Výlety po ostrovech Chorvatska

Chorvatsko se může pyšnit neobyčejně bohatou koncentrací ostrovů a ostrůvků, lemujících jeho členité pobřeží. Velkých ostrovů je 69 (trvale osídleno je 50 až 60), malých a středně velkých ostrovů je 656. Pokud bychom počítali i tzv. mořské hřebeny a útesy (pobřežní čára do 1,5 km), pak bychom došli k úctyhodnému číslu 1 233 ostrovů (oficiální údaje se však dosti liší). Jelikož ostrovy byly v minulosti součásti pevniny, jejich geologické složení je stejné jako pevninské. Proto jsou také mnohé poměrně hornaté a z hlediska turistiky nesmírně přitažlivé. Vydejme se tedy alespoň krátce na ty nejhornatější z nich.

Cres

V našem přehledu horských oblastí na chorvatských ostrovech začneme na západě, tedy v Kvarnerském zálivu. Ostrov Cres patří mezi velké chorvatské ostrovy (po Krku druhý v pořadí). Při pohledu z pevniny působí dojmem vysoké vyprahlé hory vyrůstající přímo z moře. Skutečnost je tomuto dojmu velmi blízko, na ostrově skutečně mnoho vegetace nenajdeme, pouze na jižním pobřeží jsou stinné zátoky se zelení. Ostrov je také velmi řídce osídlen. Takřka po celé délce 68 km se táhnou vysoké pusté hory. Na Cres a následně Lošinj se dostaneme trajektem z Brestove na Istrii (doba plavby 25 min.). Nejvyšším vrcholem ostrova je Gorice (648 m). Vrchol leží v pusté severní a zároveň nejužší části, která je prakticky neobydlená. Mimo silničního sedla Križič je jediným vhodným výchozím místem pro výstup malá rybářská osada Beli na východním, nepřístupném břehu ostrova (7 km po lokální komunikaci). Na vrchol vystoupíme nejsnadněji po viditelné stezce od silničního rozcestí Križič (370 m.). Odtud vede na vrchol široká kamenitá cesta, lemovaná tradiční kamennou zídkou. Nejprve dojdeme k vrcholu Sis (639 m, rozhled), později po hřebeni a přes široké sedlo vyjdeme k nejvyšší kótě Gorice (648 m). Celkem 1,5 hod. Daleký rozhled přes celý ostrov, ale především na masív Učky na protějším Istrijském poloostrově.

Ovšem za nejlepším rozhledovým bodem musíme na sousední ostrov Lošinj, který je s Cresem spojený padacím mostem u městečka Osor. Z milého střediska Nerezine vede značená cesta na nejvyšší vrchol ostrova Televrina (589 m) v masívu Osorščica.Vrchol Televrina je nejstarším zpřístupněným ostrovním vrcholem. Již v roce 1887 vybudoval Rakouský turistický klub stezku až ke kostelíku Sv. Mikuláše (Sveti Mikula), která nás k vrcholu povede i dnes. Z Nerezine vyjdeme do osady Podgora, ležící již na svazích horského masívu Osorčica.

Míjíme ruiny opevněného klášteru Klarič a po značené stezce vyjdeme do sedla Počivalice (243 m). Zde se směr cesty stáčí prudce doprava a borovicovým lesem, později holým otevřeným hřbetem vyjdeme ke kapli Sveti Mikul (557 m) s fantastickým výhledem. Přes krasové škrapy a trnité keře pokračujeme ještě asi půl hodiny na samotný nejvyšší vrchol Televrina do výše 589 m (omezený výhled). Hřebenová stezka pokračuje dále k severu do sedla Gredice (335 m, odbočka k horské chatě Sveti Gaudent).Pěšina se stáčí na východ a kolem jeskyně s pramenem vody sejdeme ke kempu Preko mosta u obce Osor.

Mnohem přístupnějším a také zajímavějším vrcholem je Helm (482 m), který se tyčí přímo nad nesmírně zajímavým sladkovodním jezerem Vrana. Na vrchol se dostaneme „kozími“ stezkami z Valunu nebo z Lubenice (do obou obcí je možný dojezd autem).

