Výstup na nejvyšší horu NP Gesäuse – Hochtor (2370 m)

Při současné rozloze kolem 11 000 ha zahrnuje jak masiv Buchsteinu s vrcholem Großer Buchstein (2224m), tak i divoce romantický horský masiv Gesäuse  s nejvyšším vrcholem Hochtor (2370m), oddělené od sebe divokou řekou Enns (Enže) se svým romantickým údolím – monumentálně působícím průlomem mezi městy Admont a Hieflau.

Centrem dnešního Národního parku Gesäuse je mezi alpinisty velmi oblíbená horská chata Heßhütte, romanticky položená ve výšce 1699 m v sedle Ennseck, pod vrcholem Hochtoru.

Pro turisty, kteří jí chtějí dosáhnout bezproblémovým výstupem, vede z Johnsbachu z jižní strany masivu Gesäuse turistická cesta č. 601, jež stoupá strmým lesem přes polany Untere Koderalm a Stadlalm a chaty dosahuje po 2,5 – 3 hodinách chůze.

Ze severní strany masivu, z údolí řeky Enns vedou nahoru k chatě dvě velice hezké výstupové cesty; první, označená č. 665 stoupá soutěskou Hartelsgraben na planinu Sulzkaralm a pokračuje po č. 601 přes sedlo u Rotofen, přičemž chaty dosahuje po 5-6 hodinách. Tuto trasu lze doporučit v opačném směru pro nenáročný sestup z tohoto horského masivu do údolí řeky Enns.

Výstup cestou Wasserfallweg k chahtě Heßhütte

Velice působivým a krásným je však výstup z údolí Ennstal cestou Wasserfallweg (Vodopádová cesta), která překonává výšku 930 metrů a je nejstarším „klettersteigem“(zajištěnou cestou) v Ennstalských Alpách (1891-92). Tato červenými značkami vedená stezka č. 660 vychází od malého neplaceného parkoviště u mostu Kummerbrücke (572 m) na státní silnici údolím Ennstal (Gesäusestrasse) mezi městy Hieflau a Admont. Od něj vejdeme vlevo do lesa zvaného Kummerwald a zprvu mírným stoupáním pokračujeme k velkému balvanu u nepříliš širokého kamenného žlabu. Zde nás ukazatel navede k již poměrně ostřejšímu a delšímu výstupu do svahu po levé straně, pod skalní stěny.

zajištěný skalní stupeň a dostáváme se ke spodní části vodopádu, tříštícího se z vysoké skalní stěny. Odtud pokračuje značená pěšina vpravo, stále vzhůru po zalesněné plošině, podél vyčnívajících skalních stěn, až k prvnímu ocelovému žebříku ve výšce 1070 metrů.

Držíme se stále nahoru příkrým svahem až k místu zvanému Kanzel (1175m), odkud se otevřou první hluboké pohledy na údolní vodní nádrž se smaragdově zbarvenou vodou řeky Enže. Pokračujeme ve stoupání stále dál podél jisticího ocelového lana přes několik dalších žebříků, skalních stupňů se soutěskami a krátkou plošinu až na „Emesruh“ (1260m) s pamětní deskou v kolmé skalní stěně po pravé straně. Nyní následuje lezení po dvou žebřících, patnácti a dvacetimetrovém se sklonem přes 70 stupňů, vzhůru skalní rýhou pod nižším skalním převisem.Zde mohou nastat menší problémy, pokud jsme ověšeni velkou bagáží.

Po jejich zdolání se přehoupneme přes skalní stěnu a jsme na odpočinkovém místě na okraji lesa, s hlubokými výhledy do údolí řeky Enns i na protilehlý masiv Buchsteinu. Místy lesem, místy pěšinou mezi klečí přes rokliny s několika strmějšími stupni vystoupáme k chatě Heßhütte.

Výstup na Hochtor (2370 m) cestou Josefinensteig

Tato zajištěná cesta vede jihovýchodním hřebenem Guglgrat na nejvyšší vrchol skupiny Gesäuseberge – Hochtor. Byla zřízena po vybudování chaty Heßhütte a dnes představuje nejoblíbenější variantu výstupu na Hochtor. Spojením výstupu cestou Josefinensteig a sestupu přes Schneeloch v jižní části masivu s návratem přes polany Untere Koderalm a Stadlalm zpět na chatu získáme velice hodnotný celodenní přechod tohoto nejvyššího masivu.

Výstup zahájíme u rozcestníku nad chatou, od něhož se vydáme vlevo značenou pěšinou mezi klečí do suťoviska pod skalním hřebenem. Po jeho přetraverzování se dostáváme do výšky 1800 metrů, odkud již začíná stoupání skalním terénem. Výstup není technicky nijak náročný, pouze vyžaduje jistou chůzi a odolnost vůči závratím; střídají se tu krátké úseky zajištěné fixními lany s nezajištěnými lehkými lezeckými pasážemi, které zvládne bezpečně každý zkušený turista, ovládající zásadu „tří pevných bodů“.

