Výšlap Banátem po stopách předků

Do banátského pohoří přišli první Češi před necelými dvěma sty lety původně nalákaní příslibem práce místního podnikatele se dřevem, ale nakonec se z nich stali pohraničníci. Vesnice, které zde založili, z valné části přežily až do dnešních dob. Původní obyvatelstvo si zachovalo jazyk a zvyky předků, čímž se kvalifikovalo na oblíbený turistický cíl českých výletníků. Přechod přes české vesničky je příjemnou, nepříliš náročnou záležitostí, která má co nabídnou jak milovníkům pozapomenuté kultury tak nadšeným obdivovatelům přírody. Určitě vesnicemi jen tak neproběhněte, ale zdržte se alespoň chvíli a projděte si je. Mnohá místa zde mají prazvláštní ráz.

Trek začíná na hřišti nad Helenou, kde vám místní nejspíše doporučí rozbít tábor. Nedaleko vede červená značka známá z ČR (vybudoval ji zde KČT). Z ní se po chvíli vyděluje rumunský červený terčík, ale po pár kilometrech se opět napojí, takže volba je na vás. Značka vede skrze téměř všechny české vesničky, okolo samot, různých historických či přírodních zákoutí, přes lesy i travnaté kopce. Cesta to je veskrze příjemná, jen je třeba počítat se vzdáleností mezi vesnicemi ( více info zde: http://banat.cz/turistika.htm) a pokud chcete v jednom dni přejít z jedné dědiny do druhé, počítejte s tím, že se něco našlapete.

Největší a též další následující vesnicí je Garnic, kde doporučuji návštěvu jeskyně na jeho severovýchodním cípu (místní či mapa rádi poradí kde ji hledat). Jeskyně se dá prolézt až hodně dozadu a kdo se nebojí může zdolat i úzký sifon na konci. Ve vzdálenějších koutech jeskyně počítejte s blátem a ledovou vodou. Vyprat sebe i oblečení můžete u korýtka s vodou kousek před jeskyní. Ohledně noclehu: kus za Garnicem se nachází tzv. Petrův mlýn, u kterého však možná narazíte na tábor dětí z místních škol. My proto spali o kus dále po značce ve švestkovém sadu. Rovensko je malé, ale příjemné. Je možno si zde prohlédnout kostel či školu.

Za Rovenskem doporučuji dobře hlídat značku. V jednu chvíli zcela nečekaně a nenápadně odbočí z větší cesty. Další příhodné tábořiště najdete poté, co sejdete delší zalesněný kopec a ocitnete se na rozcestí polních cest, z čehož jedna vede přes potok (betonový mostek). Pak je možno pokračovat dále po červené do vesnic Bígr a Eibentál nebo sejít ze značky a po cestě dojít do Liubcové, odkud jezdí autobus (nutno se zeptat kdy a odkud – jezdíval z placu před obchodem u hlavní cesty). Pokud máte více času, určitě není od věci podle mapy či doporučení od obyvatel navštívit jiná zajímavá místa, která nejsou přímo na červené značce.

O různá skaliska, jeskyně a další přírodní i nepřírodní útvary v Banátu není nouze. S vodou jsme měli problém jen jednou a to na trase mezi Garnicem a Rovenskem. Pokud nevěříte potoku tekoucímu skrze pastviny a dětský tábor, naberte si v Garnicu určitě co nejvíce vody. Další je až ve studni kousek před Rovenskem. Pitná voda je v Rumunsku značená nápisy „Apa potabile“. Nabrat se dá v jakékoliv vesnici a na některých místech na cestě. Kupříkladu zmiňovaná studna před Rovenskem a též jakési lesní korýtko pár kilometrů za ním.

Pokud se dobře pamatuji ještě byl použitelný pramen mezi Helenou a Garnicem. Určitě vodu nepodceňujte, v létě je zde docela vedro. V českých vesničkách se samozřejmě mluví česky, ale i v dědinách okolo Banátu (např. Liubcová) většinou na někoho znalého základů naší mateřštiny narazíte. Buď to jsou lidé, kteří pracují v ČR nebo jsou v kontaktu s rumunskými Čechy. Přesto je určitě vhodné si vzít s sebou rumunský slovníček. Dobré je nechovat se jako ve skanzenu. Ti lidé tam skutečně žijí a je znát, že některým jsou klasičtí trekaři o dost milejší než autobusy plné občas vandalských výletníků. Neveliké. Banát jsou spíše takové příjemné kulaté kopečky a o šplh do krpálů v něm příliš nejde.

Ubytování nejlépe ve stanech za vesnicemi nebo na jiných příhodných lokalitách. Určitě půjde domluvit i nocleh pod střechou. Základní jídlo (chleba a nějaké drobnosti) seženete ve vesnicích (Garnic, Rovensko, Liubcová… Svatá Helena nevím, ale mělo by být též možno). Ovšem počítejte s tím, že zde nejsou žádné velkoobchody a sortiment i počet kusů jsou omezeny

Běžná trekingová výbava, pevné boty, nutné oblečení a spacák. Asi jako byste šli na delší dobu do Beskyd

Ideální je dojet do Timisoary a odtud mít předem sjednaný odvoz do Svaté Heleny. Na stránkách www.banat.cz lze najít potřebné kontakty. Jako alternativa je možné dostat se autobusy do městečka Moldova Nouă a odtud pokračovat rovnou do Garnicu. Pokud byste nutně chtěli začínat v Heleně, a nezajistíte si žádný odvoz, zjistěte si možnosti autobusové dopravy do vesničky Coronini.

Lepší je dojít vždy až za vesnici, případně rozbít tábor poblíž zdroje vody na cestě mezi nimi.

1. Svatá Helena – Garnic
2. Garnic – Rovensko
3. Rovensko – Liubcová

V nejbližším okolí moc nejsou. Všude je třeba využít motorizovanou přepravu. Dobře se dá navázat z Liubcové do Oršové, odtud vlakem do Baile Herculane a odtud taxíkem do Cierne Sat – vesničky na úpatí pohoří Godeanu