Trek přes Vercenik Dagi

Pokud nepočítáme vedlejší vrcholy známého Kaçkaru, tak je právě Verçenik druhou nejvyšší horou Pontského pohoří, kterému Turci výstižně říkají Kara Deniz Daglari (Černomořské hory). Od běžně navštěvovaného hřebene Kaçkaru odděluje tuto oblast několik dolin. Pro túru sem se proto jako výchozí bod nehodí populární turistické základny Ayder nebo Ogunlar. Je třeba cestovat více na západ a hlouběji do hor.

Výprava na Verçenik je dobrou alternativou pro všechny, kterým se zdá Kaçkar již poněkud profláknutou destinací, ale chtějí poznat všechny hlavní přírodní krásy této části Turecka. Hora tvoří součást hřebene Dilek Dagi, který si svými divokými horskými scenériemi s Kaçkarem v ničem nezadá. Leží zde bezpočet jezer a několik firnových ledovců. Počasí se vyznačuje značnou nestabilností.Rána bývají jasná a slunečná. Krátce po poledni se zpravidla nahrne do údolí mlha od Černého moře, takže není vidět skoro na krok. Poté začne poprchávat, přičemž k večeru se občas déšť změní v silný liják. V nejvyšších partiích hor není v létě nouze ani o silné krupobití.

Terén je navíc značně strmý a místy náročný na orientaci. To vše činí s cesty docela dobrodružný zážitek. Trek můžeme začít ve vesnici Çat, která má relativně dobré pojení s černomořským pobřežím. Odtud stoupá hustým lesem silnička až k Ortaköy yayla, kam lze také občas s trochou štěstí sehnat dopravu dolmuşem. Primitivní osada je přilepena na strmém svahu naproti ústí široké doliny, která začíná na úpatí Verçeniku, kde leží i stejnojmenná yayla (tábořiště).

Cesta vzhůru míjí několik dalších pasteveckých příbytků z kamene a končí nádhernou vyhlídkou na západ, kde obzor vyplňuje zvláštní krajina zaoblených vrcholů tak trochu připomínající skandinávské velehory. Dále již je nutné postupovat spíše podle intuice, případně využít rady náhodně potkaných domorodců. Kolem Verçeniku leží několik bezejmenných jezírek a několik jezer jejichž názvy bývají různě zaměňovány, takže ani místní si patrně nejsou jistí, který je vlastně správný. Stejně jako ve všech tureckých horách se zde nachází samozřejmě nejméně jeden Karagöl (Černé jezero) a místo Yedigöler (Sedm jezer). Masiv Verçeniku zcela dominuje okolním horám a liší se od nich svou strmostí, výškou a skalnatostí. Obejít jej lze sedlem na východním úpatí štítu, pak stezka klesá k osadě Pokut a vesničce Yedigöl.

Ve vesničce Çat stojí jednoduchý pension. Na zbytek trasy je nutný skutečně nepromokavý stan. Jídlo je třeba mít vlastní. Vodu lze všude snadno doplnit s přírodních zdrojů.

Kvalitní nepromokavý stan a boty. Hodí se pláštěnka „pončo“ a trekové hůlky. Pro túry mimo letní sezónu (červenec, srpen, září) jsou vhodné mačky.

Do vesnice Çat lze dojet pravidelný dolmuşem z níže položeného Çamlihemşinu, který má dobré spojení s Pazarem a dalšími městy na černomořském pobřeží.

Z obce Yedigöl jezdí nejméně jednou denně mikrobus do Ispiru, odkud je možnost spojení s městy Rize nebo Erzurum.

1. Çat – Ortaköy yayla
2. Verçenik yayla – sedlo pod vrcholem
3. sestup do vesničky Yedigöl

Masív Verçenik lze přejít nejen od severu k jihu, ale také směrem na východ, tedy k hřebenu Tatos Daglari (3540 m), který již sousedí s Kaçkarem. Oba horské hřbety spojuje cesta vedoucí přes tábořiště Baş yayla.