Villašské Alpy jsou možná pro návštěvníky z českých zemí územím zcela neznámým. Přesto snad každý, kdo alespoň jednou cestoval přes Rakousko na jih do Itálie obdivoval jejich nádhernou vápencovou stavbu kolmých stěn čnících nad posledním rakouským městečkem před italskou hranicí Arnoldsteinem (Korutany). Vrchol Dobratsch je nejvyšším vrcholem protáhlé náhorní planiny a je dostupný také autem po placené vysokohorské cestě. Díky své izolované poloze uprostřed mnoha horských masívů poskytuje vrchol jeden z nejvelkolepějších rozhledů v jižním Rakousku.
Villacher Alpe – Rakousko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Snad každý turista spěchající na slunný jih do Itálie se zastavuje u posledního dálničního odpočívadla a benzinové pumpy v Arnoldsteinu. Přímo nad tímto zařízením ční na severu strmé vápencové skály masívu Dobratsch, který je zakončením protáhlého, takřka 15 km dlouhého horského hřbetu Villacher Alpe. Kdo si však udělá čas a vydá se vzhůru?
Dobratsch si svým jedinečným horským panoramatem, které se z vrcholu otevírá, vysloužil přezdívku „Korutanský Riggi“ (podle známé rozhledové hory ve švýcarských Alpách). Faktem je, že se zde příliš neoddychneme od lidí, pro něž je výjezd po horské cestě až takřka pod samotný vrchol vítaným zpestřením při pobytu v Alpách (při pěším výstupu však mnoho turistů nepotkáme).
Nejkratším, ale také nejnamáhavějším výstupem je trasa z lázní Bad Bleiberg (v blízkosti sedačkové lanovky). Naše cesta je sice mnohem delší, zato na přírodní zajímavosti a překvapivé výhledy atraktivnější. Z vilové části Villachu – St. Martin jdeme po silnici přes menší obce St. Georgen a Pogöriach. Značená cesta zde opouští silnici a lesním úvozem vystupuje k restauraci a penzionu Hundsmarhof na malé rozhledové loučce. V blízkosti domu rozcestník značených cest.
Pokračujeme cestou č. 293 na krásnou alpskou louku Kaserin Alm s několika salašemi (občerstvení). Z tohoto místa první rozsáhlý výhled na sever do údolí Unterdrautal a k zaledněnému vrcholu Hochalmspitze ve Vysokých Taurech. Nezbývá než usednout na posečenou trávu a vychutnat si klid a pohodu. Máme za sebou takřka tisícovku metrů převýšení, a tak si to jistě zasloužíme.
Cesta pokračuje dále lesem až k velké strži Hohe Wand na kterou máme parádní výhled ze skalního výběžku. Mimo zajímavých scenérií naší pozornosti jistě neuniknou z dálky se nořící vrcholky Julských Alp. Při dalším postupu máme na výběr hned z několika variant. Můžeme odtud jednak snadno dosáhnout hlavní silnici (nevhodné) nebo obejít propast a krátkou spojkou v blízkosti silnice navštívit alpskou zahradu Alpengarten. Na nevelkém prostoru můžeme pomocí vzorně upravených pěšinek obdivovat na 900 druhů alpských rostlin (otevřeno od poloviny června do konce srpna denně od 9 do 18 hodin, vstupné).
Obloukem lesem dojdeme k bývalé Ottově chatě a po široké cestě krátkým stoupáním vyjdeme u chaty Knappen Hütte (1 648 m). Nedaleko odtud velké parkoviště, zároveň konečná placené silnice.
Tímto jsme dosáhli okraje rozlehlého travnatého náhorního plató Rosstratten, které charakterizuje celý hřeben Villašských Alp. Vizuálně nijak povzbuzující pohled na množství nejrůznějších stavení, restaurací, penzionů apod. Na travnatou kupku Höhenrain vede sedačková lanovka, jejíž trať několikrát překříží široká polní cesta stoupající vzhůru. Značená stezka č. 291 plošinu míjí po severním, částečně zalesněném svahu. Přejdeme vyvýšeninu Zwölfernock (2 049 m) a jen mírně zvlněným terénem dojdeme k velkému červenobílému vysílači před vrcholem Dobratsche.
