Trek v pohoří Gavur a jezera v národním parku Artabel

Masiv Gavur Daglari se tyčí západně od města Gümüşhane a patří k nejkrásnějším partiím Pontských hor. Na některých mapách je toto pohoří nazýváno spolu s okolními hřebeny Giresun Daglari. Zatím jde o destinaci velmi málo známou, kam se zahraniční turisté vydávají jen naprosto ojediněle. Turci však již dávno pochopili výjimečnost tohoto území a roku 1998 jej prohlásili za národní park jehož plné jméno zní Artabel Gölleri Tabiat Parki.

Na území rezervace o rozloze 5859 hektarů se tyčí několik třítisícových vrcholů a v přilehlých dolinách se nachází celkem 18 (podle jiných pramenů 21) ledovcových jezer. Právě těm vděčí toto pohoří za svou mimořádnou krásu. Výjimečně zachovaný přírodní ráj je také domovem vzácné fauny a flóry. Zatímco vrcholy jsou holé, na úpatí hor rostou jedlové lesy. Na první pohled připomíná Artabel Gölleri Tabiat Parki tak trochu Vysoké Tatry. Na rozdíl od slovenských velehor zde však doposud neplatí žádná omezení pohybu ani táboření.

Nejvyšší kótou pohoří je vrchol Abdalmusa Tepesi (3331 m). Hora nese jméno středověkého avšak v kraji dodnes uctívaného muslimského světce a právě v jejím sousedství se nachází většina nejatraktivnějších jezer. Dobrým výchozím bodem k návštěvě hor je vesnička Gülaçar, odkud stoupá stezka přes osadu Esentepe k tábořišti Karagöler Yayla. Z této základny lze k jezerům podniknout různé jednodenní okružní túry. Skutečným zážitkem je ovšem přechod pohoří z východu na západ. Trasa zahrnuje jezero Karagöler, pokračuje k jezírku Karanlik Göl, které leží severovýchodně od vrcholu Artabelinbaşi, a pokračuje k místu zvanému Beşgöller (Pět jezer) na západ od hory Sofraninbaşi.

Možné jsou i jiné varianty a kombinace. Na celý trek stačí tři dny, ale kvůli nestabilnímu počasí na začátku sezóny, kdy je park nejkrásnější, může být výhodné mít více času. Všechny doliny a horská sedla jsou snadno průchodná. Vrcholy hor však často tvoří nedostupné skalní věže.

Na západní straně pohoří lze túru ukončit pod horou Burgababa Tepe (2953 m), kde sestoupíme údolím Çakmanus Vadisi do vesničky Yeşilyurt. Tam lze sehnat odvoz do městečka Alurca. Nepatně delší alternativou je sejít k silnici v průsmyku Findikbel Geçidi (1715 m) a tam se pokusit něco stopnout. V tomto případě odbočíme z Çakmanus Vadisi směrem na jih k osadě Çamak Köyu, kterou zdobí stejnojmenné jezero.Průsmyk leží přímo pod ní.

Nezbytný je vlastní stan a zásoby jídla na celý trek. U některých osad v okolí parku Artabel jsou pikniková místa, kde lze občas dostat pečeného pstruha, neboť chovu této ryby se zde věnuje několik sádek. S pitnou vodou nejsou v horách problémy.

Je třeba počítat s nestabilním počasím a častými dešťovými přeháňkami. V červnu a říjnu nezapomeňte teplé oblečení. To se může občas hodit dokonce i v létě. Nezbytný je kvalitní stan.

Do Esentepe sporadicky zajíždí denně nejméně jeden dolmuş z města Gümüşhane.

Vesnice Yeşilyurt na opačné straně hor má sporadicky spojení s městečkem Alucra, kam lze eventuelně dojít i pěšky (asi 12 km). V průsmyku Findikbel Geçidi není těžké něco stopnout, auta tudy jezdí jak směrem na městečko Alurca tak i do Gümüşhane.

1. Gülaçar – Esentepe – Karagöler Yayla
2. Karanlik Göl – Beşgöller – Akbulak Yayla
3. Yeşilyurt Yayla – Çakmanus Vadisi – vesnice Yeşilyurt

Trek lze prodloužit výpadem do severní části pohoří, kde leží také několik jezírek.