Trek v Pyrenejích – okolo jezer v Národním parku Aigüestortes i Estany de Sant Maurici

Vyrážíme natěšeni z kempu ve vesnici Espot k refugiu J.M. Blanc, které je v nadmořské výšce 2350 m. Ale již po dvou hodinách nás u Estany de Trescuro nás překvapí liják a letní bouřka, která se nad horami honí celé odpoledne. Ležíme ve stanech a přemítáme, zda to takhle bude během celého treku.

Navečer se počasí zlepší a tak pokračujeme. Dojdeme ale pouze k jezeru Estany Negre a stavíme stany na noc. Ráno je k našemu údivu nádherné, vyrážím hned na východ slunce a i poté chodím kolem obou jezer a fotím zrcadlení hor v ranním slunci . Posílám ostatní napřed a užívám si nádherného rána na břehu jezera, pak teprve vařím ranní čaj a rychle balím stan. Pokračuji za ostatními kolem Estany Llastra, přes Estanys del Cap de Port do sedla Collada de Capdella. Počasí se rychle mění, přichází husté mraky a začíná pršet…. To ještě nevím, že jsou to poslední kapky, které nás čekají během celého pobytu v Pyrenejích. Za chvílí déšť ustává a mraky se začínají trhat. V sedle dostihnu ostatní a společně pokračujeme dolů k Estany de Saburo a dále k Estany de Mar. Tady sledujeme, jak se obloha vyjasňuje a kolem jezera plují nádherné mraky. Pak obcházíme Estany de Colomina a míříme k Refugi Colomina. Naše další cesta vede okolo Estany Tort po loukách plných květin k Estany de Mariolo. A to už se blížíme k Estany de Cubiesco, kde hodláme přenocovat. Shodím bágl a jdu udělat pár temp do jezera, abych se trochu osvěžil. Jezero je napájeno z okolních sněhových polí a tak má voda 11 stupňů. Postavíme stany a vaříme večeři. Při tom hodnotíme dnešek. Celý den jsme šli úžasnou hrajinou plnou jezer a rozkvetlých luk, byla to paráda. Ráno je obloha bez mráčku a tak plni optimismu balíme a vyrážíme okolo Estany Morto do sedla Collada dels Gavatxos, které je ve výšce 2667 m. Výhledy ze sedla jsou nádherné a tak děláme přestávku na občerstvení a fotíme a fotíme… Poté sestupujeme kamenitou, bídně značenou stezkou na sevení stranu pod hřeben Cometa d´Amitges. Míjíme Estany dels Gavaxtos, které je plné ledových ker a pokračujeme v sestupu k Estany Nere. Příroda okolo jezer je úžasná a mráčky, které plují okolo vysokých štítů jí dodávají punc kýčovitosti /ale překrásný /. A my opět začínáme stoupat, procházíme okolo pasoucího se stáda krav a míříme do sedla Porrtárro d´ Espot. Následuje sestup krásnou cestou kolem vodopádu, podél zurčícího potoka, luk plných horských květů k jezeru Estany de Sant Maurici. Od jezera jdeme lesní cestou asi ještě hodinku a jsme na parkovišti. Sjedeme asi 5 kilometrů a jsme opět v kempu La Torra v Espotu. Už se těším do bazénu a na večerní prohlížení krásných fotek, které jsem během třídeního treku udělal .

Po trase je několik horských chat. Ale doporučuji stany a vlastní stravu. Západy a východy slunce ze stanu na březích jezer nic nenahradí.

Je to trek na těžko, takže vše s sebou.

Vesnička Espot.

Viz text.