Pohoří Kohrud (Kúh Rúd a pod.) se táhne stovky kilometrů napříč centrálním Íránem a lemuje turisticky atraktivní města Kašhán, Yazd a Kermán. I přes svou příhodnou polohu na populární trase z Teheránu k pákistánským hranicím leží doposud stranou zájmu většiny cestovatelů
Kohrud, Kuhhaye Kuhpaye (Payeh Mountains) – Írán
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Pohoří Kohrud (Kúh Rúd a pod.) se táhne stovky kilometrů napříč centrálním Íránem a lemuje turisticky atraktivní města Kašhán, Yazd a Kermán. I přes svou příhodnou polohu na populární trase z Teheránu k pákistánským hranicím leží doposud stranou zájmu většiny cestovatelů. Sporadicky bývá navštěvována jen tzv. Lví hora neboli Shir Kuh (4074m) v jeho střední části. Nejvyšší a nejatraktivnější je přitom jeho nejjižnější hřeben, jenž se poblíž Kermánu spojuje s neméně zajímavým pohořím Kuhhaye Kuhpaye. V průsečíku obou horských pásem najdeme řadu třítisícových vrcholů alpského rázu i několik z geologického pohledu mnohem mladších sopečných kuželů.
Za pozornost stojí např. Kuh Segoch (3993 m), Bárez (3962 m)b a Deh Bakri (3536 m). Mezi místními milovníky hor se však těší velké oblibě především vrchol Jupar (čti Džupár) a to asi především kvůli svému působivému vzhledu a snadné dostupnosti z Kermánu. Málo známý Jupar (Goupar, Joupar, Joopar) patří k nejkrásnějším vrcholům jižního Íránu. Tato skalnatá pyramida není vulkanického původu, tak jako nedaleké čtyřtisícovky Hazar a Lalehzar. Její zdolání je proto mnohem náročnější. Svahy tvoří převážně prudké skalní stěny, kudy vedou horolezecké cesty různé obtížnosti.
Hlavní vrchol rozeklaného hřebene, kterému Íránci říkají Seshakh Bozorg (Tři velké rohy), lze však zdolat i normální cestou. Jedná se o mírně náročný turistický výstup, při kterém vystačíte se základními lezeckými dovednostmi. Výška Juparu bývá udávána v rozpětí 3962 – 4200 metrů. Nejčastěji se objevuje údaj 4135 nebo 4150 metrů. Vedlejší vrchol se jmenuje Baluchi a měří podle většiny zdrojů také okolo 4000 metrů. Výstup na Jupar začíná ve stejnojmenné vesnici, kam lze dojet autobusem z Kermánu. Prvním cílem na trase je osada Ghanat Ghestan, která dostala jméno podle významného zavlažovacího kanálu (persky: ghanat, kanat), jenž sbírá vodu právě na úpatí Juparu.
Odtud je to k žluté boudě zvané domorodci jednoduše „džanpana“ (perský název pro horský útulek) asi 4 hodiny chůze.Vrchol lze zdolat následující den. Výstup a následný sestup zabere přibližně 6-7 hodin. Sotva znatelná stezka je velmi strmá a vede skalnatým terénem, kde je co chvíli třeba použít všechny čtyři končetiny. Těžko přesně odhadnout náročnost trasy, je však místy jen sotva znatelná a každé větší vybočení končí slepou uličkou. Při výstupu na vlastní pěst může být proto hlavním oříškem orientace. Nicméně i nezkušení trekaři tudy mohou snadno projít v doprovodu místního průvodce. Nejlépe je přidat se k některé íránské skupině.
Největší šance narazit na místní milovníky hor je v pátek nebo v sobotu, během íránského víkendu. Některé úseky trasy mohou činit potíže osobám trpícím závratí. Méně zdatným turistům lze proto spíše doporučit trek údolími a soutěskami v sousedství malebného vrcholu.Výchozím bodem túry může být nejen vesnice Jupar ale i nedaleké městečko Mahán, které nabízí množství unikátních památek.
Ubytování a jídlo
Pod vrcholem hory stojí jednoduchý útulek, jenž z dálky připomíná odstavenou maringotku. Nemá velkou kapacitu, ale v případě, že je obsazen, lze během léta díky teplému podnebí bivakovat venku. Stan je samozřejmě výhodou. Bez vlastních zásob jídla se neobejdete. Koncem léta je třeba pamatovat i na dostatečné zásoby pitné vody.
Potřebné vybavení
Není třeba žádné zvláštní vybavení.Nutností není ani stan, neboť během letní sezóny lze spát díky teplému klimatu i pod širákem.V říjnu a listopadu však raději přibalte čepici i rukavice
Přístup na začátek
Z Kermánu jezdí pravidelné spoje do vesnice Jupar. Ještě lepší spojení je do městečka Mahán, odkud lze dojet do Juparu taxíkem za necelých 5 EUR.
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
- vesnička Jupar – osada Ghanat Ghestan – janpanah (džanpana)
- výstup na vrchol Seshakh Bozorg a sestup zpět do tábora
- návrat do vesnice Jupar
Další možnosti túr v okolí
Trek lze začít i v přilehlém městečku Mahán respektive u slavné zahrady Šahzade na jeho okraji. To může být zajímavé zejména brzy na jaře (přelom dubna a května), když ještě nepanují v údolích vedra a na vrcholcích hor se stále třpytí sníh. V tuto roční dobu je tato část Íránu nejkrásnější, neboť všude kvetou nekonečné koberce stepních rostlin. Túru však bohužel nelze ještě v tuto roční dobu s jistotou zakončit zdoláním vrcholu kvůli množství namrzlého sněhu (pokud pochopitelně nemáte potřebnou horolezeckou výstroj a zkušenosti).
