Výstup na Dedegöl

Nejrozsáhlejším a zároveň nejvyšším masivem středního Tauru je 2992 m vysoký Dedegöl. Jako nějaká gigantická hradba odděluje od sebe tato impozantní hora dvě největší sladkovodní jezera v Turecku: Egirdir Gölü a Beyşehir Gölü. Dedegöl tvoří několik desítek kilometrů dlouhý hřeben, jež se táhne od severu k jihu. Spíše nežli samostatnou horu připomíná tento mohutný masiv rozlehlé pohoří. To je patrně také důvod, proč panuje tak trochu zmatek v tom, jak se vlastně jmenuje nejvyšší vrchol. Kóta 2992 m bývá totiž na mapách střídavě označována názvem Dedegöl nebo Dipoyraz.

Jasno nemají v této záležitosti ani samotní domorodci. Pokud přijmeme jako fakt tvrzení, že Dedegöl je název pohoří, jehož nejvyšším vrcholem je Dipoyraz, budeme asi nejblíže pravdě. Dedegöl alias Dipoyraz nabízí skutečně panenskou přírodu. Jeho svahy nehyzdí žádný lyžařský vlek ani jiný výdobytek civilizace. Cedrové a borové lesy se tu střídají s tradičními pastvinami, které ožívají pouze během letních měsíců. Všechny vesnice leží hluboko v údolích a na vrchol je to z nich velmi daleko. Nejběžnější výstupová trasa vede přes pastevecký tábor Melekler Yaylasi (Andělská pastvina).

Tomuto místu ve výšce přibližně 1700 m se také občas říká Melih Yaylasi. Dostat se sem lze po přibližně čtyřhodinovém pochodu z jediné silničky kroutící se z východu na západ napříč horami. Odbočka se nachází ve vysokém sedle mezi vesnicemi Yaka Köy a Yenişar Bedemli. Z Andělské pastviny vede nahoru na hřeben několik tras. Nejprve se stoupá borovými lesy, potom po holých svazích, které každý rok koncem jara, hned jak roztaje poslední sníh, rozzáří záplava barevných květů. Kousek nad táborem cesta míjí také malebné horské jezírko Pinargözü. Vrchol lze zdolat asi za pět hodin. V závěrečné fázi se cesta větví. Po dosažení hřebene je třeba dát se vpravo. Odbočka vlevo vede na sousední nižší vrchol Kartal Tepesi (Orlí vrch).

Hřeben Dedegölu je jediným místem ze kterého je možné spatřit najednou dvě největší sladkovodní jezera v Turecku. Směrem na východ se přímo dole pod horou rozkládá Beyşehir Gölü a daleko na západě je za dobrého počasí vidět třpytící se hladinu Egirdir Gölü. Pěkný je také pohled na okolní bezejmenné vrcholy. Pokud se dostanete na vrchol hory Dedegöl v létě, pak tu údajně můžete vidět zvláštní růžové květy vzácné rostliny, která dala hoře jméno a neroste prý nikde jinde na světě. Jak přesně vypadá nevím. Dedegöl znamená prý v překladu Dědova růže, ale to je určitě jen nadsázka. Patrně jde o drobnou bylinu s růžovými kvítky, která miluje drsné vysokohorské klima.

Pokud se nechcete z hory Dedegöl vracet stejnou cestou, můžete zvolit sestup přes vesničku Eldere, která leží na západním úbočí hory. Tato trasa je bez místního průvodce poměrně náročná na orientaci. Pro výstup na vrchol hory Dedegöl jsou ideální měsíce červen – říjen. V některých letech lze vrchol snadno zdolat už v druhé polovině května. To je ovšem nutné jít posledních několik set metrů po sněhu. Každoročně třetí týden v květnu probíhá na tábořišti pod horou Dedegöl slavnostní setkání tureckých alpinistů.

Nezbytný je vlastní stan a zásoby jídla. Od pastevců lze příležitostně získat chléb a sýr.

Postačí základní výstroj pro vysokohorskou turistiku v nenáročném terénu. Nezbytný je stan a vhodná obuv.

Najměte si v Beyşehiru taxi nebo se nechte vysadit se sporadicky jezdícího mikrobusu u silnice spojující vesničky Yaka Köy a Yenişar Bedemli.

Z Eldere na konci treku jezdí nejméně jednou denně (obvykle ráno) mikrobus do Egirdiru.

1. cesta od silnice k tábořišti Melekler Yaylasi
2. výstup na vrchol Dipoyraz (Dedegöl) a Kartal Tepesi
3. sestup do vesnice Eldere

Pokud chcete pobýt v horách déle, pak můžete pokračovat po hřebenu na sever a cestu zakončit v přírodní rezervaci Kizil Dag (Červená hora), kde je jeden z největších cedrových hájů v zemi. Cesta zabere další dva dny a nabízí nádherné výhledy do krajiny. Nalevo se v dálce občas zablýskne hladina jezera Egirdir, po pravé ruce budete mít nekonečnou modré vody jezera Beyşehir.