Výstup na Erciyes Dagi
Treky

Výstup na Erciyes Dagi

  Snad každého návštěvníka turecké Kapadocie upoutá silueta vyhaslé sopky Erciyes Dagi, jež v dálce neustále dominuje obzoru. Právě tento impozantní vulkán vytvořil kdysi dávno zdejší pohádkovou krajinu skalních měst, tufových homolí a kamenných hřibů.  

Centrální Anatólie, Taurus – Turecko

Stát
Turecko
Další státy
Turecko
Počet dní
3
Vhodné měsíce
září, srpen, červenec
Délka
25 km
Nejvyšší bod
3917 m n. m.
Ledovec / sněhová pole
ano
Horolezecké úseky
UIAA II

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Snad každého návštěvníka turecké Kapadocie upoutá silueta vyhaslé sopky Erciyes Dagi, jež v dálce neustále dominuje obzoru. Právě tento impozantní vulkán vytvořil kdysi dávno zdejší pohádkovou krajinu skalních měst, tufových homolí a kamenných hřibů. Jeho po celý rok sněhem pokrytý vrchol je jakousi pomyslnou „střechou“ Anatólie – náhorní plošiny, která vyplňuje západní část Malé Asie. Měří totiž úctyhodných 3917 m, což je výška, kterou se nemůže pochlubit žádný jiný vrchol v pohoří Taurus. Výstup na Erciyes Dag je v závěrečné fázi poměrně drsnou akcí a nejvyššího bodu kráteru nelze bezpečně dosáhnout bez použití maček ani uprostřed léta.

Většina turistů proto vystupuje pouze na zubatý hřeben kousek pod samotným vrcholem. Nevěřte cestovkám, které nabízejí výstup na tuto horu v rámci poznávacího zájezdu jako by šlo o normální výlet. Klienti takovýchto podnikavců mohou bez potřebného vybavení zdolat s vypětím všech sil maximálně předvrchol, jehož výška je 3703 m. Klasická výstupová cesta vede po východním svahu z lyžařského centra u chaty Dag Evi (2200 m), která bývá na některých mapách označena jako Kayak Evi. Kdysi nad tímto místem původní kráterový kotel prorazila masa vrcholového ledovce a vytvořila dlouhý a strmý kuloár.

Trasa vede po jeho levém okraji, nejprve kolem lyžařských vleků a poté stoupá strmou kamenitou morénou podél umrzlých sněhových splazů. Výstup si můžete zkrátit asi o 400 výškových metrů, pokud pojedete od Kayak Evi sedačkovou lanovkou, jejíž cena je značně přemrštěná (až 30 EUR !). Asi v polovině cesty leží někdejší pastevecký tábor Tekir Yaylasi od kterého vede suťoviskem nahoru sotva znatelná pěšina kolem místa zvaného Şeytan deresi (Satanova rokle).

Cestu komplikuje zvětralé kamení, které se při sebemenším impulsu drolí a dává do pohybu. Zhroucené kaldeře dominují dva gigantické skalnaté štíty, hlavní vrchol dosahuje výšky 3917 a vedlejší 3703 metrů. Zajímavou alternativou k tradiční a značně frekventované východní trase je málo používaná severní cesta. Výstup začíná jednodenní vysokohorskou túrou nenáročným terénem, ale stezka je nesrovnatelně delší. Začíná ve vesničce Hacilar a poté se klikatí po okraji hlavního masívu, kde míjí parazitické kužele a podivné pemzové kupy.

První úsek traverzuje okolo předvrcholu Beyyurdu Tepe (2423 m), pod kterým se nachází primitivní vesnička Aksuyurdu. Zde začíná dlouhé stoupání k tábořišti Sütdonduran yaylasi (2850 m), odkud je následující den možné za pomoci maček dobýt vrchol. Méně zdatným turistům lze doporučit, aby upustili od náročného pokusu o zdolání hlavního vrcholu, ale spokojili se pouze se zdoláním hřebene nebo některého z vedlejších vrcholů. Zatímco výstup běžnou východní trasou zabere sotva dva dny, na výstup severní cestou a následný sestup jsou potřeba dny tři.

Ubytování a jídlo

V lyžařském centru pod horou funguje několik předražených hotelů, kde je možné i stravování. Při výstupu z Hacilaru přes Sütdonduran yaylasi je nutný vlastní stan a zásoby potravin.Voda z tajícího sněhu je u všech tábořišť.

Potřebné vybavení

Nezbytný stan a spacák, teplé oblečení, čepice, rukavice. Závěrečný úsek nelze bezpečně zdolat bez maček a turistického cepínu. Začátkem sezóny se může hodit i kus lana atd.

Přístup na začátek

Dolmuşem nebo taxíkem z Kayseri.

Přístup z konce

Dolmuşem nebo taxíkem do Kayseri.

Povolení, poplatky, omezení, zákazy

ne

Základní trasa

Hacilar – Akinyurdu - Sütdonduran yaylasi - výstup na vrchol

Orientační rozpis po dnech

  1. Hacilar – Sütdonduran yaylasi
  2. výstup na vrchol
  3. Sütdonduran yaylasi – Hacilar

Další možnosti túr v okolí

Na vrchol a vedlejší vrcholy vede několik dalších a většinou spíše horolezeckých cest. V zimě nezklame Erciyas Dag ani náročné lyžaře a skialpinisty. Panují tu výborné sněhové podmínky a tuhý mráz ani na chvíli nepolevuje. Hotelové komplexi poblíž vleků jsou však bohužel poměrně drahé a neposkytují adekvátní služby.

