Vrchol Ankogel turisticky z Mallnitz

Ankogel není sice nejvyšším vrcholem celé skupiny, ale je vzhledem ke své poloze uprostřed hlavního alpského hřebene a svému tvaru vysoké vznešené pyramidy vrcholem dominantním. Jistou zajímavostí jistě je, že až do roku 1932 byla hora o 16 m vyšší. Při mohutném skalním sesuvu se však celá vrcholová část zřítila. Přes svoji zdánlivě těžkou dostupnost hovoří staré kroniky o prvním dobytí vrcholu již v roce 1762 jistým Patschgem. Výstup ani dnes není nijak náročnou záležitostí, každopádně však musíme přihlédnout k vyloženě vysokohorskému prostředí.

Prvním krokem k výstupu je dosažení horské chaty Hannoverhaus, stojící přímo na páteři alpského hřebene. Z Mallnitz vyjedeme autem (rovněž autobusové spojení) na parkoviště u lanovky vedoucí přímo k chatě Hannoverhaus (1x přestup). Od restaurace na horní stanici lanovky zbývá k chatě 20 minut chůze. Čistě pěší výstup zabere dobré 3–4 hodiny času a překonává takřka 1 500 m převýšení! Zn. cesta č. 517 stoupá v blízkosti lanové dráhy k horské restauraci Hochalmblick (1 926 m, přestupní stanice kabinkové lanovky) a jak již název napovídá, pohledy na nejvyšší vrchol skupiny Ankogel – Hochalmspitze jsou odtud opravdu excelentní.

Zatímco hlavní značený chodník zde odbočuje na turisticky frekventované sedlo Hoher Tauern (2 460 m, jeden z mála pohodlně schůdných přechodů hlavního alpského hřebene ve Vysokých Taurech), my pokračujeme po cestě č. 518 ve směru skalnatého jižního výběžku Etschlern. Na jeho jižním okraji rozeznáváme starou Hannoverskou chatu v blízkosti sedla Etschlsattel (2 548 m), kam ostatně za chvíli vystoupíme. Napojíme se tak na hlavní dálkový chodník po jižní terase hlavního hřebene Vysokých Taur po tzv. Göttinger Weg. Cesta se na hřebínku prudce stáčí na sever a zakrátko dojdeme na horní stanici lanovky s velkou restaurací. Chata Hannoverhaus však stojí ještě o dobrých 100 výškových metrů nad námi na hřebeni. Výstup zvládneme v pohodě za 15 až 30 minut. Hannoverhaus je pro svou ideální polohu na hlavní dálkové alpské stezce č. 502, traverzující napříč celé Vysoké Taury, důležitou a vyhledávanou horskou chatou. Od chaty sejdeme kousek po hřebeni na sedlo (2 673 m) a po trekové cestě Goslarer Weg dojdeme po třičtvrtě hodině k rozcestí. Pro tentokrát ignorujeme hlavní tah vedoucí napříč horami a vydejme se vzhůru do království skal a ledovců. Zn. cesta č. 520 zde odbočuje prudce doleva a stoupá k malému ustupujícímu ledovci Lassacherkees (bez trhlin). Dosáhneme skalnatého hřebene a vystoupíme na Malý Ankogel (Kleine Ankogel, 3 097 m).

Před námi leží úzký, místy docela náročný jižní hřeben na nejvyšší vrchol, jehož přechod je určen pro turisty s absencí závratí a s jistotou chůze při překonávání několika exponovaných míst. Náročnost výstupu pochopitelně stoupá v závislosti na panujících sněhových podmínkách. Stupeň obtížnosti závěrečného hřebene však nepřekračuje I. UIAA. Z vrcholu Ankogelu sevřeného několika většími ledovci je nádherný výhled především do závěru údolí Maltatal vyplněného gigantickou vanou přehrady Kölbreinspeicher. 

Protože sestup dále na východ přes mohutně rozbrázděný ledovec Kleinelendkees je velmi náročnou ledovcovou túrou, volíme raději sestup zpět po výstupové cestě, kde se navíc můžeme výhodně napojit na dálkovou „pětsetdvojku“ a v kombinaci s navazující stezkou „Celer Weg“ dojít až na Hochalmspitze. Přes sedlo Grosselendscharte (2 674 m, cca 45 min. východně od spojení výstupové cesty na Ankogel s cestou Goslarer Weg) můžeme snadno překročit hlavní alpský hřeben a přes malý ledovec Plessnitzkees sejít k chatě Osnabrücker Hütte, která plní funkci ideální spojky mezi masívy Nízkých a Vysokých Taur. Od chaty je rovněž snadno dosažitelná přehrada Kölnbreinspeicher (silnice Malta Alpenstrasse).

Nejvýznamnější chatou postavenou přímo na hlavním alpském hřebeni je Hannoverhaus (2 722 m, majetek DAV, kapacita 70 míst, v provozu 1. 6.–30. 9. a v době provozu lanovky Ankogelbahn, tel. 0043 664 1619367). Poslední chatu v oblasti najdeme na severní straně hřebene –Osnabrücker Hütte (2 032 m, majetek DAV, kapacita 65 míst, v provozu 15. 6.–30. 9., tel. 00434783 211139159). 

Mapy: ÖK č. 156 a 182 1:50 000, Kom- pass č. 66 Maltatal/Liesertal 1:50 000, Kompass č. 49 Mallnitz/Obervellach 1:50 000, f&b č. 191 Gasteiner Tal /Wagrain/Grossarltal 1:50 000, AV Karte č. 44 Hochalmspitze/Ankogel 1:25 000

Hlavní dopravní tepnou pro přístup do skupiny Ankogelgruppe je dálnice A 10 mezi mezi městy Radstadt a Spittal a. d. Drau vedoucí přes 6,5 km dlouhý tunel Tauerntunel (placený). Do hor odbočuje v Gmündu horská silnice údolím Maltatal. Placený úsek začíná až 4 km za odbočkou do údolí Gossbach Tal. Pokud chceme hory dosáhnout od jihu, je ideální spojnicí cesta č. 106 (Lienz – Spit- tal a.d. Drau). V Obervellachu odbočuje do hor silnice č. 105 do Mallnitz, které je vhodným nástupním místem na Ankogel a na Säuleck. V Mallnitz je zároveň vlakové nádraží na významné železniční tepně Salzburg – Villach (přeprava auto- mobilů na speciálních vagonech). Přístupové cesty od severu území jsou pro svou odlehlost využívány jen minimálně – údolí Grossarltal, Kleinarltal a další. 

Pro přístup od západu k vrcholu Ankogel plní funkci výchozího místa turisticky a komunikačně významné středisko Mallnitz. Odtud vede do doliny Dösener Tal cesta č. 510 na chatu Arthur v. Schmidt Haus (silnice je sjízdná až po hostinec Säuleck, dále vede ještě kame- nitá vozovka k chatě Konradhütte). Opěrným bodem pro výstup na Ankogel je chata Hannover Hütte, která je přístupná lanovkou z údolí Seebachtal (4 km od Mallnitz).