Trek střední částí Lýkijské stezky

Lýkijská cesta je značená trasa začínající poblíž letoviska Fethiye a vedoucí až do Antalye podél celého tzv. Tyrkysového pobřeží. Zdolat celou Lýkijskou cestu trvá zhruba jeden měsíc, ale většina poutníků absolvuje jen tu část, která se jim zdá nejzajímavější. Její jednotlivé úseky mají odlišné povrchy – setkáte se tu s asfaltem, lesní pěšinou, traktorem vyjetými brázdami i dlážděním z byzantských či osmanských dob. Běžné turistické průvodce většinou věnují pouze zmínku západnímu nebo východnímu konci stezky, na popis celé trasy v nich není místo.

Mnoho turistů proto vůbec netuší, co všechno nabízí její střední úsek ani kudy přesně vede. Pokud můžete výpravě věnovat alespoň týden, pak vyjděte z přístavu Kaş směrem na východ a túru zakončete na plážích u vesničky Çirali. Stezka vás provede po nejklidnější části pobřeží, kde narazíte jen na minimum letovisek, zato budete moci obdivovat bezpočet malebných zátok, úchvatných památek a dalších zajímavostí. Trasa vede střídavě po pobřeží a přilehlých kopcích, jen občas se na krátko stáčí více do vnitrozemí. Jejím nejvyšším bodem je jehličím provoněný průsmyk Erek Geçidi (1594 m) pod horou Gülmez Dag.

První kilometry za městečkem Kaş jdeme přímo po pobřeží odkud jsou místy vidět ostrůvky roztroušené po mořské hladině. Asi po osmi kilometrech odbočíme mírně do vnitrozemí k vesničce Bogazcik a odtud pokračujeme k antickým ruinám Aperlai. Druhou polovinu dne pak opět jdeme s mořem po pravé straně až k historické osadě Simena u ostrova Kekova, kde si lze zapůjčit kajak a prohlédnout si zatopené starověké město. Určitě si tuto unikátní atrakci nenechte ujít.

Další den pokračujeme zas několik kilometrů podle pobřeží, poté se trasa stáčí údolím potůčku do vnitrozemí, přetíná frekventovanou pobřežní silnici a přivádí nás k legendárnímu kostelu Sv. Mikuláše na okraji zemědělského městečka Demre. Zde se lze seznámit s historií „Santa Clause“ a dozvědět se, že i Turci chovají tohoto světce ve velké úctě a říkají mu Noel Baba. Oklikou kolem města pak stezka míří ke slavným skalním hrobkám zvaným Myra, což je mimořádně fotogenické místo. Následuje náročný výstup do hor přes pastevecké a dřevorubecké osady. Strmá lesní pěšina kulminuje v průsmyku Erek Geçidi (1594 m). Poté začneme pomalu sestupovat po místy holém hřebeni.

Část této etapy vede překvapivě po úzké asfaltce. Hřeben opouštíme u kóty 1508 metrů a nekonečnými serpentinami klesáme borovým lesem až do přístavu Finike. Fyzicky náročnou etapu střídá za Finike snadný přesun přes rozsáhlou pobřežní rovinu. Cesta vede přímo po pláži a kdykoli se lze smočit v moři. Před městem Kumluca jsou k dispozici dvě alternativy. Buď lze dále pokračovat podél břehu k poloostrovu Gelidonia, nebo je možné si udělat zacházku do města, čímž si trasu prodloužíte o téměř 10 kilometrů. Druhá možnost stojí za úvahu asi jen v případě, že budete hledat hotel nebo dobrou restauraci. Kumluca nenabízí žádné pamětihodnosti a ze všech stran ji obklopují nepříliš malebné fóliovníky na pěstování zeleniny.

Fádní rovinu pod městem Kumluca střídá za vesničkou Mavrikent opět les. Krajina dostává dramatický ráz a pobřeží nabízí romantické scenérie. Obejdeme zátoku Karaoz a přes stejnojmennou vesničku míříme k jihu na poloostrov Gelidonia. Noc můžeme strávit u majáku Gelidonia, odkud se nabízí nezapomenutelný výhled na moře poseté ostrůvky. Poslední den treku přejdeme liduprázdný poloostrov po opačné straně a po úpatí hory Kizil Dag (536 m) se spustíme k osadě Adrasan u zátoky Çavuş Limani. Za ní se pustíme znovu do vnitrozemí a projdeme soutěskou pod impozantní horou Musa Dag (997 m). Cesta lemovaná bujnou vegetací nás přivede až na pláž Olympos na jejímž konci leží mezi citrusovými háji a růžovými oleandry vesnice Çirali.

Výše uvedený itinerář vyžaduje nejméně sedm dnů ostrého pochodu. Pokud dáváte přednost volnějšímu tempu a rádi se zdržíte u památek a na plážích nějakou tu hodinku, pak si na celou akci vyhraďte alespoň deset dnů. Ideální dobou pro túry po Lýkijské stezce jsou měsíce duben, květen a říjen. V horkém létě je i krátká procházka vyčerpávající! Ve větších letoviscích můžete zakoupit průvodce po celé trase v anglickém jazyce.

Celkem dobře však vystačíte pouze s mapou Turkische Riviera v měřítku 1:150 000 od nakladatelství Freytag a Berndt, která je k dostání i v českých obchodech. Pokud si naplánujete jednotlivé etapy tak, aby jste nocovali vždy v penzionu nebo hotelu, můžete se na Lýkijskou stezku bez obav vydat i s malými dětmi. Do civilizace je to odtud vždy blízko a lékařská péče je v této části Turecka na velmi dobré úrovni.

Na trase je mnoho možností ubytování v penzionech a hotelech. Větší výběr je v obcích ležících přímo na pobřeží. Stan není proto nutný, ale může být výhodou. Navíc s ním ušetříte podstatnou část nákladů na celou akci. Každý den budete mít příležitost naobědvat se v restauraci. Na některé úseky cesty je nutné nést zásobu pitné vody.

Vhodná obuv, lehký spacák, trekové hůlky, stan.

Letovisko Kaş má dobré autobusové spojení se sousedními městy na pobřeží. Jezdí sem i přímé spoje z Ankary, Istanbulu nebo Antalye.

Z Çirali jezdí pravidelně mikrobusy do Kemeru a Antalye.

1. Kaş – Aperlai
2. Simena – Kekova
3. Uçagiz – Demre
4. Myra – Incegeriş Tepe
5. Finike – Ressiler
6. Karaoz – maják Gelidonia
7. Adrasan – Musa Dag – Çirali

Popisovanou túru lze samozřejmě lehce spojit s ostatními úseky Lýkijské stezky. Viz samostatně zpracované treky: Lýkijská stezka – Tahtali Dag, Západní část Lýkijské stezky a výstup na Baba Dag. Pokud by jste chtěli projít Lýkijskou stezku úplně celou, tak si patrně po prostudování těchto materiálů povšimnete, že schází popis úseku mezi Patarou a letoviskem Kaş. Nepochybně jde také o střední část Lýkijské stezky, proto je na místě zmínit alespoň základní fakta. Trasa se zde nesmírně klikatí a míjí jen minimum historických míst. Mořského břehu se dotýká pouze v Kalkanu, jinak vede vysoko ve svahu a některé úseky jsou opravdu velmi strmé. Tady je její základní itinerář: Patara – Kalkan – Ulugol – Anbaragzi – Gokceoren – Ortakuyu – Kaş. Celý trek z Patary do Kaşe zabere nejméně dva dny.