Pohoří bulharské Rily se nepyšní jenom kouzelnými, převážně jezernatými horami, nejvyššími na Balkáně vůbec, ale také jednou významnou památkou UNESCO – Rilským monastýrem (1147 m n. m.).
Rila – Bulharsko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Túra je součástí přechodu Rily. Výšlapem ze Strašnoto Ezera (2145 m n. m.) se dostanete k nádherné vodní ploše obklopené divokými, strmými horami buhlarské Rily – Elenski Ezerům (cca 2400 m n. m.). Ty leží v úctyhodné nadmořské výšce a zrcadlí se v nich především majestátní vrcholek Maljovica (2729 m n. m.), Elin Vrch (2654 m n. m), Ušite (2547 m n. m.) a Orlovec (2685 m n. m.), kamenní obři sídlící tiše v hradbě Rilskomanastirské gory. A nejlepší na celé věci je fakt, že právě k těmto vrcholkům zamíříme…
Opustit klidné a tajemné místo Elenských Ezer (cca 2400 m n. m.), nasadit batoh na záda a vydat se strmě do kopce, není zrovna vytouženou odměnu pro jakéhokoliv turistu putující tímto místem. Povinnosti jsou ale povinnosti. Stezka stále stejné červené barvy značící hlavní trasu protínající celý hřebe Rily nás odvádí po východním břehu největšího zdejšího jezera přes kameny po hliněné cestičce dále a nabírá rychle na stoupání. V dobrém počasí snadným, otevřeným terénem mnoha serpentinami překonáme zhruba 300 výškových metrů. Cestou se můžeme kochat výhledy na stále se přibližující Maljovici (2729 m n. m.), na severozápadě vystupující Ušite (2547 m n. m.) a směrem na Orlovec (2685 m n. m.). Není se jak ztratit, červenou barvu trasy spatříme na kdejakém volně se válejícím kameni, za dobrého počasí lze pak jít „vlastní variantou“ nejvhodnější pro naši kondici a tempo. Lepší ranní rozcvičku si nemůžeme vymyslet!
Hřeben dále a sestup, jenž nikdo nechce
Za necelou hodinu výšlapu dorazíme do sedla mezi Maljovicí (2729 m n. m.) a Elininým Vrchem (2654 m n. m.), ale ještě nejsme u konce. Závěrečný, krátký výšlap až na vrcholek Maljovice (2729 m n. m.) máme ještě před sebou – vyplatí se odpočinout až u vrcholové tyče značící úplný konec stoupání. Rozhledy z vrcholku jsou neskutečné, na cestu dolů od jezera, včetně údolí Maljovice až k ohromným stěnám skal u Strašnoto Ezera (2145 m n. m.). Kdybychom si zde měli všechno vypsat, stránka by nestačila – každý si dohledá v mapě na místě!
Z vrcholku otevřeného hřebene sestoupíme prudce dolů do nevýrazného a širokého sedla, cestou lze potkat divoké koně. Jako na houpačce stoupáme opět nahoru, tentokráte ale již pouze lehce, až na vrcholek Goljam Mramorec (2602 m n. m.), který je naším posledním dosaženým vrcholkem na cestě Rilou. Za ním, po několika stech metrech stoupání, se nachází sedlo s „únikovou cestou z hor“, kterou využijeme. Dále stezka červené barvy pokračuje na západ a následně severně po otevřeném hřebeni přes Malak Mramorec (2598 m n. m.), Dodov Vrch (2661 m n. m.) a Vazov Vrch (2669 m n. m.) až do významné rilské lokality Sedemte Ezera, což je sedm nádherných horských jezer v jednom údolí. Sem my ale neputujeme, naopak využijeme odbočení po modré turistické značce padající velmi strmě (!) dolů až k Rilské řece a Rilskému klášteru (1147 m n. m.), významné chráněné památce figurující na seznamu UNESCO.
O takovém sestupu, který máme před sebou, sní každý turista v nočních můrách. Převýšení přibližně 1500 metrů na čtyřech kilometrech je plné nástrah hodných pozoru – uklouzané kameny, vysoká sešlapaná tráva, strmý svah, po špatném počasí podmáčený a plný vody. Kdo nespadne, jako by ani tudy nešel! Začíná se v horské nadmořské výšce, končí skoro v subtropech. Pokud navíc cestou začne pršet, není se kam schovat, je nutné pořád jít, jít dolů, do nekonečna. Možná to zní takto jako legrace, ale jedná se opravdu o jeden z nejnepříjemnějších sestupů v Rile. Není ostuda strávit ve svahu i tři čtyři hodiny! Na konci utrpení, když se ohlédneme a vy myšlenkách prohodíme: „Už nikdy více!“, ale čeká malá odměna. Nejsou jím ani tak restaurační zahrádky nabízející chladné točené pivo za velmi příznivou cenu či pořádný kus masa, který je neocenitelnou náhradou za všechny ztracená kila v Rile, ale je jím kulturní památka zařazená na seznamu UNESCO – Rilský monastýr z 10. století. Místo se svým duchem, nádherná stavba v podhůří ještě krásnějších hor. Klášter je povinné navštívit i uvnitř, zahlédnout nádherné malby interiérů i exteriérů.
Až si vychutnáme rilské podhůří, uděláme kulturní patnáctiminutovku a osvěžíme se v občerstvení, budeme určitě přemýšlet, jak dál. Jsme totiž na konci přechodu jednoho z nejvýznamnějších pohoří Balkánu – Rily – a budeme chtít odjet někam jinam, ať už domů, nebo do dalšího zajímavého místa dle našich časových dispozic. Varianty jsou tudíž dvě – přespat v místním kempu, který se nachází dále do nitra údolí proti proudu řeky asi dva kilometry, a nabízí za přijatelný poplatek dostatek míst pro stany včetně základního zázemí (pozor, v údolí nelze stanovat mimo vyhrazaná místa!), nebo chytit autobus a odjet, kam srdce ráčí.
Ubytování a jídlo
kemp pod klášterem
Potřebné vybavení
Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)
Přístup na začátek
K Elenskému jezeru některým z přístupů po svých. Buďto hlavním hřebenem, anebo si udělat okruh od kláštera či od chata Maljovica.
Základní trasa
Další možnosti túr v okolí
Túra za kvalitním vínem a přírodní světovou raritou = Melnickými pyramidami v Bulharsku!
