný kruhový rozhled od hlavního, mohutně zaledněného alpského hřebene po další, možná ne již tak impozantní štíty, např. na krásnou pyramidu Ochner na východě.

Z vrcholu sejdeme zpět k mužíku a pokračujeme na blízké sedlo Schönbichlerscharte (3 081 m). Hodně příkře, ale bez technických problémů scházíme západním hřebenem do kotliny Furtschaglkar a příjemně vedeným traverzem dosáhneme chaty Furtschagl Haus. Tato chata nám může být útočištěm pro další túry v horách, např. pro výstup na Grosser Möseler.

Na severozápadě masívu Möseler najdeme v blízkosti přehradního jezera Speicher Schlegeis chatu Furtschagl Haus (2 293 m, majetek DAV, kapacita 123 míst, v provozu 15. 6.–30. 9., tel. 0043 676 9579818).

Základním výchozím místem je  středisko Mayrhofen, ovšem pro samotný výstup na Grosser Möseler to bude horská chata Furtschagl Haus (2 293 m). Na chatu vede značená cesta od přehrady Speicher Schlegeis, postavené v závěru údolí Zamser Grund (dojezd placenou silnicí z Mayrhofenu – hostinec Breitlahner). Z tohoto místa pokračujeme širší cestou po jihozápadním břehu přehrad- ního jezera až do závěru údolí. Cestou se nám předvádí nejvyšší vrchol Ziller- tálských Alp – Hochfeiler v celé své blyštivě ledové nádheře. Značená cesta č. 502 poněkud monotónně a strmě dosáhne okraje kotle Furtschaglkar a nedaleko stojící chaty. Chata může být zároveň startovním místem pro výstup na Schönbichlerhorn od západu.