Pozvolným výstupem se dostáváme do výšky 2050 metrů, kde již začínají delší zafixované úseky, přecházející několik skalních polic. Ve výšce 2220 metrů dosahujeme hřebene Guglgrat, jehož rozeklané stěny klesají vpravo do impozantního skalního kotle Tellersack, zatímco vlevo hluboko pod námi se otvírá široký skalní kotel Schneeloch. Po kamenité stezce, jištěné fixním lanem, vedoucí po levém úbočí hřebene pokračujeme ještě necelý kilometr, při němž nás čeká posledních 150 výškových metrů k vrcholovému kříži. Po zhruba 3 hodinách výstupu od chaty Heßhütte se můžeme kochat panoramatickými výhledy na Ennstálské Alpy z nepříliš širokého pyramidového vrcholu Hochtoru (2370m). Od města Admont na severozápadě přitéká ke skalní bráně horského masivu Gesäuse řeka Enns a její smaragdově zbarvená voda zvýrazňuje krásu divokého romantického údolí hluboko pod námi.

Sestup z vrcholu přes skalní kotel Schneeloch a návrat na chatu Heßhütte zabere dalších asi pět hodin chůze, s čímž je třeba při plánování túry počítat. Značená kamenitá stezka, vycházející od vrcholového kříže začíná již od samého počátku poměrně strmě klesat. Jak napovídá tabulka na začátku stezky, cesta je určena pouze pro zkušené turisty (Nur für Geübte), kteří se umějí bezpečně pohybovat v příkrém kamenitém terénu. Při sestupu překonáváme 1150 výškových metrů, přičemž prvních 600 metrů nás čeká slézání nezajištěného členitého skalního terénu, kde je třebba postupovat pomalu a obezřetně. Po jeho překonání sestoupíme po suti k okraji skalního kotle, odkud již značená stezka pokračuje dolů poněkud mírněji.

Sestupujeme kolem vchodu pod kamennou morénou takřka ukryté skalní výduti Schneeloch, v níž se i na konci léta drží zbytky ledu a starého firnu a jejíž příjemný chládek přijde vhod jako osvěžení při déletrvajícím sestupu v horkých letních dnech. Nedaleko odtud pak při sestupu míjí stezka pramínek vody, který je sice malinký, avšak žízeň dokáže zahnat. Sestoupání zbývající části horského masivu Hochtoru ještě nějakou dobu potrvá; jakmile se dostaneme k rozcestníku ve spodní části horské louky Untere Koderalm ve výšce1229 m, máme před sebou ještě necelé čtyři kilometry chůze. Kamenitá lesní cesta pozvolna, avšak táhle stoupá krasovým terénem kolem horských luk Obere Koderalm a Stadlalm, z nichž se nám otevře kouzelný pohled na vrchol Zinödl, vyčnívající mezi stromy jako pyramida.

Při putování na konci léta nelze projít bez povšimnutí kolem trsů zralých brusinek lahodné chuti, lemujících v tomto úseku pěšinu. Na okraji louky Stadlalm pro změnu dřevěný poutač srdečně zve procházející turisty k ochutnání místních zemědělských produktů na horském statku po levé straně louky. Značená pěšina dál vede až k rozcestníku s dřevěným korytem, napájeným vodou z pramene, odkud je již chata Heßhütte „co by kamenem dohodil“ (a zbytek došel).

chata Heßhütte – ve správě OEAV, tel.0043 664 4308060, [email protected], www.hesshuette.at, otevřena od konce května do konce října, kapacita 45 lůžek v pokojích, 85 míst ve společných noclehárnách, cena ubytování: člen Alpenvereinu pokoj 11 €, noclehárna  8 €, nečlen  pokoj 24 €,  noclehárna  18 €

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Z Čech na dálnici A1, E55 Linz – Salzburg, na exitu Knoten Voralpenkreuz sjedeme na A9, E57 směr Liezen, za tunelem před Liezenem odbočíme do údolí Ennstal směr Admont a po č. 146 až na parkoviště u železn.stanice Kummerbrücke z Moravy na Vídeň a dálnicí A2, E59 na Wiener Neustadt, kde sjedeme na rychlostní silnici S6 směr Semmering a pokračujeme přes Mürzzuschlag na Leoben. Zde přejedeme na silnici č. 115 vedoucí do městečka Hieflau, v němž odbočíme vlevo na silnici č. 146, která vede údolím Ennstal do Admontu. Parkoviště u mostu Kummerbrücke je při cestě.

1. den – Neplacené parkoviště u mostu Kummerbrücke – Heßhütte

2. den – Heßhütte – Hochtor + sestup