Trek v západní části Lýkijské stezky a výstup na Baba Dag

Baba Dag je ideálním cílem pro ty, kteří se v Turecku nechtějí příliš vzdalovat od moře. Nádherně položená hora láká k pěším výletům, ale slouží i jako oblíbené startovací místo vyznavačů paraglidingu.

Ze stezek šplhajících do strmého svahu se naskýtají úchvatné výhledy na slavnou pláž Ölüdeniz, ale milovníci adrenalinu jistě neodolají pokušení, prohlédnout si pobřežní scenérie z ptačí perspektivy při tandemového seskoku. Baba Dag (též Babadag) je jednou z nejvyšších hor (1969 m) na pobřeží Egejského moře. Západní svahy vrcholu, nazývaného v antických dobách nazýván Mt. Cragus, se prudce zvedají přímo od mořského břehu, takže výstup je kvůli nezvykle velkému převýšení mnohem náročnější, než na jakoukoli stejně vysokou horu ve vnitrozemí. Ale nejedná se o terén, který by vyžadoval horolezecké dovednosti. Naopak, až na vrchol vede poměrně dobře schůdná turistická stezka. Projít ji od začátku až na konec, to chce ovšem určitou dávku houževnatosti.

Celá trasa měří 13 kilometrů a začíná u restaurace White Delphin několik set metrů od pláže Ölüdeniz. Neplatí se žádné vstupné a volné táboření v přírodě není zakázáno. Turisté by se však měli při pobytu v této lokalitě vyvarovat rozdělávání ohně, neboť ten tu může zvláště během suchého léta snadno způsobit nezvladatelný požár. Počátek cesty je dobře označen a tvoří jej kamenné schodiště, jež po chvíli mizí ve stínu olivového háje. Jedná se o divoce rostoucí stromy, které jsou mnohem menší a mají i drobnější plody, než jejich kultivované odrůdy. V porostu na úpatí hory se občas kromě olivovníků objevují i další subtropické dřeviny. Vedle fíků, myrty a mandlí tu najdeme také například vavřín. V místech, kde došlo kvůli pasení ovcí k většímu narušení původní vegetace, roste převážně tzv. Evergreen Oak, zvláštní druh stále zeleného dubu. K nejmohutnějším stromům patří platan.

Další část cesty je lépe schůdná, neboť vede po domorodci v minulosti dlouho užívané pěšině spojující vesničky Ovacik a Kirme. O kousek výše leží několik tradičních kamenných cisteren. Stezka zde míjí také nejníže položenou světlinu, ze které lze odstartovat s paraglidem.

Následující etapa nabízí úžasné výhledy na moře a okolní ostrůvky. Po překonání malé rozsedliny pokračuje cesta přes osadu Kozagaci, kde je poslední studna, ze které můžete načerpat pitnou vodu na zbytek trasy. Vesnice Kozagaci je také významnou křižovatkou. Pokud si chcete cestu na vrchol Baba Dagu o polovinu zkrátit, můžete až sem z opačné strany přijet po hrbolaté silničce. Nad Kozagaci začíná nejnáročnější úsek výstupu. Cesta míjí několik křižovatek, ale je relativně dobře značená. Chvíli vede paralelně z téměř po celý rok vyschlou bystřinou, pak ji dvakrát překřižuje a stoupá dál k načervenalým skalám.

Tady, ve výšce nad 1000 m se příroda začíná rychle měnit. Přibývá borovic a jalovců. Nepřehlédnutelné jsou staleté cedry. Brzy na jaře upoutá svými ostře purpurovými květy keř nazývaný Judas Tree (Cercis siliquastrum). Největší raritou je však zvláštní endemický javor (Acer undulatum). Není divu, že Baba Dag mnozí přírodovědci nazývají botanickou zahradou a navrhují tuto oblast prohlásit za chráněnou rezervaci.