Na hlavní vrchol je to již jen skok. Vítá nás dřevěný kříž, několik nevzhledných kovových sloupů, zajímavá kaple na jižním svahu, ale především nádherný rozhled. Nejkrásněji se prezentují blízké vrcholky Julských Alp s dominantami Mangrt a Jalovec (nejvyšší vrchol Triglav je odtud špatně rozeznatelný). Pokud náš pohled sklouzne více na východ nemůžeme přehlédnout skalnatou pyramidu Mittagskogel v Karavankách. Na severu vidíme samozřejmě celé Vysoké a Nízké Taury včetně Grossglockneru a všech ostatních významných vrcholů.
Sestup je možný hned několika směry. Časově nejvhodnější je sjet dolů linkovým autobusem do Villachu. Sestup skalnatou jižní stěnou je také možný po tzv. Touristensteig vedoucím od parkoviště na skalnatou vyhlídku Alpl. Odtud velmi příkře dolů nejprve kolem lovecké chaty a stěnou (ocelové lano) k hostinci Almgasthof u řeky Gail. Most přes řeku vede 1 km východně (vlevo) a cesta pak zakrátko dojde do Arnoldsteinu. Celkově náročné, málo chozené a prakticky neznačené. Arnoldsteinu můžeme využít také jako příjemného opěrného bodu pro nenáročnou a pohodovou túru na vršek Ofen.
Náročnost: Zcela snadná túra vhodná pro všechny věkové kategorie. Jediným problémem túry je převýšení, které činí 1 300 m. Motoristé mohou vyjet po villašské vysokohorské cestě až do výše 1743 m k chatě Knappen Hütte, odkud je to na hlavní vrchol hřebene již jen „lázeňská“ procházka po širokých polních cestách.
Ubytování a jídlo
Základním výchozím místem je druhé největší korutanské město Villach (501 m, 53 000 obyvatel). Je malebně položeno mezi Villacher Alpe a Karavankami na významné řece Drau (Dráva). Město má bohatou historii sahající až do mladší doby kamenné. Římané zde kdysi postavili most přes Drávu a zřídili významné obchodní středisko (Billachium – odtud slovanský název města Bělák). Od r. 1007 již ze sídla velká tržní obec, která však byla roku 1348 zcela zničena zemětřesením.
Z mnoha historických památek (jichž se zde dochovalo i přes značné poškození na konci 2. světové války dost) vzpomeňme alespoň kostel sv. Jakuba z r. 1348 postaveného na místě staršího, zničeného zemětřesením nebo kostel sv. Kříže (Kreuzkirche). Historické centrum města najdeme na Hlavním náměstí (Hauptpatz) s domem slavného lékaře Paracelse (Paracelsushof) a s množstvím dalších pěkných budov.
K villašské horské silnici musíme z města dojet (dojít) do lázní Warmbad Villach, kde začíná placený úsek (celkem 17 km).
Pro pěší výstup vyjedeme do městské části St. Martin (3 km západně z centra města). Odtud vede snad nejzajímavější pěší trasa na Dobratsch.
Přístup na začátek
Villach leží při frekventovaném dálničním uzlu A 2 (Wien – Graz – Venezia) a A 10 (Salzburg – Villach). Při cestě od Vídně opustíme dálnici nejvýhodněji výjezdem „Villach Süd“ a přes lázně Warmbad Villach dojedeme do obce St. Martin. Při výjezdu „Villach“ se nevyhneme průjezdu městem. Pokud přijíždí turista od Salzburgu, pak je nejlepší sjet z dálnice výjezdem „Villach West“. Villach je zároveň důležitým železničním uzlem (mnoho tratí, velké nádraží).