Treky v Logarské dolině

Široké, zelené, tisíci květy rozsvícené Logarské údolí je nádherným vstupem do světa bělostných štítů Savinjských Alp. Za své jméno vděčí statkáři Logarovi, jehož dům stojí na severním konci doliny (za mýtnicí).

Ze Solčavy vede asfaltová cesta stále vzrostlým lesem až k chatě Gostišče Sestre Logar. Stavení sloužilo před II. svět. válkou jako ošetřovna a útulek. Dům byl v r. 1944 nacisty vypálen a osazenstvo posláno do koncentračních táborů. Po ukončení války byla chata znovu postavena a opět ženami uvedena do provozu. Otevírá se odtud první nádherný pohled do doliny jemuž dominuje především krásná pravidelná pyramida Ojstrice (2 350 m) a rozervaný hřeben Planjavy (2 394 m).

Od rozcestí před vstupem do doliny vede úzká silnička do údolí Matkov rov, které má místy takřka kaňonovitý charakter. Dolina je zakončena zcela jedinečným přírodním útvarem Škaf. Jedná se o 30 m vysoký sněhový kráter, vytvořený padajícím vodopádem. Možný výstup na vrchol Mrzle gory (velmi náročné). Vycházka do doliny 3 hod. v obou směrech.

Vydejme se však dále Logarskou dolinou, která se mírně stáčí k západu. Hned na okraji doliny stojí Logarjeva lipa – nádherný, 24 m vysoký strom s průměrem kmenu takřka 5 metrů. Zhruba po půlhodině cesty (již v lese) odbočuje vlevo silnice k velkému hotelu Plesnik, který je výchozím bodem pro výstup na Plesnikovu planinu, odkud je pak z výše 1 320 m úžasný výhled na celou Logarskou dolinu a věnec hor kolem ní (celkem 3 hod.). Pěkný je rovněž krátký výlet k vodopádu Plesnik, padající z výšky 78 m (0,5 hod.)

Cesta Logarským údolím však zdaleka nekončí. Mírným, takřka neznatelným stoupáním docházíme k chatě Dom planincev v Logarski dolini (837 m), která svou příjemnou atmosférou přímo vybízí k posezení u dobré kávy. Před námi se neobyčejně důstojně vypíná mohutná Planjava se svými strmými stěnami a působivým kotlem uprostřed, kde se po celý rok drží sníh. Rovněž můžeme obdivovat celkem 200 m vysoký vodopád Slap Sušice, padající v částečně zalesněném svahu naproti chaty. Nejkrásnější je jeho spodní část, vysoká 35 m. Přístup je možný po značené stezce, mířící k chatě Koča na Klemenči jami (odbočka vlevo po cca 200 m). Další cestou v Logarském údolí míjíme chatky v zatáčce Logarski kot (neznačený, orientačně nesmírně náročný chodník k bivaku pod Ojstricí) a cesta se stáčí doprava. Objevuje se horní patro doliny zvané Okrešelj, na jehož spodním okraji stojí turisticky nejvýznamnější chata doliny Frischaufov dom. Nejprve však projdeme kolem nejpopulárnějšího cíle Logarské doliny – vodopádu Rinka. Ten spadá z výše 90 m jako stříbrná břitva na obrovský balvan. V blízkosti vodopádu bufet příhodně nazvaný Orlovo gnezdo. Stezka v serpentinách vystupuje nad vodopád, pokračuje dále přes můstek a po hezky vedené cestě, míjící vydatné prameny Savinje, dojde na travnatou terasu s modříny k chatě.

Od chaty pokračuje značený chodník na západ přes turisticky významné Savinjsko sedlo (2 001 m, turistický hraniční přechod do Rakouska) a na další Jezersko sedlo (2 034 m). Odtud lze sestoupit na Kranjskou chatu a do údolí Ravenske Kočny. Chata je také výchozím bodem pro náročné vysokohorské túry a přechody – na Kamniško sedlo (1,5 hod.), na Mrzlou goru (3,5 hod.), Skutu (4 hod.) a Planjavu (3,5 hod.). Od chaty jeden z nejkrásnějších pohledů na Logarské údolí. Pokud nemáme v úmyslu vystoupit na některý z okolních vrcholů, vracíme se stejnou cestou. Při zpáteční cestě můžeme vystoupit (u druhé autobusové zastávky vlevo) k zajímavé skalní jeskyni Okno pod vrchem Zabrložnica. Také zde můžeme obdivovat několik pěkných vodopádů Brložniške slapove, z nichž spodní má úctyhodných 50 m (navíc asi 2 hod. pouze ve výstupu).

V Logarské dolině najdeme hned několik turistických chat.Ve střední části údolí to je Dom planincev v Logarski dolini (bývalá Piskernikova chata, založená v r. 1893 Německým alpským spolkem DÖAV z Celje, dnes majetek PD, kapacita 28 lůžek, v provozu 1.5.– 15. 10., tel. +386 31 269 785). Turisticky nejvýzmanější chatu Logarské doliny hledejme až ve jejím samotném závěru. Je ji Frishaufov dom (1 396 m, majetek PD, kapacita 80 míst, v provozu 1. 5.–30. 9., tel. +386 3 838 40 70). Dnešní chata nese jméno profesora a alpinisty dr. Johannese Frischaufa a byla postavená v r. 1876 Německo-rakouským alpským spolkem. Chatu v r.1907 zničila lavina, která spadla z Mrzle gory. V blízkosti staveniště brzy vyrostl nový dům, který po několika úpravách slouží dodnes.

Do Logarského údolí je možný dojezd pouze od jihovýchodu po silnici vedoucí z města Celje (příp. z Ljubljany přes Kamnik a Ljubno). Nejbližší žel. stanicí je Paška vas na trati Celje – Velenje (41 km) nebo stanice v městě Kamnik (trať Ljubljana – Kamnik, 54 km). Cesta od severu po Olševské panoramatické cestě je možná, ale povrch silnice není ještě po celé délce asfaltový.