Výstup na Grintovec (2558 m) – nejvyšší vrchol Kamnicko-Savinjských Alp

Polozapomenuté Kamnické Alpy

Východní cíp vápencových Alp, Kamnicko-Savinjské Alpy, patří k těm méně známým cílům horských nadšenců. Přitom se svými strmými vápencovými štíty i malebnými travnatými pláněmi v podhůří vyrovnají krásou větším a známějším sousedním Julským Alpám.

Výhodou Kamnicko-Savinjských Alp, ležících na sever od Lublaně, je daleko menší počet návštěvníků než v létě často přelidněných Julských Alpách. Hlavně o víkendech sem jezdí především sami Slovinci, cizince tu potkáte málokdy. Na své si v Kamnicko-Savinjských Alpách přijdou trekaři všech úrovní.

Dvoudenní výšvih na Grintovec z Kamnické Bistrice

Technicky nenáročný výstup bez speciálního vybavení se dá podniknout na nejvyšší vrchol Grintovec (2558 m n. m.). Z výchozího bodu (od jihu) u Domu v Kamnické Bistrici (600 m n. m.) se strmým zhruba tříhodinovým výstupem dostaneme do Kokrského sedla (1793 m n. m.). Občerstvení a úkryt před nepřízní počasí tu nabízí Cojzova koča (koča je slovinský výraz pro horskou chatu).

Odtud za dobrého počasí dohlédneme i na nejvyšší horu, od jejíhož vrcholu nás ale dělí ještě asi dvouhodinové stoupání. Ani na tomhle úseku ale nečekají žádné technické pasáže a výstup až nahoru tedy zvládne každý trekař s dobrou kondičkou (celkové převýšení se blíží 2000 m ve výstupu).

Výstup přes Českou koču z Jezerska

Druhou variantu výstupu představuje trasa od severu z obce Zgornje Jezersko (900 m) přes chatu Česka koča (1542m, založena českou větví slovinského alpykého spolku PZS). Výstup z této strany je ale delší a technicky náročnější, místy je dojištěno ocelovými lany. Pro tento výstup bych přibalila minimálně helmu.

Vrcholové výhledy

Jako obvykle je z nejvyššího vrcholu také ten nejlepší výhled na celé pohoří, na východ se táhne hlavní hřeben Kamnicko-Savinjských Alp, kterému dominují vrcholy Skuta, Planjava a Ojstrica. Na severozápadě je vidět pás pohraničního pohoří Karavanky, který dělí Slovinsko od sousedního Rakouska. Směrem na západ přes skalnatý vrchol Jezerské Kočny a přes údolí ležící horu Storžič dohlédneme za dobré viditelnosti až na Julské Alpy, jimž vévodí masiv Triglavu.

Kvůli velkému převýšení je vhodné výstup rozdělit na dva dny a přespat buď na chatě, nebo na moderním bivaku Pavla Kemperla, který je z Kokrského sedla vzdálený zhruba další hodinu. Atmosféra horské chaty okořeněná některým z typických slovinských jídel a pivem Laško rozhodně stojí za to.

Chaty

Kdy jsou chaty otevřené, zda mají „winterraum“ (slovinsky „zimska soba“ – většinou uzavíratelná místnost vybavená matracemi a nouzovými dekami), jaké jsou ceny za nocleh, telefonní čísla a další důležité informace naleznete na webu slovinského horského spolku PZS: www.pzs.si (i v angličtině). U každé chaty je také seznam okolních vrcholů a sousedních chat s orientačními časy pochodu.

Cojzova koča v Kokšském sedle: otevřena od června do září, jinak volně přístupný winterraum, sleva na nocleh pro členy Alpenvereinu (více o členství zde)

Češka koča: otevřena od července do září, má winterraum, sleva na nocleh pro členy Alpenvereinu (více o členství zde)

Dom v Kamnické Bistrici

Bivaky

Na hřebeni Kamnických Alp je také poměrně hodně volně přístupných bivaků, navíc velmi moderně zrekonstruovaných, noc na nich je zážitek. Jejich mapu a další informace najdete zde: www.pzs.si

Bivak v Kočni (1952 m)

Bivak pod Skuto na Malih podih (2045 m)

Bivak Pavla Kemperla (2104 m)

Co ochutnat: Na chatách vyzkoušejte jednu z typických slovinských polévek: jota (zelňačka s fazolemi a klobásou) nebo ričet (polévka s kroupami). Oblíbená je také kraňská klobása, žganci (hrudky pohankového těsta) a zelí. Mým favoritem k pití je domácí bylinkový čaj „planinski čaj“, podávaný oslazený medem.

Voda: Pozor, stejně jako u většiny hřebenovek je i ve vrcholových partiích Kamnicko-Savinjských Alp problém s vodou. Je možné dotočit si vodu na jedné z chat, údajně ale není pitná. Jinak je celý hřeben bez zdroje vody.

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

K chatě Dom v Kamniški Bistrici se dopravíte jak vlastním autem z městečka Kamnik (hodina jízdy autem na sever od Lublaně). U chaty se nachází parkoviště. Jezdí zde také autobus z Lublaně, který staví v Kamniku.

1. den – od jihu: Dom v Kamnické Bistrici (1000 m) – Cojzova koča (1793 m): 4 h

– od severu: Zgornje Jezersko (900 m) – Češka koča (1542 m): 2 h

2. den – výstup na vrchol + sestup: od Cojzovy koči 2 h lehký výstup, od České koči 3 h technicky středně obtížná cesta, místy jištěná

Pohový výšlap na Velikou planinu se salašemi a pasoucími se stády krav.

Hřebenovka Kamnicko-Savinjských Alp s technickými pasážemi.

Přechod hraničního hřebene Rakousko – Slovinsko