Krk

Krk je největším ostrovem chorvatského Jadranu (plocha 410 km²). Je dlouhý 38 km a dosahuje šíře až 18 km, ve své jihovýchodní části je poměrně hornatý. Na Krk se dostaneme po směle klenutém betonovém mostu z Kraljevice. Most se skládá ze dvou částí, přičemž prostřední pilíř je vybudován na ostrůvku Sv.Marko.Most je celkem dlouhý 1 310 m. Zajímavostí je, že první část mostu mezi pevninou a ostrůvkem Sv. Marko (390 m) předstihla o 85 m do té doby největší realizované mostní rozpětí na světe – most v Sydney. Pro horskou turistiku je nejpříhodnějším místem velice malebné městečko Baška. To patří mezi jedno z nejkrásnějších ostrovních měst vůbec. Jistě k tomu přispívá krásná poloha, nesmírně zajímavá architektura spletitých ulic a malých náměstí. Rozhodně bychom si neměli nechat ujít příležitost ochutnat místní specialitu – kvalitní víno „Vrbnička žlahtina“ se světle žlutou barvou a příjemným aroma.

Od nádherných pláží můžeme pozorovat strmé skalnaté hory, které přes svou relativně malou výšku působí neobyčejně impozantně. Okolí Bašky je překvapivě propojeno dobře značenými turistickými okruhy, vedoucími do značných výšek. Na nejvyšší vrchol ostrova Obzova (568 m) vyrazíme z Bašky přes osadu Batomalj nebo vyjedeme autobusem na nejvyšší bod silnice, spojující Bašku a město Krk (Treskavac nebo také Malmašuta – 319 m). Odtud jdeme jižním směrem lesem po nové makadamové cestě k vrcholu Veli vrh (542 m). Nalezení správného směr výstupu není snadné, viditelným majákem výstupu na Veli vrh je kamenný sloup na vrcholu. Z vrcholu zbývá přejít za cca 0,5 hod. krasovým terénem na nejvyšší bod ostrova – Obzova. Hřeben však pokračuje dále na jihozápad. Bez cesty přejdeme vršek Orljak (537 m, možný setup do osady Baščanska Draga) a stále se zužujícím hřebenem vyjdeme na posledním kopci Veliki Hlam (482 m). Kousek západněji narazíme na cestu, spojující osadu Batomalj s přístavem Stara Baška. Zde se stáčíme vlevo a sejdeme do Bašky. Celkem 5–6 hod., nenastupovat za horkých dní!

Rab

Třetí největší ostrov Kvarnerského zálivu je na hory neobyčejně bohatý.

Bohužel hory již tak bohaté nejsou. Jedná se o pusté vápencové kry, které se skvěle doplňují s naproti ležícím pohořím Velebit. Ostrovem procházejí tři souběžná pohoří. Severní Kamenjak je nejvyšší a nejdelší (22 km, nejvyšší vrchol celého ostrova Straža 408 m), prostřední Mundanija (7 km, 121 m) a nakonec nejjižnější hřeben Kalifront je dlouhý 7 km a vysoký jen 97 m. Mezi hřebeny se táhnou úrodná údolí, kde vyvěrá na 300 pramenů. Turisticky nejpřitažlivější je výstup na holý Kamenjak, ke kterému z obce Mundanija vede úzká značená pěšina.Ta překračuje množství kamenných zídek, oddělených od sebe vrátky (zavírat!). Z vrcholu nádherný výhled na okolní ostrovy a na Velebit, který je odtud doslova na dosah. Na výstup počítejme se 2 hodinami času. Dalším zajímavým a přitažlivým místem na Rabu je vesnice Lopar na stejnojmenném poloostrově s nádhernou, 2 km dlouhou písečnou pláží zvanou Sahara. Rab má trajektové spojení s Jablanacem.

Pag

Sousední ostrov svým charakterem připomíná měsíční krajinu. Přechod přes 200 m vysoké pahrbky je záležitostí jen pro opravdu odolné jedince. Nicméně se jedná o nevšední a neopakovatelný zážitek. Nejvyšším vrcholem je Sveti Vid (348 m), na který vede hned několik turistických stezek. Nejdelší, ale bohatá na zajímavé „pouštní“ scenérie je trasa, vedoucí přímo z města Pag. Odtud pokračujeme po silnici lemující západní strmé pobřeží ve směru obce Bošana. Po pár kilometrech odbočuje vlevo cesta, která stoupá k vrcholu Vrh Žestokog a přejde k prohlubni, kde se nepravidelně objevuje voda (Sušica). Cesta dále stoupá k vrcholku Ravne a pak již jednoznačně vystoupíme pichlavou trávou a kamením k betonovému sloupu a ruinám kaple

Sveti Vid na vrchol, kde nás vítá nádherný a obsáhlý výhled na Velebit, ostrovy u pustiny Pagu.