Poslední úsek cesty komplikuje několik skalnatých úseků, kde je třeba zvýšené opatrnosti. Samotný vrchol je holý. Teprve tady se vám poprvé naskytne i pohled hluboko do hor ve vnitrozemí. Svou siluetou upoutá zejména hory Ak Dagi (3024m) a Çal Dagi (2184 m). Průměrně zdatný turista zvládne celý výstup asi za pět hodin.

Přímo pod Baba Dagem začíná legendární Lýkijská stezka, po které lze pokračovat směrem na východ až do Antaye. Celá trasa zabere nejméně tři týdny, ale stojí zato se sem vydat i jen na pár dní a spojit výstup na Daba Dag s návštěvou alespoň některých míst na jejím západním konci. Z vrcholu sestoupíme po starých soumarských stezkách zpět na Lýkijskou stezku a po ní dojdeme do vesnice Faraliye, kde lze přespat ve stylovém  penzionu, na který byl přestavěn bývalý mlýn.

Další den pokračujeme údolím Kabak. Cesta vede zemědělskou krajinou i borovými lesy. Místy se nabízí romantické výhledy na moře. První památkou, na kterou narazíme, jsou ruiny antického města Sidyma. Následuje strmý sestup k pevnosti Pydnai. Poté projdeme lesem plným vstavačů do bývalé řecké vesničky Gavuragili. Před námi se brzy objeví rozlehlá delta říčky Eşen. Na jejím okraji odbočíme do vnitrozemí a kolem vesničky Karadere dojdeme do obce Kinik, kde leží monumentální zříceniny lýkijského města Xanthos.

Tady je možné cestu zakončit, ale stojí zato dojít až k ruinám nedaleké Patary, kde se údajně narodil svatý Mikuláš (Turci mu říkají Noel Baba).Většina staveb stojí v bažinách při okraji říční delty a vede kolem nich asfaltka ke stejnojmenné písečné pláži, která patří k nejkrásnějším úsekům turecké riviéry. Na pobřeží se však lze dostat i přes borový les za dnešní vesničkou Patara. Vyhnete se tak placení vstupného (asi 10 EUR) a přijdete na nejodlehlejší část pláže, kterou místy lemují malebné písečné duny. Při odchodu z pláže se již vstupenky nekontrolují, a tak si cestou zpět do vesnice prohlédnete i všechny památky u běžné přístupové cesty.

V Olüdeniz je obrovský výběr hotelů všech kategorií. Také v mnoha dalších vesnicích na trase lze sehnat ubytování v penzionech. Pro některé odlehlejší úseky Lýkijské stezky je však vhodné mít vlastní stan. Na Baba Dagu slouží (zvláště během zimy) jako nouzový útulek budka požární hlídky na vrcholu.

Postačí běžná turistická výstroj do lehkého terénu. Hodí se podrobná mapa a vlastní stan.

Olüdeniz je frekventovaným letoviskem.

Každá větší vesnice na trase má několikrát denně spojení s nejbližším městem (mikrobus).

1. Olüdeniz – Kozagaci – vrchol Baba Dagu
2. Kozagaci – Faraliye
3. údolí Kabak – Sidyma
4. Pydnai – Gavuragili. – Patara (Xanthos)

Hned na jižním úpatí Baba Dagu leží Kelebek Vadisi neboli Údolí motýlů, které každé léto zaplaví tisíce exemplářů tohoto pestrobarevného hmyzu. Největší pozornost na sebe poutá přástevník medvědí (Euplagie quadripunctaria), létající drahokam, který se údajně vyskytuje pouze na tomto místě. Vápencový kaňon není však snadno dosažitelný a pokud nejste horolezec a nemáte potřebné vybavení, tak uděláte lépe, když navštívíte jen jeho přímořský konec, kde je u pláže malý vodopád. S jistou dávkou rizika se mohou odvážnější jedinci do Údolí motýlů pokusit sestoupit po strmé a nebezpečné stezce z vesnice Faralaye, která leží o 600 metrů výše. Lýkijská stezka se táhne od Fethiye až do Antalye a míjí řadu atraktivních hor (např.: Ak Dagi, Tahtali Dagi) a údolí (např: Saklikent, Goynuk). Viz. další Treky věnované této oblasti.