Tato túra v Rakouských Alpách vede do krajiny tak krásné a půvabné, že tváří v tvář její nádheře musí zjihnout i ten největší drsňák – Lienzské Dolomity. Na plošně jednoho z nejmenších rakouských pohoří je soustředěno tolik atraktivních a jedinečných míst, že je to vzhledem k některým jiným oblastem až nespravedlivé. Grosse Laserzwand je o něco méně náročným vrcholem než nejvyšší vrchol Grosse Sandspitze a je tedy patřičně navštěvovaným. Ale ani tady nejde o snadnou cestu, je určena spíše zkušenějším horalům.
Lienzské Dolomity, Alpy – Rakousko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Lienzské Dolomity prosluly ve světě především pořádáním dnes již prestižního outdoorového závodu Dolomitenmann. Přes tento název se však mnoho disciplín paradoxně v samotných Lienzských Dolomitech vůbec neodehrává. Na to jsou příliš rozervané a neschůdné. Těsně semknuté skalnaté štíty těch nejdivočejších tvarů soutěží se zelenými polanami a bezednými roklinami o přízeň turistů a horolezců. Přesto se jedná o místo, které nijak netrpí pod náporem lidí.
Hlavní město Východních Tyrol Lienz tvoří sice turistický magnet tisícům návštěvníků, ale jen málokdo se vypraví až do těch nejvyšších pater pohoří. Snad jen díky silnici vedoucí k chatě Lienzer-Dolomiten-Hütte je v úseku vedoucím k chatě Karlsbadener Hütte trochu „plno“, výše však narazíme na turisty v mnohem menší míře.
Od chaty Lienzer-Dolomiten-Hütte vedou dále do nitra hor dvě stezky. První z nich vede po zásobovací cestě (turistický chodník ji několikrát zkracuje) a přestože vede nádherným přírodním prostředím, je trochu monotónní. Ta druhá varianta je jinačí „sousto“. Nese název Rudi-Eller-Steig (podle lienzského horolezce Rudolfa Ellera, jednoho z objevitelů lezeckých možností v Lienzských Dolomitech) a na několika místech je zajištěnou cestou se vším všudy.
Rudi-Eller-Steig (Rudolf-Eller-Steig)
Od chaty, která je doslova zavěšena nad skalnatým srázem, jdeme kousek po široké cestě k rozcestí. Šipka s názvem cesty nás naviguje vlevo do travnatého svahu, za nímž se rozkládá nádherná alpská loučka s několika salašemi Weisssteinalm. Cesta pokračuje výstupem loukou s několika osamělými modříny až na travnatou vyhlídku Auerling (2 026 m) s velkolepým rozhledem na velikány Vysokých Taur s dominantním Grossvenedigerem a do kotle Laserzkessel. Především kamenné „varhany“ hřebene Rauchbichl jsou prostě úchvatné. Stezka stoupá vstříc kolmé stěně Laserzwandu, kde jakoby končí, ale není tomu tak. Dostáváme se k nástupu na zajištěný úsek.
Nejprve krátce klesneme na suťové úpatí a již pomocí ocelových lan šplháme v blízkosti stěny do sevřené štěrbiny. Následuje vzrušující traverz a žlebem do menší kotliny (opět lana). Serpentinami dosáhneme zářezu Zellingscharfl a přejdeme na druhou stranu bočního hřebene. Na následujícím úseku klesajícím traverzem pozor na padající kameny. Zanedlouho se sejdeme s normální cestou a za necelou půlhodinku jsme u chaty Karlsbadener Hütte.
Chata stojí na travnaté vyvýšenině v blízkosti půvabného jezírka Laserzsee v neobyčejně krásném místě na dně obrovského podkovovitého karu Laserzkessel, který je sevřen vějířem asi 30 skalnatých vrcholů.
Výstup na Grosse Laserzwand (2 614 m)
Výstup na tento vrchol je přece jen častěji vyhledáván než předchozí těžká túra. Od chaty jdeme po širší cestě ve směru výrazné skalní hlavy vrcholu Rote Turm. Stáčíme se vlevo do prudce stoupajícího travnatého svahu, který je protkán klikatým hadem serpentinové stezky stoupající až do širokého sedla Laserzwandsattel (2 500 m) pod mohutnou severozápadní stěnou Červené věže (Rote Turm). Pokračujeme dále vzhůru k pamětní tabuli tvůrce první výstupové cesty na Laserzwand K. Schöttnera.
Chodník nyní obchází skalní stěnu do dalšího sedla a odtud podél červených teček přes snadné skály vyjde na hlavním vrcholu. Vrchol Laserzwand leží na severním okraji pohoří, takže jsou z něj nádherné pohledy především přes hlubokou kotlinu s městem Lienz, které leží pod námi ve dvoukilometrové hloubce! Sestup vedeme stejnou cestou.
Náročnost
Grosse Laserzwand je středně náročnou horskou túrou. Nezbytným předpokladem pro zdárné absolvování výstupu je dobré počasí a sucho. Po dešti nebo při námraze rozhodně nenastupovat! Převýšení při činí víc než 1 000 výškových metrů.
Ubytování a jídlo
Hlavním výchozím bodem je kulturní a hospodářské centrum Východního Tyrolska Lienz (678 m, 11 850 obyvatel). Půvabné letovisko a příjemné město svým již takřka jižanským charakterem nezapadá mezi ostatní rakouská města. Je plné zeleně, upravených parků s mnoha květinami a rostou zde dokonce palmy. Jedná se zároveň o místo s dlouholetou minulostí (pozůstatky původní římské osady Agunta můžeme navštívit). Ve městě, několik kostelů, v jeho blízkosti stojí kláštery z 12.–14. století. Z Lienzu vede přes obec Tristach silnice až k chatě Lienzer-Dolomiten-Hütte (posledních cca 6 km silnice je placených, z Lienze jede k chatě 3x denně autobus). Toto nádherně situované stavení je skutečným výchozím místem pro horské túry.
Horské chaty:
Opěrným bodem pro vstup do Lienzských Dolomit od severu je chata Lienzer-Dolomiten-Hütte, v srdci hor pak najdeme chatu Karlsbadener Hütte (2 260 m, majetek DAV, kapacita 102 míst, tel. 0043 664 9759998).
Přístup na začátek
Lienz leží na křižovatce několika významných silničních tahů. Od východu to je cesta č. 100 ze Spittalu a.d.Drau (dálnice A 10), od severu procházejí Lienzem další dva tahy – č. 108 od Tauernského tunelu na Felbernstrasse a cesta č. 107 od Grossglockneru (Grossglockner Hochalpenstrasse). Z Itálie vede do Lienzu údolím Pustertal silnice č. 100. Do hor se dostaneme lokální silnicí přes obec Tristach (placená). Lienz je pochopitelně také důležitým železničním uzlem.
