Výstup na jeden z nejkrásnějších vrcholů Alp – Matterhorn

Monte Cervino – Matterhorn, nejkrásnější hora Alp, vysněný cíl mnoha generací lezců a milovníků hor. Ostrý pravidelný jehlan trčí výstražně do vesmíru jako zdvižený prst. Výstup na Monte Cervino rozhodně není turistickým výletem. Přesto je výstup z italské strany relativně jednodušší variantou klasické výstupové cesty.

Ještě přesnější přiblížení charakteru obou cest je následovné…Hörnli znamená nároky na orientaci v horách ve všech směrech. Tedy zacházení s jistícími pomůckami, orientací v terénu a vytrvalosti. Naproti tomu italská varianta, Liongrat, je z velké části silovou záležitostí, při které musíte umět použít veškerý materiál, který zajištěná cesta nabízí. Objektivně je Liongrat bezpečnější než Hörnli.

Náročnost a výstupové cesty

Na vrchol vedou dvě „normálky“. Jedna z italské strany, druhá ze švýcarské. Kromě těchto cest vedou na vrchol i další trasy (Zmuttnose-SZ stěna, Furggengrat-JV hřeben, Nordwand-S stěna, Zmuttgrat-SZ hřeben), které jsou však náročnější. Podrobněji popíšu výše zmíněné normálky:

Hřeben Hörnli (Hörnligrat) – Švýcarská „normálka“ SV hřebenem- jedná se o výstup, který nepatří mezi nejjednodušší „Alpské normálky“. Cesta je ohodnocena AD – až AD. Což znamená, že jsou na cestě pasáže obtížnosti II (drtivá většina cesty je v této obtížnosti), místy III podle stupnice UIAA. Je třeba se připravit také na ledové úseky, které se nacházejí nad bivakem Solvey a pod vrcholem. Nejobtížnější část hřebene je pak zajištěna konopnými lany. Při výstupu se musíte obrnit trpělivostí, protože turistů je hodně a místa málo. To způsobuje určitá rizika jako sesuv kamení nebo uklouznutí. Výchozím bodem pro tuto cestu je chata Hörnli (3 260 m). Pokud budete ve vrcholový den vycházet odtud, připravte se na převýšení 1 218 metrů, což vzhledem k tomu, že se jedná o čtyřtisícovku, je docela hodně. Proto je dobré vyrážet mezi čtvrtou a pátou ranní. Na hřebeni je ve výšce cca 4 000 metrů bivak (Solvay) pro nouzové přespání.

Lví hřeben (Liongrat) – Italská „normálka“ JZ hřebenem- Pokud se na tuto cestu díváte z dálky, řekli byste, že vylézt ji můžou jen horolezci, kteří mají něco slezeno. Když přijdete blíž, zjistíte, že cesta je osazena fixními lany a pomůckami. To z ní ovšem nedělá lehký cíl turistů, její obtížnost to však výrazně sráží na obtížnost AD. Není pochyb o tom, že nebýt výše zmíněných fixních pomůcek a lan, byl by Liongrat obtížnou lezeckou cestou kvůli mnoha strmým skalním pasážím. Určit náročnost cesty je těžké. Neulehčuje to ani proměnlivost počasí, která ji mění. Na Liongrat se nastupuje z Carell hutte (3 835 m) tzn., že převýšení je 643 metrů.

Větší průměrný sklon než Hörnli se projevuje ve skalních stupních, které sice většinou znamenají jen několikametrové výšvihy, ale ve dvou případech tvoří zhruba 20ti metrové stěnky, které jsou zajištěny řetězy a konopnými lany (v cestě také jeden žebřík). Díky tomu, že je stěna orientovaná na JZ, tak tady téměř nenajdete ledové a sněhové pasáže, a to především s koncem léta. Orientace má nevýhodu kvůli silným větrům (návětrná strana), které už zmařily spoustu výstupů. Orientace je v porovnání s Hörnli podstatně jednodušší, a to díky tomu, že hřeben je velmi ostrý a směr ukazují také lana a řetězy.

Další možnosti výstupu (vyloženě lezecké cesty)

Zmuttgrat – Hřeben je podstatně náročnější, než dva výše zmíněné. V alpské škále je ohodnocen za D (pasáže IV – V UIAA). Z chaty Hörnli sestoupíte na ledovec Matterhorn. Poté kuloárem do horní části ledovce a traverzem pod severní stěnou do sněhových pasáží Zmuttgrat. Tento přístup je kvůli možnosti lavin ze severní stěny (ve špatných podmínkách) nebezpečný a zabere kolem 2 hodin. Dále hřebenem, dokud nenarazíte na skálu s lezením přes zub Zmuttzähne. Anebo se dáte do kuloáru nalevo od vás. Ve výšce 4150 metrů musíte natraverzvat do západní stěny. Poté přímo nahoru s následným navrácením se do hřebene a snadno na vrchol.

