Túra po hřebeni Radstadtských Taur přes Gamsleitenspitze – Glöcknerin

V blízkosti komunikačně důležitého silničního sedla Obertauern najdeme hned několik dobře dostupných vrcholů. Nepřehlédnutelnou dominantou, tyčící se přímo nad sedlem, je ostrý dvojvrchol zeleného Jezerního Špičáku – Seekarspitze. Výstup je snadný a velice vděčný. Na opačnou stranu hor se táhne dlouhý, částečně skalnatý hřeben Radstadtských Taur. Přechod hned několika na sebe navazujících vrcholů, spojených se sestupem k nejkrásnějšímu vodopádu Nízkých Taur – Johannesfall, je túrou plnou protikladů – od skalnatých výšek Taur přes průzračné „Divé jezero“ po záplavy alpských růží na loukách Felser Alm.

Pokud se vydáme ze sedla Obertauern západním směrem, čeká nás mnohem atraktivnější horská krajina než při opačném postupu. Hory zde mají nádhernou podobu travnato-skalnatých, měkce modelovaných štítů a více než kde jinde připomínají slovenské Roháče. Hřebenovka je velmi dobře a přehledně vedená, s těžšími místy se setkáme jen na několika krátkých úsecích. Počátek cesty č. 22 je v blízkosti hotelu Vindobona. Nejprve po sjezdovce vyjdeme k trati lanovky, kterou podejdeme ve směru širokého sedla, kde se dostáváme na samotný hřeben (možná krátká odbočka k nejvýchodnějšímu vrcholu Radstadtských Taur – Herbertspitze). Severním úbočím hlavního hřebene dosáhneme prvního výraznějšího vrchu této části Taur – Gamsleitenspitz. Hřeben se zužuje a pozvolna klesá do sedla (krátká spojka na vrchol Gamsspitz, 2 345 m, v závěru zajištěno krátkým ocelovým lanem). Hlavní hřebenová trasa pokračuje nyní jedním z pěknějších a dramaticky vyhlížejících úseků cesty. Obcházíme několik skalních věží až do úzkého sevřeného žlabu (ocelové lano) a vystoupíme na vrchol Zehnerkarspitz, který je nejvyšším vrcholem túry. Velmi pěkný výhled na západní část Nízkých Taur a za ní se již vypínající Vysoké Taury s ledovcem na vrcholu Ankogel. Následuje pohodlný sestup na široké trávou porostlé sedlo pod vrcholem Klockerin. Ideální odpočinkové místo před další cestou. Zprvu široký hřeben se zužuje na ostrou skalnatou hranu, odkud se otevírají čím dál bohatší výhledy do mohutného kotle Wildkar po pravé straně. Několik minut nás dělí od dosažení posledního vrcholu hřebenovky – travnaté pyramidy Glöcknerin /Klockerin. Cesta č. 22 klesá do sedla (možný výstup na vrchol Hintere Grosswandspitze – 2 436 m). 

Ze sedla pokračuje zn. cesta č. 23 severním svahem na dno amfiteátru kotle Wildkarsee a k překrásnému jezeru Wildsee, na jehož břehu stojí většinu roku zavřená chatka. Velký rozcestník a kříž nás upozorňují, že právě křižujeme dálkovou trasu Zentralalpenweg 02. Přes hřbet Bodenalm sejdeme k velké mládežnické ubytovně na bohatě kvetoucích loukách Felser Alm. Rozhodně si nenechejme ujít prohlídku snad nejzajímavějšího vodopádu Nízkých Taur – Johannesfall. Značka č. 24 obchází louku Felser Alm západním směrem a klesá do údolí Taurachtal. Těsně před tím než vyústí na hlavní asfaltovou cestu nás ukazatel naviguje k mohutnému vodopádu. Stezka navíc zcela originálně podchází pod impozantním skalnatým převisem z něhož se s hukotem řítí závoj zpěněné vody, a tak máme možnost podejít vodopádem z druhé, vlastně vnitřní strany. Krátké, vděčné a nezapomenutelné. Cesta je navíc vzorně upravená a vede po dřevěných schodech. Dosažení hlavní silnice je pak již jen dílem chvíle. 

Mapy: ÖK č. 127, 128 a 157 1:50 000, Kompass č. 31 Radstadt/Schladming, č. 67 Lungau/Radstädter Tauern – obě 1:50 000, f&b č. 201 Schladminger Tauern/Radstadt /Dachstein 1:50 000, AV 

Silniční sedlo Radstädter Tauernpass a osada Obertauern (1 739 m) s množstvím horských hostinců, hotelů a především vleků, které svědčí spíše o zimním využití tohoto dobře dostupného místa (v letní sezoně však připomíná spíše velké staveniště než horské středisko). Ve jménu lyžování a jiných zimních radovánek zde bylo zni- čeno opravdu vše. Korunu tomuto honu za ziskem nasadili místní „ochranáři“ umístěním několika tabulek oznamujících, že se nacházíme v „přírodní chráněné oblasti“, což vzhledem ke zcela zdevastovanému prostředí působí dojmem krutého žertu. Cílovou stanicí (nebo výchozí) při jiném výletu přes Radstadtské Taury jsou překrásně kvetoucí alpské louky Felseralm(1 660 m). Leží jen 5 km severně pod sedlem Obertauern (značená cesta č. 23 nebo 25).

Sedlo Obertauern je snadno dostupné po silnici č. 99 spojující město Radstadt v údolí Enns s obcí Mautern- dorf na jižní straně pohoří. Do Radstadtu dojedeme z dálnice A 10 (Salzburg – Vil- lach) výjezdem „Ennstal“. Sedlo má auto- busové spojení s Radstadtem, kde je zároveň nejbližší železniční stanice (cel- kem 22 km do sedla, stoupání až 16 %).