Zajímavé vybavení

Zkušenosti čtenářů

brano

Takze je to o moc narocnejsie ako vystup na Rysy?,,,,a naozaj su potrebne macky, kvoli ladu alebo?

Zdenek
brano:

Vystup neni prilis narocny, ale tesne pod vrcholem je par problematickych partii. Bez macek to mozna jde nekdy projit koncem srpna. Na tuto horu leze spousta lidi, ale na skutecny vrchol vetsina nedosahne. Pokud byl nekdo bez macek az na absolutnim vrcholu, tak at se ozve…

honza b
Zdenek:

Vylezl jsem v r.2002 bez jakekoliv vybavy a to tak, ze jsem se uplne vyhnul te skale:

Sel jsem podle oficialniho planku po 2.ceste z Hacilaru (ten planek byl k mani i v tur. info v Kayseri):
http://www.kultur.gov.tr/TR/Genel/rg.ashx?BELGEANAH=94169&DIL=1&RESIMISIM=planlar_kayseri_.jpg
Ve skutecnosti je planek absolutne k nicemu a vystup byl extremne narocny a nebezpecny. Pozdeji jsem se dozvedel, ze jeden cizinec v r.2002 tento vystup neprezil…

Sestoupil jsem tak, ze jsem se u one nepruchodne skaly dal doleva cili na sever (byl jsem pochopitelne na jeji druhe strane nez vsichni ostatni) a klouzal dolu spolu se suti. Poslednich 100? vyskovych metru po ledovci stylem vykopat si jeden schudek za druhym, extremne opatrne.

Z duvodu letajich balvanu byly obe dve cesty velmi NEBEZPECNE.

Mimochodem na uplny vrcholek (strma skala) vylezou jen horolezci. Foto zde http://honzabrotanek.savana.cz/fotogalerie.php?c=96

Castecny popis meho vystupu:
http://broty.net/menu.php?sekce=1&a=12&b=2&c=&xod=24&xdo=25

Višňák
Zdenek:

Já jsem na vrcholu byl bez jakéhokoliv vybavení letos v srpnu. Technické potíže se nevyskytly, jenom bylo potřeba dávat pozor v sutích a měli jsme trochu problémy s výškou.

Moc pěkné je projít si cestu od severního úbočí po západní.

Fotky:
http://visnakovo.rajce.idnes.cz/Turecko_-_Ala_Daglari%2C_Ercyias_Dagi_a_Bolkar_Daglari/

Pavlis
brano:

Tahle hora je v závěrečné části orientačně hodně náročná.

Abraxas
brano:

Musím potvrdit, že na vrchol se vylézt dá i bez maček, jen se musí obejít to sněhové pole. Což s sebou nese bohužel přechod přes pole kamenné, kde je to docela nepříjemné. Ale jinak krásný kopec a stojí to za to!

bozena ladicova

prosimvas kolik meri hora rip

Aaach jooo
bozena ladicova:

hora Říp měří 459 m – stačí se podívat do jakéhokoli atlasu ČR nebo na http://www.mapy.cz (leží severně, tj. nahoru, od Prahy)

Vlk

V červenci/srpnu lze bez maček až na vrchol, tedy k té vrcholové věži, na kterou to bez vercajku nejde. Kdo se bojí z kráteru přímo nahoru Ďáblovým chřtánem, může jít po jižním hřebeni, je to delší, ale mírnější. Orientačně je to naopak velmi jednoduché, stále po hřebeni nahoru, není kam uhnout.

Tomáš

Tak v červnu bez maček opravdu ne. Je to celé pod sněhem. Kousek to kámoši zkoušeli, ale byl silný vítr. Takže hodně o hubu.

Petr

Ohledně lanovky – stojí 27 TL (tureckých lir) , což dělá asi 11-12 EUR. Je to tam a zpátky a vyveze vás na dvakrát až asi do 2960m (to tvrdí informační tabule doel, mně GPS ukázala asi o 200m míň) – tj. na okraj kráteru. Já jsem to šel odzdola a na stejné místo jsem dorazil cca za 2 hodiny a to jsem se dost táhnul. Ale ušetří to nějaké ty síly.

Tomáš

Na vrcholu (resp. asi 20 výškových metrů pod vrcholem) jsem byl asi 10x (s těma poznávacíma zájezdama). V září bez maček a cepínu, občas někdo i v polobotkách. Je ale fakt, že po obejití té skály za předvrcholem se drápe nahoru sutí a kameny tam létají o 106. Proto tam s lidma, co po horách chodit neumí, chodím dost nerad.

Tomáš (jiný než ti ostatní)

Myslím, že někdy v půlce srpna už tam sněhu moc nebude. Mačky se dají půjčit od četníků dole v lyžařském středisku (musíte se jich hezky zeptat, vypít s nima čaj a podepsat se do knihy – aspoňb to tak šlo v roce 2011). Pán od lanovky má cepín. Možná už tam mačky teď půjčují, vyplatilo by se jim to.

Ta skála před vrcholem, kvůli které jsou potřeba mačky, se prý dá přelézt, i když se drolí. Potkal jsem lidi, co to zvládli (bez výbavy) a nic se jim nestalo. Rozhodně se nejedná o vertikální stěnu, ale lézt se zase musí. Odhadem tak 15-20 výškovýžch metrů (ale ot někdo upřesněte, už jsem tam dva roky nebyl a obcházeli jsme to). Ale jestli se zabijete, neviňte mě. Jakmile ji ale přelezete, už tam sníh není.

Jarka

na vrcholu dne 19.čevence 1980

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: