Výstup na Grintovec

Trojlístek vznešených vápencových obrů Grintovec – Jezerska Kočna – Skuta se stal symbolem Kamnických Alp. Všechny tři nejvyšší vrholy jsou dnes navíc spojeny skutečně jedinečnou hřebenovou trasou, která v případě příznivého počasí splní náročnému horskému turistovi skutečně vše.

Výstup na Grintovec ze severní strany zahájíme u České chaty (Češka koča). Tak jako při výstupu na vrchol Jezerska Kočna, jdeme od chaty jižním směrem k prvnímu rozcestí (Zgornjo Ravne), kde však tentokrát odbočíme doleva. Počáteční výstup může být v případě předcházející tuhé zimy znesnadněn sněhovými poli, které se zde drží prakticky celý rok (složitá orientace). Dojdeme pod severní stěnu Grintovce a nastupujeme exponovaně na místy odvážně zajištěnou stezku.Ta traverzuje východním směrem stěnu až k západnímu výběžku Dolgi hrbet. Směr cesty se zde prudce stáčí doprava a přímo po spádnici srázu vystupujeme na Mlinarsko sedlo (2 334 m). Objektivním nebezpečím výstupu mohou být padající kameny, uvolňované turisty nad námi. Celkově jsou ocelová lana v dobrém stavu, důsledně však musíme sledovat trasu výstupu. Terén je místy nepřehledný a stezka nemá jednoznačný průběh. Z Mlinarského pokračujeme západním směrem přes kamennou hradbu spojovacího hřebene Grintovec – Skuta. Šplháme střídavě jak po ostrém hřbetu kolem propastí a strží, tak místy scházíme do jeho jižního úpatí. Nádherné krasové jevy a úžasné pohledy na obě strany hřebene nás budou doprovázet na každém kroku. Jištění je jen na několika málo místech. V závěru již poněkud úmorně a nezaživně vyjdeme po suti a kolem skalních bloků na vrchol Grintovce. Z výše 2 558 m je nádherný kruhový výhled až k ledovcům Vysokých Taur v Rakousku. Sestup možný k Cojzově chatě po značeném chodníku na jih (velmi často používaný jako nejsnadnější výstup na Grintovec). Pokud se vracíme zpět na Mlinarsko sedlo, můžeme si jako zákusek k této pěkné túře přidat neméně krásný výstup na třetí nejvyšší vrchol Savinjských Alp – Skutu. Stezka vede pod stěnami Dolgi hrbet (pramen vody) až k vrcholu pyramidy Skuta. Sestup nejlépe zpět do sedla s návratem na Češku koču.

Výstup od chaty Cojzova koča

Nejsnadnější a také nejvíce chozená trasa na vrchol Grintovce vede od chaty Cojzova koča přes jižní hřeben (transverzála č.1).Výstup není náročný a zvládnou jej skutečně všichni. Zajímavou alternativou výstupu z této strany je výstup přes mlinarsko sedlo. V tomto případě vyjdeme nejprve západním směrem k prvnímu rozcestí. Zde se dáme doprava (pozor – cesta se v trávě ztrácí a nástup se špatně hledá). Výstup směřuje do sedla Male Vratce, které tvoří úzkou průrvu, dlouhou asi 10 m. Za ním následuje ztráta takřka 100 výškových metrů (cesta je zabezpečena) a cesta nás dovede k malé ukotvené budce Bivak pod Grintovcem (kapacita 4 lůžka). Jsme na okraji tzv. Veliki podi – obrovského kotle, pozůstatku bývalého ledovce s ohlazenými balvany, plotnami a propastmi. Od bivaku stoupáme levou stranou kotle až k dalšímu rozcestí. Po suti (často sníh) velmi prudkým výšvihem dosáhneme Mlinarsko sedlo. Výstup ze sedla popsán výše. Při sestupu normální cestou k Cojzově chatě dostaneme pěkný celodenní okruh. Zkušenější vysokohoráci se mohou pokusit vystoupit na vrchol Grintovce po staré a dnes již méně vyhledávané cestě přes skalnatý hřeben Dolge stene. Ještě dnes zde můžeme narazit na značně vybledlé značky, terén pak dosahuje maximálně I. st. UIAA.

Mimo chaty Češka koča, stojící na severní straně hlavního hřebene Kamnických Alp (viz předchozí kapitola) je to především Cojzova (Zoissova) koča na Kokrskom sedlu (1 793 m, majetek PD, kapacita 135 lůžek, v provozu od půlky června do půlky října, tel. +386 51 635 549).Velké stavení patří mezi nejstarší turistické chaty, chata byla postavená v r. 1897 (Zoisshütte, patřící původně Německému alpskému spolku DÖAV z Kranje), pojmenována podle botanika K. Zoisse.

• Do doliny Kamniške Bistrice vede silnice z Ljubljany přes Kamnik do Stahovice. Dále úzkou, ale překrásně vedenou silnicí až k chatě Koča v Kamniški Bistrici. Nejbližší žel. stanice je Kamnik (13 km).
• Zgornje Jezersko leží na turisticky důležité komunikaci mezi rakouským městem Völkermarkt v údolí Drau (sjezd z dálnice Wien – Klagenfurt, cesta č. 82) a slovinským městem Kranj. Obec leží v blízkosti bývalého hraničního přechodu Seebergsattel (Jezerski vrh – 1 218 m). Parkování možné přímo v centru obce u restaurace a hotelu Kazina. Nejbližší žel. stanice Kranj (trať Ljubljana – Jesenice, 35 km). Autobusové spojení s Kranjem.