Vyhlídková túra v pohoří Rätikon s výstupem na vrchol Zimba

Přestože Rätikon zařazuje alpská literatura pod Centrální krystalické Alpy, je jeho geologické složení natolik odlišné, že patří spíše pod vápencové Alpy na severu území. Stavebním prvkem velké části masívu je totiž šedý vápenec, takže mnohé hřebeny a oblasti hor připomenou blízké Lechtálské Alpy či jiná vápencová horstva Alp. Přestože pohoří je velmi chudé na jezera (několik málo jich najdeme na švýcarské straně hor) leží pod nejvyšším vrcholem pohoří „Klenot Rätikonu“ jezero Lünersee.

Toto původně ledovcové jezero (dnes přehradní nádrž) je svou až neskutečnou zelenomodrou barvou a nádherným prostředím skalních vrcholů pod dominantní pyramidou Schesaplany, jedním z nejkrásnějších míst západního Rakouska.

Výstup na vrchol Zimba (2 643 m)

Tato túra může volně navázat na předchozí výstup na nejvyšší vrchol pohoří – Schesaplana (2965 m)

„Rätikonský Matterhorn“ je nelehkým soustem pro natěšeného turistu putujícího pohořím. Při pohledu na jeho ostrou, místy travnatou špičku se tomuto zjištění ani příliš nedivíme. Přesto je výstup možný, i když náležitě náročný. Cesta pod jeho prudce spadající stěny vede od chaty Douglasshütte přes sedlo Zimbajoch (odtud vede jediný „snadný“ výstup) a schází do údolí Brandnertal. I kdyby se nám výstup na Zimbu nepodařil, jedná se o nádhernou vysokohorskou túru s parádními sceneriemi.

Od chaty Douglasshütte jdeme po stezce Saulachjochsteig po okraji srázu (několik zajištěných míst) a táhlým obloukem vystoupíme na sedlo Saulachjoch (2 065 m). Ze sedla nejprve strmý sestup (ocelové lano) a dojdeme k chatě Heinrich-Hueter-Hütte. Přímo nad námi se vypíná neskutečná zelená jehla vrcholu Zimba a při pohledu na její strmé srázy jistě zapochybujeme o možnosti výstupu.

Po široké travnaté louce jdeme vstříc monumentu Zimby a zanedlouho nastupujeme na částečně jištěnou cestu Zimbajochsteig. Především závěrečný úsek pod sedlem je o něco náročnějším výstupem. Ze sedla Zimbajoch pokračujeme nejprve v blízkosti travnatého hřebene (po pravé straně) až dojdeme k patě vrcholu přes několik skalních bloků do první malé kotliny. Přejdeme k úpatí tří markantních žlebů, vystupujeme nejlépe levým žlebem (v půlce výstupu se spojí s prostředním žlebem) a vyjdeme na skalní terasu.

Obtížně překonáváme výběžek (II. – III. UIAA), dále po hřebeni do dalšího kuloáru, který překonáme až k lehčím skálám na visutou terasu. Před námi stoupá poslední žleb výstupu vedoucí do štěrbiny na vrcholovém hřebeni. Zde vlevo po severní hraně na vrchol.

Sestup stejnou cestou až do sedla Zimbajoch. Mnoha serpentinami (zajištění) klesáme do závěru údolí Sarotlatal k chatě Sarotlahütte (1 611 m). Po stezce Sarotlaweg jednoduchý sestup nádherně zeleným údolím k lesní cestě. Po ní pohodlně sejdeme do Brandu.

Náročnost: Výstup na Zimbu. Cesta je značená pouze po sedlo Zimbajoch, další výstup je určen spíše jen horolezcům. Pokud však umíme „číst terén“, tak mohou i zkušení horští turisté dosáhnout vrcholu. Skalní úseky jsou maximálně II. – III. stupně náročnosti UIAA a problémy jsou převážně orientační.

Čas přechodu: Douglashütte – Zimbajoch 3,5 hod. – Zimba 45 min. – Sarottahütte 2,5 hod. – Brand 2 hod. Celkem 8–9 hod.

Malá vesnice, ale významné středisko zimních sportů Brand (1 037 m, 600 obyvatel), ležící na konci mimořádně krásného údolí Brandner Tal. Disponuje 2 000 lůžky v mnoha hotelích a penzionech. Obec byla známá již ve 14. stol., z památek zaujme snad jedině kostel s dřevěnou lodí z r. 1964.

Množství lanovek (dvě sedačkové a jedna kabinová – k Lünersee v samotném závěru údolí) je schopno vyvézt stovky návštěvníků k mnoha zajímavým horským cílům.

Nejvýše položenou chatou v pohoří Rätikon je Mannheimer Hütte (2 679 m, majetek DAV, kapacita 175 míst, v provozu 1. 6.–15. 9., tel. 0043 664 3524768, info: www.dav-mannheim.de).

Další chaty:

Oberzalimhütte (1 889 m, majetek DAV, kapacita 28 míst, otevřeno 1. 6.–15. 10., tel. 0043 664 122930),

Totalphütte (2 385 m, majetek OeAV, kapacita 85 míst, v provozu 29. 5. až 19. 10., tel. 0043 664 2400260, info: www.members.aon.at/totalphuette),

Douglasshütte (1 976 m, majetek OeAV, kapacita 150 míst + 20 v zimním prostoru, otevřeno 25. 6.–17. 10., tel. 0043 5559 206)

Heinrich-Hueter-Hütte (1 776 m, majetek OeAV, kapacita 110 míst, v pro- vozu 12. 6.–5. 10., tel. 0043 5556 76570, info: www.huettehuette.at).

Z dálnice A 14 (Bregenz – Bludenz) výjezdem „Bludenz West/Brand“ do údolí Brandner Tal a přímo do Brandu. Konec sjízdné silnice je u spodní stanice lanovky k chatě Douglashütte u jezera Lünersee. Autem je možné dojet po úzké horské silnici až do závěru doliny Zalimtal k chatě Oberzalimhütte, čímž se podstatně zkrátí doba výstupu k chatě Mannheimer Hütte (ideální výchozí bod na vrchol Schesaplan). Nejbližší žel. stanice je Bludenz (9 km, autobusové spojení).