Túra za nejkrásnějším spaním v bulharském Pirinu? U Tevno Ezera!

Dolinou do sedla

Od zastaralé budovy chaty Pirin musíme vyrazit směrem vzhůru do lesa, na sever, na výběr máme hned několik značek – žlutá vede k horské chatě Kamenica na západnějším okraji Pirinu, kam bychom sice mohli jít, ale naše putování horami by se o jeden řádný den protáhlo, naopak stezka červené barvy vede přes vysoké horské sedlo k  jezeru Tevno se stejnojmennou velmi malebnou horskou chatou – to je naše volba!

Počáteční putování dolinou podél říčky Železina je velmi fádní, cestou zahlédneme několik „salaší“, určitě se setkáme s pasoucími se koňmi, ale co více – přítomnost krav a býků poznáme nejen videm v dálce v údolí či přímo na cestičně pod nohama, ale místy i dost výrazně čichem. I to k horám patří! Volně se pasoucí dobytek je sice fotogenický a dodává dolině Železnička typický divoký ráz, pamatovat musíme ale hlavně na svou bezpečnost – nemluvím ani tak o statných býcích, které lze potkat, ale spíše pasteveckých psech, kteří mají jasný úkol; neprotínejme tedy zbytečně jejich trasu s putujícím stádem!

Stromy, kterými jsme na počátku šli, a vodní tok Železiny, který jsme přeskakovali po kamenech, ustoupily, údolí se otevřelo, nad hlavami můžeme pozorovat vrcholky vysokých štítů a před sebou v dálce stoupající „patra“ doliny, po nichž se vytrvale musíme škrábat až nahoru. Míst k odopočinku je dostatek, stačí si vybrat nevhodnější kámen ideální výšky (či teploty, svítí-li vydatně slunce) a užít si chvíli naprostého klidu, o civilizaci zde nikdo nikdy neslyšel!

Ve vrchní části údolí, strmým výstupem se dostaneme k břehům nádherného schovaného Mitrova Ezera. To je obklopeno východní stěnou Kamenice (2822 m n. m.) a Kraleva Dvora (2680 m n. m.), kamennými obry, mezi které, ještě výše, zamíříme do sedla. Krávy se na břehu Mitrova Ezera pasou s nebeským klidem, jenom zvuky zvonců proříznou ticho poklidné přírody. Jen více takových míst!

Poslední křeč do sedla?

Cesta od Mitrova Ezera nahoru do sedla mezi dva zmíněné majestátní vrcholky je vyvrcholením celého trekařského dne. Patrně strávíme výstupem celou hodinu, zpočátku budeme pozvolně stoupat podél břehu jezera, posléze strmě až velmi strmě po sněhových polích či přímo kamenným splazem, putujeme-li tímto koutem na konci léta. Stezka červené barvy si nevybírá a vpustí do sedla jenom ty nejvytrvalejší – je třeba se zapřít, zpívat si v myšlenkách písničku a krůček za krůčkem stoupat vytouženému cíli a kovové tyči v sedle, která je vidět již dlouho z „cesty“ kamenným suťovištěm. Závěrečný stometrový úsek je opravdu „cik-cak“ trochu nepříjemným terénem, který především za deště může působit uklouzaně.

Odměna za hodinovou dřinu od Mitrova Ezera je nicméně dokonalá – pohled na nejvýraznější a zřejmě i nejkrásnější vrcholky pirinského kraje – Vichren (2914 m n. m.) a Kutelo (2908 m n. m.) – a jedny z nejvyšších hor celého Bulharska, překrásné bělavé pyramidy vévodící Pirinu. Údolí s Tevno Ezerem přímo pod nohama je už jenom třešničkou na dortu všech okolních výhledů.

Poslední úkol našeho turistického dne je jednoduchý – zprvu krátce a prudce sestoupit podobným terénem, jakým jsme vyšli nahoru do sedla, poté se napojit na výraznější vyšlapanou cestičkou travnatými „políčky“ a dojít až k parádní horské chatě na břehu ještě hezčího jezera Tevna. Odtud sice nejsou dvě pirinské pyramidy vidět, to musíme vystoupat například na nejbližší vrcholek nad jezerem Valjaviški Čukar (2664 m n. m.) či Momin Dvor (2725 m n. m.), pohled zpátky na jih ale ukáže v plné kráse jiný vrcholek, za nímž do zdejšího kraje putují turisté z celého kraje – Kamenici (2822 m. n. m.), což je i „shodou náhod“ název jednoho z těch lepších bulharských piv. Hora je vskutku nádherná a pohled na ni se do večera určitě neokouká.

Užít si klid, sdílet radost s ostatními turisty, pozorovat krásné kamenné hory, poslouchat zvuk jezera a větru prochánějícího se po svazích okolo, zajít si do horské chaty na pivo a posedět u stolu, vyzkoušet místní kuchyni, snažit se zorientovat v zářící hvězdné noční obloze, načerpat ztracené síly (fyzické; psychických dobere člověk v těchto horách denně dostatek během chůze!). Možností, jak trávit čas v nitru bulharského Pirinu, je dostatek.

Vyberte si tu, která vám nejvíce vyhovuje!

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)

K chatě Pirin se nejsnáze dostanete po zelené od městečka Melnik.

Túra po hřebeni Pirinu pod majestátní vrchol Vichren