Brač

Na ostrově Brač najdeme nejvyšší vrchol chorvatských ostrovů. Na rozhledově jedinečný vrchol Vidova gora (780 m) vede dokonce silnice z obce Nerežišča. Pěší výstup zahájíme přímo v letovisku Bol s proslulou pláží Zlatni rat. Výstup zahájíme u kostela Panny Marie Karmelské, přejdeme přes silnici Gornji Humac – Bol a přes neobývanou osadu Podborje vyjdeme k rozcestí značených cest. Odbočíme doleva, přejdeme borovicovým lesem a mezi zídkami vinohradů vstupujeme do otevřené horské krajiny. Pozornost přitahuje zajímavý skalní amfiteátr Bolska koruna. Dobře schůdná stezka pokračuje přes kamenité svahy pomocí několika serpentin. Jakmile dojdeme na náhorní plošinu Gornja pristava, můžeme odbočit doleva k vyhlídkovému místu Koštilo (610 m). Od samotného nejvyššího vrcholu ostrova Brač nás dělí cca 45 minutový výstup. Na vrcholu stála kdysi horská chata, na jejím pozemku dnes stojí telekomunikační anténa. Nádherný výhled sahá od Apenin po hradbu Biokova. Výstup na vrchol zabere asi 2 hod.

Trajektové spojení na Brač je ze Splitu a z Makarské.

Hvar

Nejdelší chorvatský ostrov má víceméně plochý reliéf, který oživují především fialová pole kvetoucí levandule. Pouze na jihu stoupá strmě přímo z moře rozhledově krásný vrchol Sveti Nikola (627 m). Výstup zahájíme v obci Ivan Dolac (na jihozápadě ostrova). Cesta vede mezi vinohrady (pěkná upravená cesta k vyhlídce na strmé skalnaté okraje hřebene) a dostáváme se do typicky krasové oblasti, která byla kdysi hojně využívaná zemědělsky, později pastevecky. Dnes zde najdeme pouze staré zídky, rozbořené kamenné domky a několik osamělých borovic. Stezka nás dovede až ke kostelíku Sveti Nikola a velkému betonovému kříži. Zajímavý pohled na Pakleni ostrovy, hornatý Vis a Korčulu. Do blízkosti vrcholu vede také sjízdná makadamová silnice. Pěší výstup trvá asi 2–3 hod. Pro milovníky lezení je vblízké malé poklidné obci Sveta Nedjelja připravené skromné, ale neobyčejně pěkné horolezecké centrum Cliffbase. Jedná se o soukromý prostor se sedmdesátkou vytyčených cest (vstupné 2 € na osobu).

Trajektové spojení s Drvenikem na Makarské riviéře.

Poloostrov Pelješac

Pelješac sice není, jak název napovídá, ostrovem, ale tváří se, jako by jím byl. Úzká, skoro 70 km dlouhá hornatá kosa vybíhá do moře a ostrov opravdu připomíná. Poloostrov je široký pouze 2,5 až 7 km. Řekům byl známý pod jménem Hyllis (jméno Pelješac pochází až z doby nedávné). Z Orebiče, od františkánského kláštera vede na horu Sveti Ilija, která se impozantně vypíná do výše 961 m uprostřed mohutného vápencového pohoří, dobře schůdná stezka. Původní název hory zněl Perunovo brdo, Italové horu nazývali Monte Vipera podle zmijí, které zde opravdu žijí. Pohoří je nejen bohaté na hady, ale také zde můžeme na evropské poměry potkat exotické zvíře – šakala. Nejprve vyjdeme k výše položené osadě Ruskoviči, kde se stáčíme obloukem doprava a podcházíme tak impozantní stěnu vrcholu Kabal. Jakmile přejdeme nad tento masív, stezka se táhlým obloukem stáčí vlevo a po dalším prudké změně směru vyjde ke kamenné pyramidě na vrcholu. Fantastický výhled na Biokovo, černohorské masívy a ostrovy. Výstup zabere cca 4 hod.

S výjimkou ostrova Krk a Pag, kam se dostaneme po souši přes mosty musíme na ostatní ostrovy použít trajektovou dopravu. Ta je vzhledem ke značnému turistickému ruchu dostatečná a vyhovující.