Nejvyšší vrchol italských Julských Alp je po boku svého souseda – mohutného vrchu Jof Fuart lákavým cílem. Svou vznešenou krásou trůní nad třemi dolinami – Saisera, Val Dogna a Canale de Raccolana.
Julské Alpy – Itálie
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Charakteristika
Jof di Montasio je jedinou „opravdovou“ horou italských, tedy Západních Julských Alp. Poměrně izolovaný kolos je zároveň nejvyšším ryze italským vrcholem pohoří. Při pohledu na jeho strmé stěny nás asi příliš neudiví, že k vrcholu vedou pouze obtížné a exponované cesty. Ovšem rozhledu z vrcholu se jen tak něco nevyrovná.
Náročnost: všechny cesty /Via Julius Kugy, Via Amalia Zuani Bornettini, Findeneggsteig, Via Verde a Via attraverso Scala Pipan/ jsou velmi těžké výstupy, přičemž cesta Attraverso Scala Pipan /Cesta přes žebřík/ a Julius Kugy mohou být považovány za extrémně těžké zajištěné cesty. Nejsnadnější je snad Findeneggova cesta od jihu. Přesto i zde na nás čeká množství nezajištěných úseků. Taktéž cesta Verde vede po celé řadě travnatých teras, jejichž překonání může být životu nebezpečné /hlavně za mokra či námraze/. Nutností je stálé a perfektní počasí, což je v případě Alpi Giulie velkým problémem /nejdeštivější pohoří celých Alp!/.
Výchozí bod: Sedlo Sella Nevea.
Čas přechodu: Sella Nevea – Rif. Brazza 2,30 – 3 hod. – Via ferrata Attraverso Scala Pipan – Jof di Montasio 4 hod. – sestup po cestě Verdi 2,30 hod. Celkem 8 – 9 hod.
Výstup z jihu
Nejsnazší výstup vede od jihu z kotle Altipiano del Montasio /vhodné spíše pro sestup/. Nejtěžší, ale zároveň nejvíce atraktivní cestou je tzv. „Lovecká cesta“ – Via Amalia Zuani Bornettini z doliny Saisera. Vedle vedená cesta Diretta Kugy svou náročností svého souseda ještě převyšuje. Vybudování slavné cesty po lanovém žebříku Attraverso Scala Pipan má na svědomí I.svět. válka, kdy Italové tímto originálním způsobem zpřístupnili vrchol hory a učinili z ní tak nedobytnou tvrz.
Začněme tedy tou „nejsnazší“ variantou od sedla Nevea. Ze sedla však musíme nejprve dosáhnout chaty Rif. Giacomo Brazza /1660m, otevřeno 20.6. – 20.9./, která je jednoduše přístupná po úzké silnici /velké stoupání/ až na parkoviště u salaší Pecol /4 km + 20 minut k chatě/. Od chaty vzhůru do obrovského amfiteátru Altipiano del Montasio. Strmě po suti na sedlo Forcella dei Distei /2201m/. Zde se dáme vpravo /pozor na sněhové jazyky/ po úzké stezce a přes skalní terasu do stěny. Rozbitým skalním terénem vpravo do suťového kužele, pak po strmých trávách. Odtud název Via Verde /zelená cesta, ale původní název zněl „Verdi“ – neboli v dialektu opatrně!/. Ze skalního zářezu v západní rozsoše pod vrcholem Vert Montasio po hřebeni. Teprve až tento úsek trochu pocuchá naši nervovou soustavu a prověří umění překonávat velmi vzdušné úseky. Přesto však poměrně snadné. Od chaty 3,30 – 4 hod. (tato cesta je ke stažení níže na odkazu)
Jinou, ještě jakž takž „schůdnou“ cestou je tzv. Findeneggova stezka. Až po výstup do sedla Forcella dei Distei je cesta totožná s předchozím popisem. Ještě před vstupem do suťového svahu jdeme vlevo snadno vzhůru až k výrazné skalní stěně nad spodní horizontální policí zvanou Cengia Grande. Po ní zprvu vlevo ke komínu, který vede až na vrcholový hřeben /ujíždějící suť/. Na hřebeni /konec rampy/ bivak Suringar 2430m. Západním hřebenem na hlavní vrchol.
Od jihu vede ještě třetí cesta „Via Attraversa Scala Pippan“. Přístup je stejný jako k cestě Verde. Vrchol Vert Montasio však dosahujeme přímo stěnou, v jednom místě právě přes pověstný 60m dlouhý lanový žebřík Scala Pippan, který byl v šedesátých létech obnoven. Velké nebezpečí pádu kamení!
Ubytování a jídlo
Rifugio Giacomo di Brazzà
Potřebné vybavení
Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Feratový set, sedák + helma.
Přístup na začátek
Do sedla Nevea se dostaneme od Klagenfurtu z východu nebo od Udine z jihu.
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Základní trasa
Další možnosti túr v okolí
Výstup na Jof di Montasio ze severu
Výstup z údolí Saisera na vrchol Jôf di Somdogna
