Výstup na Grosser Buchstein

Masív vrcholů Grosser a Kleine Buchstein leží na pravém břehu řeky Enns a převyšuje její tok na vzdálenosti pouhých 3 km o úctyhodných 1 600 m! Proto také dosažení vrcholu z tohoto směru není žádným odpoledním výletem, ale poctivou celodenní „makačkou“. Nástup na přístupovou cestu najdeme uprostřed cesty mezi žel. stanicemi Johnsbach a Gstatterboden. Značená cesta č. 641 stoupá nejprve lesem, několikrát překříží svážnou cestu, která končí u lovecké chaty v sedle Brucksattel (1 117 m).

Dále stoupáme velmi strmou, ale dobře vedenou pěšinou v serpentinách, které poněkud zmírňují velký sklon svahu. Po dvou a půl hodině vyčerpávajícího a nepřetržitého výstupu docházíme k malé chatě Buchsteinhaus. Od chaty pokračuje chodník pod mohutnou a impozantní západní stěnu Velkého Buchsteinu. Při dalším výstupu jsme postaveni před dilema výběru ze dvou možných variant výstupu. Zajímavější, ovšem náročnější možností je postup po dvou zajištěných cestách Wengerweg (viditelná šipka s názvem cesty zhruba ve výši 1 970 m, značeno modrými značkami, jisticí prvky jsou instalovány poněkud úsporně, a tak se nevyhneme překonávání několika delikátních pasáží bez pomoci lan či žebříků, celková výška zajištěné cesty je pouhých 150 m, max. však II. UIAA) nebo novou a celkem snadnou cestou Südwandklettersteig (cca 1,5 hod. na vrchol).

Od vrcholového kříže jsme odměněni úžasným výhledem do zelené temnoty soutěsky Gesäuse se stužkou zpěněné řeky Enns. Sestup vedeme po normální cestě od severu. Ta nejprve klesá krajně nepříjemným suťovým žlabem s jedním místem zajištěným ocelovým lanem. Pod jižní stěnou vrcholu Frauenmauer můžeme pokračovat v sestupu také na sever k silnici mezi Admontem a St. Galen (penzion Eisenzieher, autobusová zastávka). Samozřejmě můžeme také po cestě č. 641 sejít zpět k chatě Buchsteinhaus a odtud stejnou stezkou do údolí Ennsu.

Přímo v srdci Ennstals- kých Alp stojí turisticky nejvýznamnější chata oblasti Hesshütte(1 699 m, maje- tek OeAV, kapacita 130 míst, v provozu od 15. 6.–26. 10., tel. 0043 664 4308060, info: www.hesshuette.at). Další výhodně postavenou chatou je Mödlinger Hütte (1 523 m, majetek OeAV, kapacita 61 míst, v provozu 15. 5.–31. 10., tel. 00433611 265), kterou najdeme na jižních svazích masívu Reichenstein. V oblasti vrcholu Grosser Buchstein stojí Buch- steinhaus1 546 m, majetek Naturfreude, kapacita 50 míst, v provozu 1. 5.– 31. 10., tel. 0043 3611 284)

Hlavním výchozím místem pro výstup na Hochtor a Reichenstein je malebně položená vesnice (spíše rozptýlená osada) Johnsbach (953 m), kterou najdeme v samém srdci pohoří obklopenou věncem bělostných štítů. Mimo pěkného kostelíku nás zaujme „horský hřbitov“, věnovaný obětem hor. Vrchol Lugauer je nejdostupnější z obce Radmer na východě území Ennstálských Alp. Na Velký Buchstein musíme stoupat z údolí Ennstal nedaleko osady Gstatterboden. Odtud zároveň vede nejzajíma- vější přístup na Hochtor s následným sestupem do Johnsbachu.

Od severu je možný příjezd po dálnici A 1 (Wien – Linz), z níž odbočíme na tzv. Pyhrnautobahn (27 km západně od Linze) a přes města Windischgarsten dojedeme přímo do oblasti (výjezd „Gesäuse“). Pozor – průjezd tunelem Bossruck je zvlášť zpoplatněn, možno objet po silnici č. 138 přes sedlo Pyhrn- pass (954 m). Do údolí Enns vede státní silnice č. 146 přes malebné město Admont do Hieflau na konci údolí. Deset kilometrů za Admontem odbočuje lokální silnice do Johnsbachu (5 km, až na konec údolí 10 km). Malá osada Gstatterboden (výchozí místo pro výstup na Buchstein a Hochtor od severu) leží zhruba upro- střed kaňonu Gesäuse. Z Hieflau vede na jih silnice č. 115 (přes Eisenerz do Loebenu – spojení do Graze a do Vídně od jihovýchodu). Po 3 km odbočuje do hor cesta do obce Radmer (7 km, výcho- diště na Lugauer). Pohoří je zároveň dobře dostupné po železnici. Výhodné zastávky najdeme přímo v údolí Ennsu – Gstatterboden a Hieflau.