Výstup na Molkooh

Molkooh trčí jako gigantický skalní zub uprostřed pustiny asi sto kilometrů jižně od posvátného města Mašhad. Měří 3010 metrů (některé mapy uvádějí 3019 m), ale na první pohled se zdá být mnohem vyšší. Přestože je součástí pouštního pohoří Kuh-e Sorh, nenachází se poblíž žádná rovnocenná vyvýšenina, takže působí velmi sugestivním dojmem.Člověku se ani nechce věřit, že by bylo možné jeho vrchol zdolat bez horolezecké výstroje a opravdu mimořádných lezeckých schopností.

Ve skutečnosti však vede na Molkooh i výstupová trasa, kterou lze projít bez použití lana a jediné skoby. Předpokladem je jen dobrá fyzická kondice a základní lezecké dovednosti. Jedná se o akci, jež vyžaduje aktivní zapojení všech čtyřech končetin, jistou dávku odvahy a která se v žádném případě nehodí pro začátečníky a osoby trpící závratí. Skutečně riskantních úseků zde není mnoho, ale nebezpečí ošklivého pádu nelze v závěrečné fázi výstupu rozhodně podceňovat.

Vážný úraz mohou způsobit také uvolněné kameny, neboť terén je strmý a skála značně drolivá. Určitě se proto vyplatí ochranná přilba a dodržování bezpečných rozestupů mezi jednotlivými členy výpravy. Zahraniční turisté dosud Molkooh neobjevili, neboť a něm není zmínka v žádném knižním průvodci. Také většina místních milovníků hor nemá o existenci této hory zpravidla ani tušení. Zatím se sem vypravují převážně nadšenci z nedalekých měst Nišapur a Mašhad. Íránci podnikají výstupy na Molkooh zásadně pouze v zimě nebo na jaře. V létě totiž panují v této oblasti nesnesitelná vedra a na podzim zde zas není voda.

Zimní výstup je poměrně drsným podnikem, při kterém je třeba čelit silnému mrazu a hlubokým závějím sněhu. Ideální dobou pro výstup na Molkooh je jaro, kdy okolní příroda připomíná rozkvetlou zahradu. Íránci začínají trek na Molkooh obvykle v obci Kadkan, kam lze dojet taxíkem nebo z trochou štěstí i vesnickým minibusem z Nišapuru nebo Mašhadu. Z Kadkanu lze asi za čtyři hodiny dojít k tábořišti u pramene a jezírka Cheshmeh Pooneh (čti: Češme Púne. Toto kouzelné místo leží přímo pod severní stěnou skalnaté pyramidy. Vrchol lze odtud zdolat následující den asi za tři hodiny. Výstupová trasa vede opačnou jižní stěnou a není rozumné se po ní vydávat bez průvodce.

Během sezóny lze naštěstí téměř s jistotou počítat s přítomností nějaké íránské výpravy a k té se připojit. Po návratu z vrcholu je možné ještě ten samý den pokračovat směrem na jih do asi šest hodin chůze vzdálené vesničky Roodmajan, poblíž které se nachází asi padesát metrů vysoký vodopád. Následující den je to již jen pár kilometrů do Torbat-e-Heydariyeh, což je nevelké městečko u hlavní silnice směrem na Mašhad. Výprava k hoře Molkooh stojí zato i v případě, že si netroufáte zdolat její vrchol. Trek lze pojmout pouze jako okružní túru po úpatí hory. Na jaře je to velmi příjemný podnik, zejména pokud máte slabost pro divoké přírodní scenérie a romantická zákoutí. Na své si zde přijdou také amatérští botanici a milovníci skalniček.

Po celou výpravu jetřeba spoléhat jen na vlastní stan a zásoby jídla. Na jaře není problém s vodou z přírodních zdrojů. V létě (což je naprosto nevhodná doba k výpravě na Molkooh) a na podzim je třeba se vodou zásobit přede

Pod horou dosud nestojí žádný útulek, takže je nutné mít stan. Kvůli nebezpečí padajících kamenů je vhodné vybavit se helmou. Hodit se mohou lehké rukavice (např. cyklistické bez prstů) jako ochrana rukou před ostrými kameny během finálního výstupu. Obuv by měla umožňovat jistý pohyb ve strmém skalním terénu. Na jaře mohou být velmi výrazné rozdíly mezi denní a noční teplotou a může se proto hodit teplé oblečení a spacák.

Mikrobusem nebo taxíkem z Nišapuru nebo Mašhadu do obce Kadkan.

Torbat-e-Heydariyeh leží na hlavní silnici spojující posvátné město Mašhad s jihem Íránu. Snadno zde proto stopnete nějaký bus oběma směry.

1. Kadkan – Cheshmeh Pooneh
2. Cheshmeh Pooneh – vrchol – Roodmajan
3. vodopád – Torbat-e-Heydariyeh

Hora leží v oblasti zatím naprosto nepoznamenané turistickým ruchem, o které nelze získat prakticky žádné bližší informace. Při pohledu na mapu se přímo nabízí možnost spojit trek přes Molkooh s túrou k nejvýchodněšímu vrcholu pohoří Sorh, kterým je Kuh-e Gam (2625 m), což znamená přejít v Torbat-e-Heydariyeh silnici a pokračovat směrem na severovýchod. Za úvahu to stojí určitě jen na jaře a pokud vystihnete pěkné počasí. Výlet lze takto prodloužit odhadem o dva až tři dny.