Trek v Aladaglar – údolí Emli – výstup na Kaldi

Údolí Elmi je skutečnou branou do pohoří Aladaglar, kde lze začít mnoho atraktivních trekových tras i náročných horolezeckých výstupů. Není tak populární jako sousední oblast Yedigöler, neboť se zde nenachází ani jedno jezero. Příroda tady však vymodelovala skutečně úchvatné skalní formace, které při západu slunce dostávají neskutečně rudou barvu. Navíc zde rostou i stromy (jalovce, borovice), které jinak nalezneme jen na opačné východní straně hor.

Cesta do Emli Vadisi začíná ve vesničce Çukurbag, kde stojí i nevelký hotýlek pro milovníky hor. Odtud se nejprve stoupá k tábořišti Sari Mehmetler (Sari Mehmedin Yurdu), v jehož okolí dodnes občas stojí i tradiční stany pastevců.Odtud je možné následující den jen tak nalehko vyrazit na jih (doleva) do boční soutěsky Kuçük Mangirci Vadisi, kudy vede cesta na pastviny Alaca Yayla (2400 m). Tam bývá každé léto velká koncentrace polokočovných Joruků z okolí. Následně lze i vystoupit na hřeben těsně pod vrcholem Alaca (3588 m, na některých mapách pod názvem Lorut). Výše položené skály jsou již jen pro horolezce.

Po návratu zbude ještě snad čas a síly přesunout stany o pár kilometrů výše na tábořiště Akşam Pinari. V přilehlé soutěsce trčí dvě stě metrů vysoká skalní jehla Parmakkaya (2125 m), jejíž název znamená doslova „Kamenný prst“. Jedná se tak trochu o zmenšené vydání známé Trango Tower v Pákistánu a často tu jsou k vidění horolezci v akci. Následující den vede kolem tohoto unikátního útvaru cesta do sedla Avci Veli Geçidi, odkud se lze pokusit o poměrně náročný výstup na impozantní masiv Kaldi (3736 m, podle jiných zdrojů jen 3688 m).V sedle je třeba odbočit vlevo.

Méně zdatní turisté se patrně spokojí s dobytím předvrcholu, jež měří (3425 m). Z tábořiště Akşam Pinari trvá výstup asi 7 hodin. Snadnější alternativou mohou být vrcholy Lahit Kaya (3100 m – 5 hod. z Akşam Pinari) nebo Güzeller (3461 m – 6 hod. z Akşam Pinari). Pro výstup na zmíněné dva vrcholy se hodí i tábořiště Sugalan Keler, které leží na konci Siyirma Vadisi, co ž je vlastně horní konec údolí Emli. Výpravu lze zkrátit zhruba o jeden den, pokud se do tábořiště Sari Mehmetler necháte vyvézt traktorem nebo terénním autem. Pohoří Aladaglar je nejkrásnější na konci června. Později jsou hory dost vyprahlé a výrazně ubývá zdrojů vody.

Nezbytný je vlastní stan. Několik vesnických krámků je ve vesničce Cukurbag. Na zbytek trasy je třeba vzít zásoby.Vodu lze doplnit jen na několika místech v horách, pramen je např. u všech tradičních tábořišť.

Nezbytný je vlastní stan. Hodit se mohou trekové hůlky.

Çukurbag je snadno dostupný dolmuşem z městečka Nigde nebo Čamardi.

1. Çukurbag – Sari Mehmetler
2. Kuçük Mangirci Vadisi – Alaca – Akşam Pinari
3. Parmakkaya – Avci Veli Geçidi – Kaldi
4. sestup z Akşam Pinari do vesnice Çukurbag

Je možné přejít hory od západu na východ. Cesta vede z tábora Akşam Pinari do Siyirma Vadisi, odkud lze pokračovat buď přes sedlo pod horou Güzeller nebo přes sedlo pod vrcholem Gürtepe. Obě varianty vedou na planinu Aciman Yaylasi a následně končí v obci Karsanti.