Furggengrat

Štít štítů a trocha jeho historie

Tento vrchol si jako žádný jiný nezaslouží více titul ideálního štítu. Je takový, jaký si představují děti, které ještě nikdy neviděli žádný horský štít“ napsal ve své slavné knize Hvězdy a bouře horolezec Gaston Rebuffat. Cervino neboli Matterhorn je bezesporu nejslavnějším horou světa. Historie dobývání hory již naplnila tisíce stran knih, fotografie hory ze všech možných úhlů jsou vděčným námětem kalendářů, pohlednic atd.

Boj o první dosažení vrcholu mezi italským horalem J. A. Carrelem a anglickým horolezcem Edwardem Whymperem vyvrcholil v r. 1865. Jako první stanulo na vrcholu družstvo ve složení E. Whymper, C. Hudson, D. R. Hadow, F. Douglas a průvodci M. Croz a P. Tangwalder /otec a syn/. Z celé skupiny se do Zermattu vrátili pouze Whymper a oba Tankwalderové. Ostatní horolezci zahynuli při sestupu, když se zřítili do tisícimetrové propasti. Jen o tři dny později stanul na vrcholu J. A. Carrel a B. Bich, kteří však vystoupili nahoru po mnohem těžší jihozápadní hraně.

Dnes jsou obě průkopnické cesty považovány za klasické výstupové cesty. Jihozápadní hrana je zajištěna několika dlouhými fixními lany, ocelovými řetězy a jedním exponovaným žebříkem. Přesto se nejedná o žádnou turistiku. Vrchol Cervino je nebezpečné místo. Na stoupajícího dobyvatele je nastraženo mnoho nepříjemných překážek – řítící se bloky kamení, po většinu roku silný vítr, často zledovatělá místa a v neposlední řadě davy stoupajících horolezců, kteří výrazně brzdí rychlý posun vpřed /i když situace není tak dramatická jako na hraně Hörnli ze švýcarské strany/.

DOPORUČUJEME: Nejširší nabídku průvodců a map hory Matterhorn (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo na e-shopu KnihyNaHory.cz

chata Hörnlihütte (3260 m) – Chata se nachází v místech, kde se hřeben Hörnli zvedá vstříc vrcholu. Z Zermattu se k ní dostanete za necelých 5 hodin. Kapacita chaty je relativně velká (128 míst), ale Matterhorn je jeden z „nejžádanějších“ vrcholů, proto je dobré si místo dopředu rezervovat. Chata je v provozu od 15.6. do 15.9. ,tel.: +41 27 967 22 64 (červenec – září), tel.: +41 27 967 54 68 (říjen – červen)

bivak Solvay (4003 m) – Dřevěná boudá vsazena do exponovaného skalního hřebene Hörnli. Z Hörnlihütte je to sem kolem tří hodin. Kapacita je dost omezena , a to na 10 míst. Případní návštěvníci se musí připravit na to, že zde není tekoucí voda, ani nic k vaření. Bivak není zamčen a je přístupný celoročně.

chata Rifugio Carrel (3835 m) – Je zasazena na italské straně hranici a tedy hřebeni Liongrat. Nástup je tady o něco delší, než u švýcarské varianty, a sice 7 hodin z Cervinie. Kapacita 60 míst je opět, vzhledem k atraktivitě hory, dost na knap. Provoz chaty je stejně jako u Hörnlihütte v termínu 15.6. – 15.9. Na konci léta (srpen/září) je tady nouze o vodu. K využívání jsou tady plynové vařiče. tel.: +39 0166 94 81 69 (Societa Guide del Cervino)

Výstup je horolezectví v čisté podobě, takže budete potřebovat téměř vše, co horská výbava nabízí včetně maček, za určitých podmínek také cepín. Dále 50 m lano, jistítko, jistící prostředky (3 – 4 presa, cca 5 HMSek, 5 smyček, friendy atd.) nebo helmu. Mohou se hodit také trekové hůlky a pro jistotu bivakovací pytel.

Do Tasche a pak už vláčkem do Zermattu.

1. den – Zermatt – chata Hörnlihütte

2. den – chata Hörnlihütte – chata Solvay Hütte

3. den – chata Solvay Hütte – Matterhorn – chata Solvay Hütte/chata Hörnlihütte

4. den – sestup do Zermattu

Výstup na čtvrtý nejvyšší vrchol Alp – Lyskamm