Výstup na Črni vrh v pohoří Pohorje

Masív Pohorje je především královstvím krásných, zdravých lesů a prosluněných luk. Bohužel není našimi turisty příliš mnoho navštěvován. Jistě k tomu přispívá sousedství mnohem atraktivnějších Savinjských nebo Julských Alp. Přesto výstup na nejvyšší vrchol pohoří si najde místo v plánu cest, možná také jako vítaná a příjemná přestávka při cestě k moři.

Výstup začíná v městečku Slovenj Gradec. První úsek je možno jít po sjízdné cestě do osady Kernik (8 km), ležící cca čtvrt hodiny od chaty na Kremžerjevom vrhu. Jinou, mnohem pěknější a zajímavější variantou je výstup západním hřebenem po transverzále č. 1.Výstup vede zprvu po lesní cestě k lovecké chatě Gradišce (6 km), k dosažení chaty na Kremžerjevom vrchu pak zbývá necelá hodina cesty. Od chaty vede červeně značená cesta východním směrem přes Mačkov vrh (kříž), klesá do Slovenjgraška sedla (1 001 m) a pokračuje dále přes louku na Kaštirsko sedlo. Směr dalšího postupu se lomí na jihovýchod, kde zanedlouho míjíme chatu Partizanski dom na Male Kopi (1 450 m, otevřeno celoročně, kapacita 50 lůžek, v druhém domě dalších 60 lůžek, konec sjízdné cesty ze Slovenj Gradce, vlevo malý lyžařský vlek s výhledy na sever). Holý lučinatý vršek Mala kopa (1 524 m) lze přejít jak přímým výstupem, tak jej můžeme obejít po jižní straně svahu. Před námi leží druhý nejvyšší vrchol Pohorje – Velika Kopa (1 542 m). Od betonového patníku obsáhlé panorama masívu Uršlja gora a výhled na Savinsjké Alpy. Pokračujeme východním hřebenem do sníženiny Veliko sedlo (1 371 m, také Pungart), kde stojí větší chata Grmoškov dom pod Veliko kopo (1 377 m, 55 lůžek). Před námi se otevírá otevřený lučinatý hřeben vedoucí k nejvyššímu vrcholu Pohorje. Charakter krajiny připomene Velkou Fatru s bohatou květenou a stále pěknějšími rozhledy. Nejprve přejdeme nevýraznou kótu Otiše (1 416 m) a otevřeným terénem dojdeme na nejvyšší vrchol pohoří Pohorje. Z vrcholu Črni vrh (stylový sloup s vrcholovou knihou a razítkem) obsáhlý výhled na všechny strany.

Pokud jsme drženi návratem do výchozího místa, pak uděláme nejlépe, když se spustíme přímo na jih zprvu neznačenou stezkou hřebenem Pastirski stol. Po chvíli narazíme na výraznější značený chodník, který nás dovede do obce Mislinja (2–2,5 hod.). Odtud se pak autobusem můžeme přesunout do města Slovenj Gradec (poměrně časté spojení).

Vraťme se však na vrchol Črni vrh a pokračujme v přechodu nejvyšší části Pohorje. Půlhodina klesání částečně otevřeným terénem nás dovede k další turisticky významné chatě Pohorje – Ribniški koče. Stojí na malé louce ve výši 1 507m pod vrcholem Mali Črni vrh a pro krásný rozhled bývá nazývána „královnou chat Pohorje“. Chata je celoročně otevřená a má k dispozici 60 lůžek. V blízkosti slouží malé lyžařské středisko, kde jsou v zimě  upravovány běžecké stopy. Od Ribniške koče vede sjízdná silnice do obce Ribnica na Pohorju (na severní straně pohoří, sjezd do údolí Drávy, v zimě prohrnována). Za 20 minut můžeme od chaty vyběhnou na nedaleký Jezerski vrh (též Ribniški vrh, 1 537 m), kde stojí z dálky viditelný kamenný sloup – památník padlým partyzánům. Po označené stezce sejdeme za necelou hodinu k menší dřevěné chatě Planinska koča na Pesniku (1 101 m), odkud se otevírá velmi hezký pohled na holý hřeben Jezerski vrh – Črni vrh a do údolí Dravy s masívem Kozjaku. Po makadamové cestě (nebo po značené cestě lesem) scházíme do Ribnice (5 km). Silnice nás dále dovede až k železniční stanici Podvelka a k hlavní cestě v údolí Dravy

Turisticky nejvýznamnější chatou v oblasti je Koča pod Kremžarjevim vrhom (1 102 m, majetek PD, v provozu 1. 5.–30. 9., kapacita 48 lůžek, tel. +386 2 88 44 883). Nová chata (stará vyhořela v r. 1944) funguje od r. 1948, má pěknou polohu pod zalesněným vrcholem Kremžarjev vrh (1 161 m) a jsou od ní hezké, třebaže omezené pohledy na západně ležící masívy Golte, Plešivec a do údolí Dravy. Výchozím bodem pro absolvování hřebenovky od východu je horská chata Mariborská koča (1 068 m, majetek PD Maribor, 35 lůžek, v provozu celoročně, tel. +386 2 60 32 731). Chata stojí na malé louce jižního hřebene Reški vrh. První chatu otevřel Německý alpský spolek z Mariboru v r. 1913, v r. 1921 přešla pod slovinskou správu. V průběhu války partyzáni chatu zapálili (německá vojenská stanice). V r. 1946 byla na původních základech postavená chata nová.

Z okresního města Maribor vede silnice č. 3 do Dravogradu kolem řeky Dravy (z Ruše možný výjezd na Koču pod Peskom). Z Dravogradu pokračujeme po silnici č.10-8 do Slovenj Gradce, které je výchozím místem k chatě pod Kremžarjevim vrhom (výstup na nejvyšší vrchol pohoří).Železniční trať vede údolím Dravy. Pro výstup na Črni vrh od severu jsou výhodné železniční stanice Ruše, Fala a Ruta.