Stačil jeden špatný krok, chvilka nepozornosti a tělo obtěžkané batohem padá do skalnaté strže. Naštěstí majitel onoho těla – kamarád Pavel stačí ve vzduchu provést něco jako jednoduchý looping a dopadnout na záda, tedy na ten obrovský vak, který už pár dní vláčí po horách.
Fagaraš – Rumunsko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Zelená předehra
Říjen, vzduch studený jako ocel, modro a podzimně barevně všude vůkol. Z železniční stanice nám těžké „krysy“ veze bodrý stařík koňským povozem v dřevěné zelené rakvi vonící čerstvým chlebem. Posezení ve vesnické hospodě v Sebeşu de Sus se snědými domorodci je příjemné, ale nás lákají hory. Vysoké, zlatohnědé, vonící podzimem. Výstup na chatu Suru je jen zahřívacím kolem, sladkou ouverturou tušených dobrodružství. Třebaže nejsme zcela na matematicky přesném počátku hřebenovky (ta startuje v údolí řeky Olt dále na západě), právě zde hory začínají šplhat výše k nebesům a dostávají ten správný velehorský „šik“. Do cesty se staví rozložitý travnatý obr Budislavul (2371 m), první skutečně vysoký vrchol Fagaraše. Ze sedla Avrig klesá hlavní, červeným pásem značená trasa k jezeru Avrig. Hlavní hřeben se však stáčí na jih a tak naše horská čtyřka „nenasytů“ stoupá nesnadným skalnatým terénem k rozeklanému hřebeni masívu Ciortea. Spíše tušená pěšina vede po ostří skalnaté břitvy, přechází kolem impozantní Jezerní věže a poskytuje skutečně závratné výhledy. Cílem prvního horského dne je nádherné jezero Avrig. Výraz „nádherné“ je však nutno brát pouze ve spojitosti s horským prostředím. Okolí jezera již zdaleka tak okouzlující není. Plechovky, střepy skla, nepořádek, ba přímo bordel. Bohužel mnoho smetí je zcela nepochybně českého původu, pro mne věc jen těžko pochopitelná.
V Drákulově království
Fagaraš je tvořen především krystalickými břidlicemi a ty vystupují na povrch doposud spíše travnatých hor právě v následujících úsecích. Úzký skalnatý hřeben hory Şerbota pak pěkně provětrá naší odolnost vůči závratím. Ale to nejlepší máme teprve před sebou. Ačkoli hoře Negoiu patří na žebříčku výšky až druhá příčka, je nepochybně vrcholem nejkrásnějším. Vznešená skalnatá pyramida, tyčící se do výše 2535 m, je fantastickým rozhledovým bodem na celé fagarašské hory od východu na západ. Snad právě si zde poprvé uvědomíme ten obrovským kontrast dvou odlišných tváří pohoří. Zatímco na severu se hory zvedají příkře přímo z rozsáhlých plání a jsou členěny jen několika málo strmě stoupajícími dolinami, na jih se jako chapadla gigantické chobotnice táhnou zástupy bočních hřebenů a údolí, dlouhých až 25 km. Skutečně nevšední podívaná. Nabaženi skvělým panorámatem míříme k prvnímu z adrenalinových vrcholů přechodu – skalnímu komínu nazvaném Drákulův zářez (Strunga Dracului). Konečně nějaké vzrušení. Sestup je zajištěn ocelovými lany a není nijak zvláště náročný (nechtěl bych to ale jít za deště, to tudy asi teče pěkný potok). Ovšem těžký batoh na zádech dovede jaksepatří narušit stabilitu. Zbývá již jen sestoupit k plechové útulně na březích temně modrého jezera Calţun a oddat se lenošení. Ale člověk míní a náhoda mění. Kamarádův pád prodlužuje túru o dalších několik vyčerpávajících hodin, končících až na chatě Bilea Lac, postavené s noblesou na umělém ostrově uprostřed stejnojmenného jezera. Zde je poskytnuto ošetření a nařízen klid na lůžku.
| Fagaraš (Munţii Fagaraşului) je nejvyšším a nejdelším horským systémem rumunských Karpat (2000 km²). Z celého 70ti kilometrového hřebene leží dobrých 60 km nad hranicí 2000 m (šest vrcholů je vyšších 2500 m). Profil pohoří s mnoha dolinami ledovcového původu, desítkami jezer a ples a množstvím skalnatých a travnatých vrcholů nemá v Rumunsku obdobu a je proto dosti vyhledáván (především Čechy či Poláky). Vegetace je neobyčejně pestrá. Od bukových lesů v podhůří přes kožichy smrků, rostoucích do výše 1500 m. Horní patro hor pak představují horské louky s množstvím květeny (protěž, zvonek alpský, hořec, prvosenky, pěnišníky aj.). Z divoké zvěře se můžeme setkat s medvědem (v celém Rumunsku údajně až 6000 kusů!), který však obývá spíše dlouhé jižní doliny. Mnohem častěji se tak setkáme s pasteveckými psy, kteří mohou být paradoxně nebezpečnější než samotný medvěd. V pohoří existuje v současnosti 9 horských chat, soustředěných především na severní straně pohoří (nejvýše položenou chatou je Cabana Podragul – 2136 m). Síť chat pak doplňuje několik bivakovacích bud, nalézajících se přímo na hřebeni. Volnému táboření nikdo nebude bránit, krásných míst najdeme dost a dost. Pohoří je poměrně velmi dobře značeno, hřebenovkou samotnou nás povede červený pás. Tato nádherná cesta však většinu vrcholů obchází v traversech, jen několik málo vyšších vrcholů leží přímo na trase (např. Negoiu). |
Mapy a průvodce
Na našem trhu můžeme zakoupit slušnou mapu maďarského nakl. DiMap č. 13 – Munţii Fagaraşului (1:60 000). Skvělého průvodce Rumunské a bulharské hory z r. 1978 nahradil titul „Rumunské Karpaty“ z nakl. Mirago. Zde najdeme velmi podrobný popis celého přechodu
Potřebné vybavení
Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)
Přístup na začátek
Po severním okraji pohoří vede železniční trať s celou řadou vhodných výchozích míst. Doprava z ČR je samozřejmě možná, ale poněkud komplikovaná s několika přestupy (min. 3x). Do Rumunska je také možnost dojet autobusem, z Česka sem jezdí hned několik spojů (např. Eurolines jede z Prahy přes Brno přímo pod Fagaraš nebo společnost Jenda).
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
1. den – Sebeșu de Sus – chata Suru
2. den – chata Suru – Budislavul – jezero Avrig
3. den – jezero Avrig – Balea Lac
Další možnosti túr v okolí
Zbývá ještě druhá, východní, polovina pohoří Fagaraš. Slavná silnice Transfagarasan ho půlí zhruba v té polovině, dá se přejít vrchem a pokračovat po hřebenovce až k nejvyšší hoře Rumunska, Vf. Moldoveanu a na konec. Celé pohoří je možné projít za 7 – 10 dní.
Trek v rumunském pohoří Godeanu
