Mt. Earnslaw dominuje západnímu cípu jezera Wakatipu a pro návštěvníky přijíždějící do osady Glenorchy je vděčným cílem jejich fotoaparátů. Se svou výškou 2830 m je také druhým největším vrcholem mimo oblast Mt. Cook (3754 m).
Jižní Alpy – Nový Zéland
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Naším cílem se stal v pozdním novozélandském létě, tedy v půli února. Za osadou Glenorchy odbočujeme do údolí Rees a po chvíli si to náš Nissan sviští po štěrkové cestě s četnými brody na parkoviště. Před námi se rozprostírá meandrující řeka Rees ve stejnojmenném údolí sevřeném strmými štíty. Earnslaw je patrný na první pohled. Zprvu si s námi hraje na schovávanou v mracích, po chvíli se ukazuje v celé kráse, s mohutným ledovcem plným séraků. Z údolí vypadá úctyhodně, vždyť se vypíná plných 2500 m nad námi. To je úděl téměř veškerého lezení po horách na Novém Zélandu, začínáte v nadmořské výšce 300 m.
Během cesty údolím brodíme několikrát meandrující řeku, a když míjíme 160 m vysoké Lenox falls, napájené ledovcem Earnslaw, opouštíme značenou stezku Rees-Darth treku a začínáme strmě stoupat hustou buší. Míjíme odbočku na stařičkou Earnslaw hut a dostáváme se nad hranici stromů, zhruba do výšky 1100 m. Míjíme dva skalní bivaky a před námi se otevírá mohutný skalní kotel Kea basin s četnými vodopády, které jsou stékají z blyštícího ledovce nad námi. Slunce již se pomalu kloní k obzoru a my rozbalujeme tábor na travnatém hřebínku, směřujícím pod ledovec Birley, což je náš zítřejší cíl.
Úchvatné večerní scenerie
Ve žďáráku usínáme téměř okamžitě po nádherném západu slunce, při kterém se na protější stranu údolí pěkně promítal stín Earnslaw.
Ráno nikam nespěcháme, je nádherně, a tak chvíli lenošíme na slunci. Bágly na záda a jde se. Nástup k prvnímu sněhovému poli nám trval asi dvě hodiny, potom již přišly na řadu mačky, cepíny a lano. Postupujeme asi 40° sněhovým svahem, který se po chvíli mění na ledovec s množstvím létem odkrytých trhlin. Asi ve 2000 m se dostáváme na úroveň mohutného Ernslaw glacieru, jehož čelo zdobí množství hrozivě nakloněných séraků. My pokračujeme dále do Wrightova sedla, kde se kocháme naprosto úžasným výhledem na zaledněné štíty Aspiring National parku a také na stříbrnou nitku Rees river hluboko pod námi. Pár minut od sedla je náš dnešní cíl, Esquilant bivi. Je to malá chatička pro čtyři horolezce a dnes ji máme s Terkou jenom pro sebe. Na západ slunce se jdeme podívat na svah nedalekého Leary Peaku a vychutnáváme si tu nádheru, kterou máme jen a jen pro sebe.
Další den brzy ráno snídáme a nalehko vyrážíme vstříc vrcholu. Výstupových cest je několik, nejlákavější je traverz obou vrcholů (Západního a východního), ale my nemáme dost materiálu a pouze 25 m lano. Takže volíme jakousi variantu normálky na vyšší vrchol. Skála se malinko drolí, ale lezení není příliš těžké. Asi 150 m pod vrcholem vede cesta ledem pokrytým komínem. Už do stěny praží slunce, takže nám kousky ledu padají na hlavy a my nemáme helmy, raději otáčíme. Na malé plošince fotíme jako o život. Výhledy jsou nádherné, na západě pobřeží Tasmanova moře, na severu nekonečné množství hor a ledovců, kterým dominuje pyramida Mt. Aspiringu.
Vychutnáváme letecké pohledy do údolí 2 km pod námi a sledujeme postavičky tří horolezců, směřujících po ledovci do sedla. Za hodinku jsme zpátky u bivaku, lenošíme na slunci, přebalujeme věci. Po chvíli se rozhodujeme k sestupu pod Birley glacier, kde opět přespíme na travnatém hřebínku. Cestou přes ledovec sledujeme již vyšlapanou cestičku, takže se nenavazujeme. Již notně unavení rozbalujeme spacáky a opět sledujeme neskutečné divadlo západu slunce.
Snídaně je velmi lehká, neb máme poslední hrst ovesné kaše. Cesta zpět s prázdným žaludkem se zdá být nekonečná. V údolí míjíme trekaře, kteří se diví, kam že jsme to lezli. Ještě poslední pozdrav hoře, slibujeme si, že se vrátíme. U auta konečně shazujeme těžké batohy a za doprovodu mušek sandflyes plníme žaludky a máme radost z nádherného výletu
Potřebné vybavení
Jedná se o VHT s přechodem ledovce, takže budete potřebovat téměř vše, co horská výbava nabízí včetně maček či cepínu. Dále lano, jistící prostředky nebo helmu. Mohou se hodit také trekové hůlky. Nutností je v létě a na ledovci opalovací krém a sluneční brýle.
Přístup na začátek
Za osadou Glenorchy odbočujeme do údolí Rees a po chvíli si to náš Nissan sviští po štěrkové cestě s četnými brody na parkoviště. Před námi se rozprostírá meandrující řeka Rees ve stejnojmenném údolí sevřeném strmými štíty.
Základní trasa
Další možnosti túr v okolí
Greenstone a Caples trek
