Výstup na nejvyšší vrchol Rakouska – Grossglockner – normálkou

Nejvyšší hora Rakouska, důstojný a majestátný Großglockner (Velký Zvoník – 3798 m.n.m), vévodí stejnojmenné skupině Národního parku Hohe Tauern (Vysoké Taury) ve Východních Alpách. Špička jeho impozantního vrcholku, spojeného úzkou šíjí s o něco nižším Kleinglocknerem, tvoří nezapomenutelný reliéf celého masivu, tyčícího se nad ledovcem Pasterzenkees. I když výstup na něj není ani dnes nijak jednoduchou záležitostí a hora si vybrala již mnoho obětí, stává se vrcholek každým rokem výzvou pro mnoho turistů i horolezců, toužících stanout na „střeše Rakouska“.

Z vyhlídky Franz Josefshöhe ke skalnímu bivaku u bývalé chaty Alte Salmhütte

Výstup začíná od krytého parkoviště u vyhlídky Franz Josefshöhe, slepé odbočky legendární a technicky unikátní vysokohorské silnice Grossglockner Hochalpenstrasse. Z terasy vyhlídky se hodnou chvíli kocháme parádními výhledy na masiv Velkého Zvoníka i ledovec Pasterze a upřesňujeme trasu postupu. Výstup do svahu masivu zahajujeme ovšem nejprve sestupem skalnatým svahem z vyhlídky podél ledovcového výtahu Gletscherbahn na spodní část ledovce, plnou kamení a kalné vody jezírka Sandersee. Odtud pak začínáme značenou pěšinou stoupat do severního svahu vrcholu Mittlere Leiterkopf. Po zhruba třistametrovém výstupu jsme u rozcestníku na travnatém hřebínku pod skalními stěnami. Výstup pak pokračuje vpravo cestou č. 714 Wiener Höhenweg ve výšce kolem 2500 metrů, podél severních stěn hřebene Leiterkopf a Schwertkopf nad dolinou Leitertal. Další přestávka je u horské chaty Salmhütte, v níž doplňujeme pitnou vodu a pokračujeme do výšky 2760 metrů, k místu dnešního bivaku u bývalé chaty Alte Salmhütte. Ve skále vytesaná místnost výborně poslouží jako útulek a tak začínají po chvíli naše vařiče naplno pracovat.

DOPORUČUJEME: Nejširší nabídku průvodců a map nejen hory Grossglockner (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo na e-shopu KnihyNaHory.cz

Výstup přes Hohenwartscharte a Adlersruhe na Kleinglockner  (3783m)

Odpočati vyrážíme ráno dál vzhůru značenou kamenitou pěšinou nad inverzi k menšímu ledovci Hohenwartkees. Tady musíme nazout mačky, jelikož nás čeká překonat po ledovci nějakých 200 výškových metrů svahem plným firnu. Výstup do skalnatého sedla Hohenwartscharte nad ledovcem je zajištěn ocelovým lanem, nahoře se otvírá kouzelný pohled na vrcholek Großglockneru s chatou Erzherzog Johannhütte, přilepenou jak orlí hnízdo na vyvýšenině Adlersruhe na jeho úbočí.

Podél okraje skalního hřebene Salmkamp  po levé straně pak vystoupáme okrajem ledovce Hofmannskees k chatě, kde si zajišťujeme ubytování na dnešní noc. Dozvídáme se, že v tomto týdnu došlo při výstupu na Großglockner již ke třem smrtelným pádům; tato informace sice příliš mnoho optimismu nedodává, přesto jsme rozhodnuti se o výstup pokusit.

Vyrážíme v mačkách přes sněhové plato Adlersruhe, a po překonání dvou výšvihů se dostáváme ke skále ve spodní části svahu Glocknerleitl. Zde začíná výstup přituhovat; šplhání mohutným prudkým svahem o sklonu kolem 35°, kde se střídá skála se sněhovým polem, už vyžaduje trochu víc námahy a hlavně silnou dávku opatrnosti. Navíc se dostáváme do „dopravní tepny“, v níž se míjejí vystupující i sestupující skupiny turistů, a tak se postup zpomaluje. Někteří se chovají bezohledně, při vyhýbání v prudkém svahu je to docela o hubu.

Konečně se vysápeme na vrchol svahu, kde zbývá přejít impozantní úzký hřebínek se sněhovou převějí nad tisícimetrovou propastí s ledovcem Pasterze. Sedíme na skále Kleinglockneru ve výšce 3783 m a kocháme se náramnými výhledy na ledovec.

Po vyhodnocení situace (silně namrzlá úzká skalnatá šíje mezi Klein a Großglocknerem, skupiny nervózních turistů, čekajících v místě na výstup i sestup, čas 3 hodiny odpoledne) se rozhodujeme už výstup na Velkého Zvoníka nepodnikat a vydat se dolů. Sestup není o nic méně náročný, jde to sice pomalu, ale nakonec jsme všichni v pohodě na chatě, která je dnes naším domovem. Jako členové Alpenvereinu máme slevu na ubytování, které je zde jinak dost vysoké, zrovna jako cena pitné vody, kterou je třeba kupovat, jelikož na chatě žádná neteče. Takže večerní hygiena proběhne venku ve sněhu a hurá na kutě do přeplněné chaty. Další den už jen sestup zpět na vyhlídku.

Další výstupové možnosti na Grossglockner najdeš popsané tady

Chata Erzherzog Johannhütte

• otevřena od konce června – konec října
• 10 postelí, 120 míst v noclehárně
• cena ubytování (vč. snídaně) – členové Alpenvereinu: postel – 38 €, noclehárna – 28 €, nečlenové: postel – 47 €, noclehárna 37 € (ceny 2020)
• přístup:
  • od Glocknerhausu/od silnice Grossglockner Hochalpenstrasse přes Salmhütte (Glocknerhaus –> Salmhütte 3h,Salmhütte –> Erzherzog-Johann-Hütte 3h),
  • od parkoviště Lucknerhaus přes Stüdlhütte (Lucknerhaus –> Stüdlhütte 2,5 h, Stüdlhütte –> Erzhzerzog- Johann- Hütte 2,5 h)
• Tel. +43 4876 8500
• e-mail:  [email protected]

Chata Salmhütte

• otevřena od půlky června do konce září
• 28 postelí – člen AV 11€, nečlen 22 €, 22 míst v noclehárně – člen 8  €, nečlen 16 € (ceny 2010)
• přístup: od Glocknerhaus (Großglocknerhochalpenstraße) nebo z Lucknerhaus (Kalser Glocknerstraße): výstup 3 h, sestup, 2 h
• Tel. +43 / 4824 / 2089

Kromě obvyklého vybavení na trekování si přibalte do batohu mačky, turistický cepín a helmu. Především mačky jsou nutností, a pokud s vámi půjde někdo, kdo nemá zkušenosti s pohybem po ledovci, není na škodu mít s sebou i lano. Nezapomeňte také na sluneční brýle a opalovák.

Příjezd do centra horské skupiny Großglockneru je dnes usnadněn díky vybudované mýtné vysokohorské silnici Großglocknerhochalpenstrasse.
Silnice Grossglockner Hochalpenstrasse : otevřena od května do listopadu
mýto osobní auto : denní 32 €

1. den – vyhlídka Franz Josefshöhe – Alte Salmhütte

2. den – Alte Salmhütte – Grossglockner – chata Erzherzog Johannhütte

3. den – chata Erzherzog Johannhütte – vyhlídka Franz Josefshöhe

Výstup na Grossvenediger ve Vysokých Taurách.