Výstup na Ďáblovu kuželku neboli Sommet des Diablerets ve švýcarských Alpách

Rozložitý masiv Sommet des Diablerets s přehledem ovládá krajinu východně od Ženevského jezera ve Švýcarsku. Tato zdaleka viditelná dominanta Vaudských Alp skýtá spoustu možností pro vysokohorskou turistiku. Když stoupáte po silnici nebo železnici nad skalnatou soutěskou v dolní části údolí Ormont od řeky Rhôny, jako byste projížděli mezi dvěma úplně jinými světy. Úrodné, vinicemi pokryté svahy v teplém údolí Rhôny za chvíli zůstanou jen vzpomínkou, a když se údolí před vámi konečně rozevře, uvidíte již přesvědčivě horskou scenérii. Resort Les Diablerets je „schovaný“ za impozantním masivem stejného jména a horské srázy kolem dávají tušit, že jste tady správně.

Ďáblova kuželka

Přirozeným turistickým cílem v oblasti Les Diablerets je vrchol Sommet des Diablerets – prostě proto, že je v této oblasti nejvyšší (3210 m n. m.) a také skýtá nejlepší rozhled. Pokud neopovrhnete lanovkou, tak je to docela snadná túra, která nevyžaduje o mnoho více než dobré počasí a základní znalost pohybu po ledovci.

Lanovka Glacier 3000 vychází ze sedla Col du Pillon (1546 m n. m.). Kabina vás vyveze přes mezistanici Cabane až na Scex Rouge do výšky 2971 m. Tady už panují úplně jiné podmínky, než jste zažili dole: před vámi se rozkládá ledovec (Glacier de Tsanfleuron), který měří něco přes tři km čtvereční a využívá se hlavně pro sjezdové lyžování. V každé roční době na něm ale zůstává vyznačená a upravená cesta pro pěší. Ta vede k výraznému skalnímu útvaru zvanému Ďáblova kuželka (Quille du Diable) na vzdáleném konci ledovce, ale po ledovci bývá vyšlapáno vícero cest.

Až vyjedete lanovkou, je nejlepší zeptat se některého z místních alpinistů, jak to s přístupem na vrchol vypadá a které cesty jsou zrovna vychozené. Pokud je stabilní počasí a vy si víte rady na ledovci, nemáte se čeho obávat a nepotřebujete ani horské vůdce, kteří tu bývají k dispozici. Zpočátku sice nemusí být úplně jasné, kde přesně váš cíl – nejvyšší bod masivu – leží (ve směru od horní stanice lanovky je to jižním směrem), ale záhy se snadno zorientujete. Převýšení není velké a cestou by vás neměly potkat žádné zrady, jen samozřejmě dejte pozor na případné trhliny v ledovci. Okruh od stanice lanovky na vrchol a zpět kolem Ďáblovy kuželky by vám neměl zabrat více než čtyři hodiny.Z vrcholu Sommet des Diablerets se otevírá fantastický výhled, který obsahuje několik čtyřtisícovek v čele s Mont Blancem.

Jižním směrem hluboko pod vámi leží údolí Rhôny (často s markantním kontrastem zelených nebo podzimně zbarvených strání, které se odrážejí od sněhem pokrytých vrcholků v okolí), na západním obzoru se leskne Ženevské jezero. V případě, že by pro vás přiblížení lanovkou bylo příliš „mastňácké“, nezbývá než ze sedla Col du Pillon vyrazit po úporně stoupající stezce pěšky. Cesta zhruba sleduje trasu lanovky, ovšem k okruhu po ledovci vám tím přibude nejméně šest hodin usilovného pochodu a více než 1400 metrů převýšení tam a zpět – zvažte své síly. Pokud lanovku využijete, zbude vám nahoře ještě čas na další kratochvíle, byť jsou vesměs umělého rázu: můžete se tu například svézt po nadzemní bobové dráze (nezapomeňte ale včas brzdit, vozíky se dokážou pořádně rozjet; cena 6 CHF za jízdu). Každopádně si dobře prohlédněte futuristickou architekturu restaurace, dílo světově proslulého švýcarského architekta Maria Botty.

pohoštění Refuge L’Espace

Jedná se o VHT s pohybem po ledovci, takže budete potřebovat téměř vše, co horská výbava nabízí včetně maček či cepínu. Dále lano, jistící prostředky nebo helmu. Mohou se hodit také trekové hůlky. Nutností je v létě a na ledovci opalovací krém a sluneční brýle.

Do sedla Col du Pillon se dostanete z obce Les Diablerets autem nebo autobusem.

Výstup od nejvyšší železniční stanice v Evropě na Jungfrau a Mönch