Túra stezkou La Panoramica v údolí Bregaglia

Pošmourného dne v horách lze využít všelijak. Totální až brutální nečinností, výletem za kulturou nebo nějakou nepříliš náročnou túrou. V údolí Bregaglia lze poslední dvě jmenované činnosti spojit do jedné výživné akce. Na severní straně doliny totiž byla v r. 1973 vytýčena neobyčejně pěkná cesta La Panoramica. V případě špatné viditelnosti v názvu slibovaná „panorámata“ ke slovu asi příliš nepřijdou, ale nudit se rozhodně nebudeme.

Ideálním startovním místem je osada Casaccia, ležící zcela v horním patře údolí nedaleko silničního sedla Maloja. Přestože cesta startuje poměrně dosti vysoko (1458 m) a má dle profilu sestupný charakter, tak jednoznačné to však zase není. Cesta místy docela strmě stoupá, přechází několika vzdušnými pasážemi, míjí nádherné vodopády a přechází místy až strašidelně vyhlížejícím lesem. Úplná pohádka z mechu a kapradí. Nejkrásnějším místem cesty je louka Durbegia, kde najdeme také skromné občerstvení. Výhledy na elegantní žulové monumenty Sciora, Cengalo a Badile jsou odtud snad nejkrásnější.

Cílem panoramatické stezky je romantická osada Soglio. Nádherná poloha a výhledy na bergellské žulové hřebeny řadí toto místo vedle takových pojmů jakými jsou Zermatt s Matterhornem či Gosauské jezero s Dachsteinem v pozadí. prostě taková alpská pohlednicová klasika. Navíc zde najdeme skutečně svérázný historický hotel Palazzo Salis, pocházející z r. 1630 (pozor – nocleh zde stojí slušných 100 CHF, prohlídka pokojů, vybavených svérázným nábytkem je však po domluvě možná). Jakmile sejdeme do údolí Bregaglia, můžeme pokračovat po další kulturně – poznávací stezce „Sentiero Storico“, vedoucí přes všechny kamenné osady, soustředěné kolem toku řeky Maira. Celý vydatný okruh zabere celý den (min. 8 – 10 hod), využít lze samozřejmě jen některé atraktivní úseky.

Mapy a průvodce

Na našem trhu se nejsnáze dostaneme k mapě nakl. Kompass č. 92 – Chiavenna/Val Bregaglia (1:50 000). Švýcarské mapy jsou sice podrobnější a precizněji zpracované, ale jejich cena je také o dost vyšší. Více podrobněji popsaných túr v celé oblasti najdeme v průvodci „Švýcarské Alpy“ (Mirago 2002).

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Bergell je snadno dostupným pohořím. Až do Landecku (cca 50 km západně od Innsbrucku) dojedeme po dálnici. Pak se vydáme přes údolí Engadin do sedla Maloja a sjezdem do údolí Bregaglia/Bergell se dostáváme do všech výchozím bodů do hor. Možné je rovněž autobusové spojení (Praha – St. Gallen, přestup na švýcarský PostBus do Churu a odtud busem Julier Expres do St. Moritz. Dále do Bergellu pokračuje zhruba každou hodinu navazující spoj). Železniční spojení je složité a drahé (mnoho přestupů). Zcela novou a přitom levnou variantou je zhruba hodinový let z Prahy do Bergama a odtud vlakem do Chiavenny (3 hod. jízdy). Švýcarskými PostBusy pak můžeme v pohodě dosáhnout všech vhodných výchozích míst.

Výstup na čtyřtisícovku Bishorn ve švýcarských Alpách