Výstup na Alvand

Alvand (Alwand, Alvand Kuh) je asi nejsnáze dostupnou třítisícovkou v pohoří Zágros. Tyčí se přímo nad městem Hamadán, které leží pouhých pět hodin autobusem od Teheránu. Na vrchol zdobený bizarními skalními formacemi vede velmi snadná výstupová cesta, která navíc míjí i několik historických památek. Hora patří stejně jako Damávand k posvátným vrcholům Persie a pojí se k ní mnoho bájí. Na jejím vrcholu vedl v 11. stol. poustevnický život legendární básník Bábá Táher zvaný též Orján (Nahý). Poutníci z celé země prý tehdy vystupovali na vrchol, když chtěli požádat tohoto súfijského derviše o radu při důležitých životních rozhodnutích.

Dnes stojí hrobka tohoto stále uctívaného světce uprostřed Hamadánu a patří spolu s mauzoleem starověkého lékaře Aviceny k hlavním atrakcím města. Určitě se zde proto před výstupem na Alvand zastavte. Výchozím bodem túry na Alvand je údolí Ganj Nameh, které začíná prakticky hned na okraji města. Jde vlastně jen o dolní část údolí zvaného Abad Abbas, kde leží několik přírodních a historických zajímavostí. Cestou mineme několik menších vodopádů (nejvyšší měří asi 15 m) a skalní nápisy z achajmenovské doby. Ten nejvýznamnější měří několik metrů a je od krále Daria I a jeho syna Xerxa. Text je vyveden ve staroperštině, akadštině i elamštině a kromě toho že oslavuje boha Ahuru Mazdu, zaznamenává plná jména obou vládců i rozlohu říše.

Cesta nás posléze dovede na louku zvanou Kivarestan, což je populární piknikové místo obyvatel Hamadánu. Odtud lze pokračovat směrem na planinu Meydan Mishan dvěma různými cestami. Jedna vede kolem dalšího vodopádu (persky abshar). Druhá přes tzv. Ghaleh Deaw (Hrad démonů) a pro své mírné stoupání bývá používána zejména v zimě. Z hlučného tábořiště Meydan Mishan pokračujeme podle bystřiny k louce zvané Takht Nader (Trůn Náderův). Tato etapa zabere asi jednou hodinku. Vrchol je odtud coby kamenem dohodil a druhý den ráno se vyplatí si přivstat a pokochat se odtud východem slunce. Samotný vrchol tvoří žulový monolit ve tvaru sedícího lva. Jedná se o posvátné místo.

Také další skaliska na vrcholu obestírají mýty a pověsti. Na některých jsou patrné zbytky starověkých nápisů a rytin. Dalším cílem je sousední vrchol Kalang Lan (též: Kalang-Laneh, 3350 m). Vrátíme se proto zpět na tábořiště Takht Nader, poobědváme s domorodými výletníky, a poté pokračujeme opačným směrem, než-li vede cesta na Alvand. Následně odbočíme doleva a obejdeme Alvand přes hluboké údolíčko zvané Duzakh Darreh, na jehož konci je tábořiště sloužící výpravám na Kalang Lan. Nejlépe je načasovat dobytí vrcholu na západ slunce.

Třetí den věnujeme návratu do Hamadánu, kam lze sejít za pár hodin. Uvedený itinerář nabízí velmi snadnou a pohodovou trasu, při které budete mít možnost beze spěchu vychutnat všechna zajímavá zákoutí a přijmout nejedno pozvání k ohni od pohostinných perských výletníků. Pro výstup je optimální dobou počátek léta. Domorodci vystupují na vrchol i v zimě, ale to je výstup nesrovnatelně náročnější a v údolí Duzakh Darreh hrozí pád lavin.V létě je největším problémem značné vedro, které přes den nepolevuje ani ve vyšších nadmořských výškách.

V Hamadánu jsou hotely všech kategorií a levné ubytovny zvané musafercháne. Výstupovou cestu lemuje několik tábořišť, kde je možné zdarma kempovat. Na trase je i několik volně přístupných útulků a horolezeckých chat. Dvě stojí např. v místě zvaném Meydan Mishan a patří Íránské horolezecké federaci. Přespat tu lze za symbolický poplatek, obvykle však bývá plno. Podobné je to na nedalekém útulku pod Kalang Laneh. Vlastní stan je proto výhodou. U všech tábořišť a chat jsou prameny pitné vody. Potraviny je třeba vzít sebou. Sušenky, chleba a další drobnosti lze příležitostně dokoupit v údolí Ganj Nameh i u některých tábořišť.

Vlastní spacák a stan je výhodou. Na svazích je několik ubytovacích možností, ale během sezóny bývají obvykle plně obsazeny domorodci. Hodit se mohou trekové hůlky.

Veřejnou dopravou nebo taxi z (do) města Hamadan.

1. údolí Ganj Nameh – Meydan Mishan – Abshar – Takht Nader
2. Alvand – Duzakh Darreh – Kalang Lan
3. sestup do Hamadánu

Alvand je nejvyšším vrcholem rozsáhlého hřebene, který zahrnuje mnoho dalších třítisícovek. Mezi nejzajímavější patří: Almagholagh (2997 m), Arslan (3250 m), Dam Barf (3450 m), Tarik Darreh (3314 m), Kamar Larzan (3338 m) Chahal Gholeh (3184 m), Gavbar (3486 m) a Shah Neshin (3496 m). Do pohoří lze proniknout ze všech světových stran. Mimo jiné z jihu přes údolí Barfin, Duzakh Darreh, Darreh Ghez, Darreh Divin a Darreh Heydareh. Ze severu jsou dobrou volbou údolí Serkan, Faran a Gazandar. Na okraji pohoří se nachází přírodní rezervace Asad Abad (164 hektarů), kam se dostanete přes loveckou stanici Khan Gormaz (1750 m). Oblastí protéká sezónní říčka Darband, jejíž okolí se vždy na krátko koncem jara zazelená. Není pochyb, že lze v této horské oblasti podniknout mnoho zajímavých túr. Bohužel neexistují žádné použitelné mapy a plánky. Nejlépe je připojit se k některé skupině místních výletníků.